Útěk z ráje
Trouble in Paradise
Réžia:
Ernst LubitschKamera:
Victor MilnerHudba:
W. Franke HarlingHrajú:
Miriam Hopkins, Kay Francis, Herbert Marshall, Charles Ruggles, Edward Everett Horton, C. Aubrey Smith, Robert Greig, Rolfe Sedan, Luis Alberni (viac)Obsahy(1)
Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (27)
Stařičké a cynické. Miriam Hopkinsová ve vrcholné formě, ten její frajer už by dneska jako fešák neobstál. Příběh je děravý jak řešeto, zachraňují ho jednotlivé situace. SHRNUTÍ: Nikdy si nekupujte kabelku zdobenou brilianty! Budete vypadat jako buranští snobi a stejně vám ji každý bude chtít ukrást. ()
Povedená komedie z netradičního prostředí, ústřední zlodějská dvojička je velice okouzlující a sympatická, stejně tak příběh točící se kolem milostného trojúhelníku. Výborné repliky i decentní vtípky pomáhají k vytvoření velice příjemného dojmu z celého filmu, ze kterého číší hravost a nádech ironie. ()
Falešný baron se dá dohromady s falešnou hraběnkou, vrátí si věci, co si navzájem během romantické večeře ukradli a začnou pracovat spolu. Jejich největší akcičkou má být okradení bohaté paní Coletové, ale jaksi to začne vypadat, že se lupič zamiloval :-) Zábavná předkodexová komedie se skvělými postavami a dialogy. Trošku to nudilo ve druhé půlce, ale jinak moc fajn :-) ()
"Don't you dare to call me Adolf." Klasická hollywoodska komédia režírovaná slávnym nemeckým režisérom, zaradená medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Zábavné to pre mňa určite bolo, len ten príbeh sa mi zdal akýsi zmätený, chcelo by to podľa mňa trochu ho rozviesť. Herecky to je výborne zahraté (nielen ústrednou trojicou, ale aj dvojicou nápadníkov, či ďalšími hercami vo vedľajších rolách), tá medová, obohraná hudba sa mi naopak zdala dosť otravná. "I love you." "I believe you." "Then why do you want to go?" "Because I want to make it tough for you." ()
Dokonale elegantní a svižná komedie od mistra žánru s úžasným Herbertem Marshallem (věděli jste, že přišel v první světové o nohu a měl dřevěnou protézu?) mě přeci jen nevzala u srdce tolik jako třeba takový The Shop Around The Corner. Snad příště. Dialogy by se samozřejmě daly tesat: _Lily Vautier: You see, mother is dead. _Mariette Colet: Yes, that's the trouble with mothers. First you get to like them, and then they die. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (4)
- Slavoj Žižek, presvedčený komunista, označil film za kritiku kapitalizmu. (firewind)
- Scény, v ktorých Herbert Marshall behá hore a dole po schodoch u Madame Coletovej, boli robené s dvojníkom, ktorého je vidieť iba zozadu. Marshall prišiel počas prvej svetovej vojny o nohu a hoci bolo takmer nemožné si všimnúť, že používa protézu, nedokázal vykonať žiadnu činnosť, ktorá by vyžadovala fyzickú obratnosť. (Bilkiz)
- V rozhovore na sklonku svojho života v roku 1947 režisér Ernst Lubitsch povedal, že tento film je jeho najlepším dielom. (Bilkiz)
Reklama