Zločiny Velké Prahy

Těšil jsem se na další povedenou detektivku z mého oblíbeného období první republiky, která by se teoreticky konečně mohla kvalitativně přiblížit legendárním Četnickým humoreskám. Očekávání bylo tedy obrovské. Už první díl dal ale jasně najevo, že veškeré mé očekávání bylo až zbytečně moc velké. Nemohu tvrdit, že by se tvůrcům nepovedlo dobové prostředí nebo atmosféra, to nikoliv. Největší problém jsem měl s všudypřítomnou nudou a hlavně totálně odfláknutým příběhem. Každá epizoda sice měla jiný zločin a vyšetřování, dohromady ale všech 10 epizod nepřineslo nic zajímavého, co by stálo za poohlédnutí, nedej bože k opakovanému shlédnutí. I slibné herecké obsazení mě svým způsobem zklamalo, Jaroslav Plesl ani Jiří Langmajer na mě nijak nezapůsobili a jejich pověstné charisma jako by se zcela vytratilo. Příště to třeba soudruzi z ČT vymyslí mnohem smysluplněji a hlavně zajímavěji, aby se nejednalo jen o pouhou tuctovou, podprůměrnou, ale především jednorázovou záležitost. 3/10. (24.04.2021)

Niektoré prípady ušli, ale zároveň mnohé sú nudné, zbytočne naťahované. Dĺžka jednej časti cez hodinu je celkom zbytočná, pretože sa automaticky vypĺňa zbytočnou vatou. V každej časti sa mrdá, ako by to bolo už povinnosťou. V podstate aj vrchol seriálu je mrdanie a Langmajer vlastne už v žiadnom filme nič iné nerobí. Vidíme tu celú plejádu českých hereckých hviezd, ktorí si kde tu zahrali, máme tu však aj zbytočné maďarské postavy - bolo to vôbec nutné? Nesedia ani niektoré dátumové veci - v roku 1922 je žena stíhaná za zákon, ktorý bol schválený po zavraždení Rašína v roku 1923. Veľmi slabé tri hviezdy, v podstate zaujímavé boli len kostýmy. (25.12.2021)

Velmi nevyrovnaný seriál, který kdyby se věnoval pouze detektivním příběhům, udělal by lépe, než když se asi polovina děje točí kolem hlavních hrdinů. Budiž, děj kolem Langmajerovy postavy je aspoň sem tam vtipný, ale dění kolem Pleslova Budíka a jeho rodiny je čím dál více nezajímavý, očekávaný a ke konci snad až trochu trapný. Nad některými scénami zůstává až rozum stát, jak jsou v kontextu děje zbytečné a nezajímavé. Jakoby scénárista nevěděl, čím vyplnit minutáž a jako "vatu" do seriálu dát. Sem tam některý díl je velmi dobrý, ale je to spíš výjimečně (Pekelný stroj), některé díly jsou naopak zcela nepovedené. Tohle mohl být důstojný seriál typu Panoptikum města pražského. Takto je to spíš průměrná a místy snad až nepovedená variace. (17.08.2021)

10/10 Vhledem k tomu, že se dříve to naše slavné období první československé republiky (1918-1938) stereotypně zobrazovalo jen z pohledu konce, nikdy nechyběla hrozba nacizmu a atmosféra předčasného konce byla klíčem, jak ty prvorepublikové příběhy vyprávět, jsou Zločiny Velké Prahy dílem pokrokovým. Společně s První republikou (která sice předčasně skončila už v roce 1931) a Četníky z Luhačovic (kteří začali hezky pozvolna v roce 1919) jsou Zločiny Velké Prahy (vsazené do roku 1922) příspěvkem k moderní dramaturgii, která se najednou 20. let nebojí a neignoruje je. A to samo o sobě je jednoduše skvělé. Pořád ještě se vyrovnáváme s pohledem na masarykovskou republiku z hlediska státní kinematografie a televize, která cíleně zobrazovala jen negativní stránky ve snaze utužit názor, že dneska se máme přece mnohem líp. Takže za zásadní změnu tleskám, k samotnému seriálu mám jen smířlivý komentář o tom, že příště to snad bude lepší, když se v ČT teprve učí nové řemeslo. Potenciál ohromný, jednotlivé případy slabé, nějaká zásadní rámcová linka chybí, takže to hlavní, co můžeme sledovat je maďarská domácnost bývalé šlechty, mladá láska na zapřenou a jedno sociální drama jak vystřižené z Kmínkova Zlatého ptáčete. (10.04.2021)

Sice oslava diverzity, v každém dílu jedna "menšina". Ale když je to dělané z hlediska nostalgie za monarchií, tak i takovou masírku snesu. Nebo: spíš než nostalgie za monarchií je to prostší nostalgie za dobami před válkou. Pokud jde o zpracování, čekal jsem pitomou selanku. Nečekal jsem, co přišlo: skvělé zobrazení, jak většina mužů středního věku žije život v tichém zoufalství. Takže kýč, ale takový, který mě úspěšně dojímá. Plus tedy pana Plesla jsem bezmezný fanoušek, a vůbec na celou trojici detektivů byla radost pohledět. Chápu, že postava policajta sukničkáře je velké klišé - ale od pana Langmajera toho ladymana beru a ještě se u toho přitrouble spokojeně usmívám. (12.11.2023)