My

Nedivím se, že Peelovi učarovalo Twilignt Zone. Serlingova původní antologie se totiž pyšnila nevídanou tvůrčí fantazií, představovala podivné světy reflektující dobovou situaci i surrealistické prostředí jak z divokých nočních můr, co provokovaly závěrečnou pointou a nevybíravými konci. A My jsou přesně takoví. Brilantně vyvážená směs hrůzy s humorem, která působivě vrší jeden znepokojivý moment na druhý a dokáže být nevtíravě kritická a po čertech aktuální zároveň. Peelův vypravěčský talent jen podtrhuje dokonale uhrančivá hudba Michaela Abelse a výborná Lupita Nyongo, která si svou dualitou krade většinu filmu pro sebe. Jakmile si to pořádně sedlo, jsou za mě My výrazně komplexnější a zábavnější než Uteč. Bohužel se ale asi budou potýkat se silnou žánrovou frustrací a řada diváků bude toho dojmu, že jsou chytřejší než film. (28.03.2019)

Že právě Peele přijde po přeceňovaném Uteč s filmem, který rozdělí diváckou obec a u kterého budu bez problémů chápat libovolnou volbu na hodnotící škále, to je překvapení, které mě zaskočilo slušně nepřipraveného. A že právě já budu onen snímek vychvalovat téměř nejvýš? Nevěřil bych. Jenže My jsou pravou ukázkou kombinace nervy drásajících situací, husí kůži vyvolávajících momentů a humoru, který nehraje na první dobrou a naopak výborně doplňuje náladu, navíc ve většině případů i zcela nenásilnou formou. Sociální problematika je tentokrát přítomna tak akorát a navíc skrytě, tudíž je potřeba se k ní (dobrovolně?) prohrabat po svém a ne jí být fackovaný každých pár minut jako se to stálo právě u Get Out. První pointa mě příjemně překvapila tím, jak se žánrově nedrží nijak zpátky, druhá, která některým připadá zbytečná a degradující, u mě naopak ideový veletoč roztočila dvojnásobnou rychlostí. Pátou hvězdu si snad i vzhledem k občasné brutalitě a celkové bezútěšnosti nechávám na teoretické druhé zhlédnutí. Jakkoli mi bylo při sledování téměř celé dvě hodiny tuze ouzko, je souboj na pozadí skladby Pas de deux neslýchanou ukázkou souladu hudby s obrazem, kterou budu chtít vidět znovu. Vytvarovaná hračka, které se nedá nefandit. (27.03.2019)

Jordan Peele umí skvěle pracovat s atmosférou, tak jako v Get Out se dala krájet, tak i v Us jsem se v první polovině filmu opravdu bála. Cítila jsem úzkost a psala scénáře, jak by to mohlo pokračovat. Bohužel už v Get Out jsem věděla jak to dopadne, tak i v Us jsem už od první scény věděla, jaká bude pointa. Proto naopak závěrečných pár minut mi zkazil celý film. SPOILER: Protože uvědomění si, že vlastně hlavní hrdinka je celou dobu ta stínová dáma, když nám udělá pan režisér sestřih, jak si holčička vědomě odchází, dost srazí celkový dojem. KONEC SPOILERU. Ale když to sečtu, Us hodnotím jako jeden z těch lepších hororů, které nejsou jen tupá vyvražďovačka, ale hraje si s divákem, donutí ho trochu přemýšlet a hudební podtext vyvolá husí kůži. Ještě aby Jordan vypiloval ty pointy a bude patřit mezi mé oblíbené režiséry dnešní doby. (30.09.2019)

Ujetá zápletka. No a co? V dnešní době sequelů, prequelů, remejků, rebůtů, spinofů a bůh ví čeho ještě, je každá originální zápletka osvěžující. Navíc je to i velice dobře udělané a humorné vložky sedly. Chápu, že tím básník chtěl asi říct víc, než jen užijte si to. Přiznávám, že jsem hlubší poselství ignoroval, a je mi to šumák, protože jsem se celou dobu doopravdy bavil. (28.03.2019)

Tři hvězdy + čtvrtá za nečekanou vtipnost (přičemž jde o menší a šikovně umístěné fórky, které fungují naprosto bezchybně). Jinak se k tomuhle kočkopsovi neumím moc dobře postavit. Pokud ho člověk bere vážně (což by neměl), pak je samozřejmě celý děj enormně stupidní. Na poli metafor/satiry/alegorie/kdovíčeho mi zjevně něco částečně unikalo, což bez boje přiznávám. Výhodou je, že i díky tomu je celý film dost nevyzpytatelnou, napínavou a zábavnou podívanou, zvlášť pokud máte slabost pro mindfucky, jež se vás snaží přechcat. (02.11.2022)