Zločiny Velké Prahy

Jako u každého nového seriálu České televize, tak i zde jsem měl velká očekávání. Mohlo se jednat o dobově nesmírně zajímavou detektivku, navíc s dobrými herci. Jenže celý ten námět ztroskotal na samotných jednotlivých námětech. Když jsem se o tomto seriálu bavil s tátou, který má české dobové detektivky hodně rád, tak mi říkal, že ze začátku nic moc, ale že postupem času se to začalo lepšit, což je vlastně pravda. Jenže poslední díl to dost zazdil. Přišlo mi, jak kdyby to vůbec nemyslel vážně a ze všeho si jenom utahoval. Dobrou detektivku nedělá dobrý jeden, nebo dva díly. Dobrou detektivku navíc dělá i dobrý vyšetřovatel a tam jsem měl taky trošku problém. Jardu Plesla mám hrozně rád, ale jeho postava inspektora Budíka byla hrozně nepřístupná a tím pádem i dost taková nevýrazná a nezajímavá. Jeho pobočník Jirka Langmajer byl pak klasicky dobrej, ale fungoval tu jenom jako takovej rádce figurka navíc. Třetí do party – nováček – pak dostával nejenom sodu od inspektora, ale scénáristi se na něm pomstili i v rámci bočního milostného příběhu, který byl vlastně úplně o ničem a k ničemu. A tato trojka pak řeší sérii vražd, která se odehrává v atmosfericky hezkém pražském venkově, kde jsem párkrát zaslechl i narážky na můj rodný Brandejs a okolí, což mě potěšilo. Nicméně v kontextu s celým seriálem to nic nezměnilo na tom, že tento seriál je spíš zklamání. (08.04.2021)

Rohypnol za dáčo, bezkrevné, jak přívěsek impotenta. Neviděla jsem všechny díly, na to se mám příliš ráda, a z toho mála, co mě potrefilo, se mi jako ucházející zdály dva. Výprava hezká, obsazení celkem také, jako kulisa k četbě, prosím. Jo a aby nedošlo k mýlce, nijak neadoruji videoklipové, pestrobarevné potřeštěnosti hodné grand malů, dokonce jsem si díky tomuto počinu začala po letech zase dávkovat Hříšné lidi a Poirota a dlužno dodat, že jsem jejich kvalitám opět přišla na chuť. V tomto unylém seriálu mě nejvíc těšila Lucie Žáčková, která je děsně fajn a přirozeně rozzáří i tunel. S Pavlou Beretovou to jsou v současnosti dvě sympatické šikovnice, které krásně hrají, baví mě se na ně dívat, kterých na obrazovkách a plátnech není nikdy dost. Ostrava!!! (08.04.2021)

Kostymérky a rekvizitáři si museli dát obrovskou práci, ale příběhy z časů rady Vacátka jsou zoufale nudné, někdy překombinované a nepřesvědčivé, táhnou se jak smůla. Téměř žádnou roli nehraje vesnicko-městský charakter nově připojených městských částí, případy by se většinou mohly odehrávat téměř kdekoliv.  Velkou část času zabírá i prapodivné soukromí policistů. ---- Překvapuje mě silně monarchistické smýšlení většiny postav, kdy téměř každý vzdychá po mocnářství a nová republika je prezentována jako semeniště korupčníků a podrazáků. Rodinné poměry v policejních rodinách jsou šílené, jeden nechává děcko vychovávat prostitutkou – protože za první republiky neexistovaly chůvy, že? Druhý policista má dcery, jak z noční můry – jedna se peleší ještě před maturitou, druhá přestupuje všechny zákony, na které narazí. Tam už jen chybělo, aby za pomoci komunistů sestrojily pekelný stroj a poslaly ho TGM jako dárek k 28. říjnu. Je to celé nesmyslné a nepravděpodobné. Zatím bych to dala za **. ----- Co odebralo i tohle mizerné hodnocení je upoceně lascivní přístup k ženám, který má režie, kamera a i scenárista. Téměř všechny ženy jsou tady kriminálnice, děvky nebo podvádějí manžely. Žádná z nich neexistuje jinak než ve spojitosti s mužem – to i v Hříšných lidech města pražského byly ženy soběstačnější! Navíc neznámo proč, všechny okamžitě letí na vypelichaného policistu a téměř se mu dobývají do poklopce. Ještě to zazdí kamera několikerým šmíráckým pohledem do výstřihu nadržených žen. Tohle je fakt odpad! SHRNUTÍ: Kterak se pronudit nesmyslnými soudničkami. Ovšem, na pletení je to dobrý podkres. Asi by se u toho dalo i vařit nebo cvičit. (05.10.2023)

Co bylo cílem : Navodit vážnou a seriózní podívanou kriminálních příběhů v prostředí První republiky.Co jsme dostali: Úpornou snahu vynikajících herců vymačkat alespoň nějaké zdání detektivky. Tato snaha nebyla schopna přelstít nezajímavý scénář, který se rozbíhá několika směry a tím vždy okleštila daný díl. Tuto rozevlátost děje nebyl schopen bohužel ukočírovat ani režisér. Výsledek PEL -MEL: červená knihovna střídající se s naivními až nudnými detektivními příběhy. (06.04.2021)

"Podívejte se i pod koberec. Vypadá nějak podezřele čistý." Tak tady jsem byl svědkem takové exploze geniality vyšetřujících inspektorů, že jsem přitom skoro až vrněl blahem. Přesně takhle bych to napsal, kdybych v každé epizodě několikrát neusnul nudou. Jenže jsem si pravidelně pochrupkal, takže musím konstatovat, že jsem viděl špatně skrývanou propagaci kouření, dostal jsem pár lekcí maďarštiny, odhalil jsem podstatu vytěžování prostitutek a zaznamenal jsem nejednu reklamu na síťku na knír. Takže toho sice nebylo málo, ale přesto jsem se dokázal ponudit do sytosti. Servus! (05.04.2021)