Braid

Dvě holky přijdou během policejního zátahu o drogy a prachy a musí z města. Rozhodnou se navštívit svojí vyšinutou kamarádku z dětství, u které by se nějaký peníz dal najít. Nicméně aby se jí dostaly na tělo, musí přistoupit na hru, kterou společně jako malé provozovaly. Potud mi to dávalo smysl, ačkoliv ze samotné hry jsem byl občas jelen. Ale díky holkám a vymazlenému vizuálu se na to dívalo hezky, takže se nad ledasčím dalo mávnout rukou. Nicméně cca v poslední třetině mi přišlo, že Peirone si zvýšila dávkování, vykašlala se na jakýkoliv děj a začala promítat psychotické obrazy, které se jí líhly v hlavince. Ať jsem se snažil sebevíc a některé pasáže si i opakoval, vůbec mi to nedávalo smysl. Vzdor tomu se ale bylo pořád na co koukat, protože obrazovou stránku věci má režisérka v ruce. Každopádně příště by to chtělo točit s čistou hlavou. 60% (02.03.2019)

Film, při jehož sledování divák nechápe, oč v něm vlastně jde, je bez diskuzí ODPAD. Může obsahovat působivé obrazy a mohou v něm hrát hvězdy, ale ve výsledku diváka neuspokojuje. Horor? Nevzpomínám si na jedinou scénu, která by mě vyděsila. Thriller? Namísto napětí jsem se nudil. Mysteriózní? To ano. Pro mnoho diváků je Braid tajemný v tom smyslu, co tím chtěli tvůrci vlastně vyjádřit. Mitzi Peirone následuje trend současných hororových režisérů: závody v tom, kdo z nich je podivínštější magor. Kde jsou ty staré dobré časy, kdy byl děj hororů srozumitelný a atmosféra se budovala příslušnými atributy žánru! V současnosti je znát, že staří mistři zestárli nebo umřeli. Nezbývá nám, než se spoléhat na Jamese Wana, čekat zda se k hororům nevrátí Ram Raimi či Clive Barker, nebo sledovat seriály namísto filmů. (03.03.2019)

Mitzi Peironová je rozhodně talentovaná filmařka, jejíž budoucnost patrně má smysl sledovat. V tomhle snímku předvedla především hodně stylu, dějově je ale její debut a bit of a mess. Zpočátku jednoduše vyhlížející příběh o dvou zfetovaných kriminálnicích, které se své finanční problémy rozhodnou vyřešit vloupačkou ke kamarádce z dětství, jíž mírně řečeno "hrabe", se postupně zkomplikuje tak, že je zpětně celkem složité rekonstruovat, co se vlastně přesně dělo. Na více úrovních si lze vzpomenout na Ghostland Pascala Laugiera, ten měl ale svoje dílo pevněji v rukou. Palec přesto (opatrně) nahoru. (02.02.2019)

Chtěla jsem být hodná, ale tohle po mně nemůže nikdo chtít hodnotit víc než dvěma ubohými hvězdami. Děj je tak dementní a divný, že vůbec nechápu, co tím chtěl básník říct. Mitzi Peirone má jistě smysl pro vizuál a zavedla tu pár oku lahodících vychytávek, které dodávají filmu šmrnc. Nicméně to mi k dobrému zážitku nestačí. Scénář je totiž hrozně nesmyslný a než se divák zorientuje, co se tam s hlavními hrdinkami vlastně děje, je konec. Občas se to sice snaží naznačit nepatrnými detaily, o co tam jde, ale ve finále to stejně nezapadá do sebe a působí to strašně neuceleně a tak, že samotná režisérka nevěděla, co chce. Braid je filmová anarchie bez špetky pravidel, řádu a smyslu. Za mě asi ztráta času. Dvě hvězdy dávám za vizuál a za pěkný plakát. (05.02.2019)

Haluškový filmy vždycky rád uvítám a tento je parádní. Začne to svižně. Dvě kámošky se kvůli pohřešování musí schovat u staré kamarádky, která je nechutně bohatá. Budou chtít získat její peníze, ale musí se k nim dostat přes hádanky, a ještě k tomu na to nemají tolik času, kolik by chtěli. U toho začnou brát drogy a tom začíná ta pořádná atmosférická sranda. Kouká se na to krásně, především kvůli hereckému obsazení. Ne, že by herečky byly nějak světové, ale za ty nádhery to za to stojí. Dokonce se to i dobře poslouchá. Tím myslím hudbu, je taková neobyčejná. Děj je hodně zajímavý a divný (z té lepší stránky). I když to zase tak dokonalé není. Asi tak posledních 20 minut to začínalo být už krapet o ničem. Ale i přesto doufám, že nějaké kousky se od paní režisérky ještě v budoucnu objeví. (09.03.2019)