Obsahy(1)
B. Polívka, O. Vetchý, I. Chýlková, J. Dulava a M. Pavlata v groteskní komedii L. Smočka. Přímý přenos legendární inscenace Činoherního klubu k jeho 50. výročí a 2. narozeninám programu ČT art. Groteskní komedie Ladislava Smočka, jednoho ze zakladatelů Činoherního klubu, byla napsána v roce 1965 a na repertoáru divadla je s normalizačními přestávkami od roku 1966. Je proto zcela ideální inscenací k letošnímu půlstoletí jedné z nejprestižnějších českých scén. Přímý přenos se navíc stal příležitostí, jak oslavit také druhé narozeniny programu ČT art, který se pravidelně věnuje divadlu. O přestávce slavnostního představení uvidíte ještě dokument Aleše Kisila z cyklu Legendární inscenace, který představí tuto úspěšnou divadelní komedii, která byla přeložena do mnoha světových jazyků a neztratila za padesát let nic ze své přitažlivosti. (Česká televize)
(viac)Recenzie (14)
Tak jako chápu, že v divadle se musí přehrávat, nicméně vše má mít hranice, a né aby Vetchý a Chýlková působili jako kdyby se zrovna vrátili z kástingu na Teletubbies a nestihli se mentálně přepnout. Bolek Polívka sice hrál přirozenějc, ale ač ho mám rád, už v jeho relativním mládí jsem měl občas problém rozumět, co říká, a s přibývajícím věkem (Bolkovým!) a ubývajícími zuby (rovněž Bolkovými!) se jeho výslovnost rozhodně nezlepšila. Zkrátka, vydržel jsem do první přestávky, kterážto byla navíc vyplněna rozhovorem s režisérem Smočkem, který se ukázal coby zdatný spojlerista, a pak znechucen vypnul. ()
Připravte se na rozjuchanou taškařici, ve které opravdu nejde o charakterní herectví, nýbrž o klauniádu, kde se záměrně přehrává a pitvoří až běda. Nečekejte intelektuální zážitek, ale nenáročnou (nikoliv přiblblou) komedii se silným hereckým obsazením - a nejspíš nebudete zklamáni. Záznam z počátku 90. let jsem neviděl a nemám tedy s čím srovnávat. Času stráveného v přítomnosti pana Burkeho, jeho svérázné paní domácí a její poněkud nevzhledné dcerušky rozhodně nelituji a za svůj smích se nestydím. Celkový dojem: 75 %. ()
Oproti původnímu záznamu z roku 1991 je toto představení přece jenom v mnoha ohledech slabší. Ale pořád se jedná o jeden z nejlepších kusů Činoherního klubu v režii Ladislava Smočka. ()
Téměř tak absurdní, a v tomto případě tudíž dobré jako záznam inscenace z roku 1991.----------- Velká spokojenost. Snad proto, že jsme tu jenom jednou.... provždy (3,5 vymknuté hvězdičky). ()
Těšil jsem se na Vetchýho, ale hraje docela retarda a naštěstí tam nakonec moc prostoru nedostal. Chýlková je na tom podobně. Bolek to aspoň trochu táhne, ale klidně to mohlo být o hodinu kratší. Nejvíc mě bavila asi scéna souboj s nožem a využití skříně. 55% ()
Tak konečně jsem tuhle slavnou hru viděl. Bohužel asi nejsem ta správná cílová skupina. Rozhodně to ale nechci nijak hanět ... ()
Naprosto klidně bych sem mohl zkopírovat svůj názor na divadlo „Poslední leč“. Nebo názor na tutéž hru z roku 1991. A vlastně, proč ne, že jo. Tak viz níže. „Je to skvělá zábava, ale ne pro každého. Já jsem se bavil a hodně nasmál. Ale má to i slabší místečka“. Nu a zde bych chtěl jen dodat, paní Chýlková tu byla skvělá. Jen nevím, proč byla někdy Stázinou a někdy Svatavou zvána. ()
První verzi z roku 91 jsem pro porovnání neviděl. Boleslav Polívka a Ondřej Vetchý ji pamatují stejně jako režisér Smoček. Těžko tedy soudit. Pravd je, že celá hra je více než na dialozích stavěná na mimických a jiných projevech herců. Zde více než jinde jde hlavně o to, jak svou roli zahrají než o to, jak a co řeknou. Ivana Chýlková se výborně zeškaredila. Hra má výborné momenty a pak trochu slabší, ale celkově je to kvalitní divadelní podívaná. ()
bohužel jsem viděla záznam z roku 1991 a tudíž nemůžu být úplně spokojená. Nina Divíšková a Jiří Hálek jsou nejlepší a tady hooodně chybí. ()
Původní verze o dvě míle lepší . Hálek s Divíškovou jsou zatím a asi budou už nedostižní . Tahle verze slaboučké *** . Bohužel . ()
Herectví prima kvalitní od kvalitních herců,ale obsah není úplně můj šálek kávy...tak nějak mě vzalo asi jen pár scén... např. Bolkova scéna s buchtama je geniální 😁 ()
Vydržel jsem asi 15 minut a potom si stáhl představení z r. 1991. Bolek v něm ještě tolik nehuhlá a nedrmolí a je mu docela rozumět. Nedávno jsem byl v jeho divadle na "Šašek a syn". Sice už trochu hůř slyším, ale všem hercům - mimo principála - jsem rozuměl. Začínám být na tu jeho hrdelní mluvu alergický. On to asi neví, že mu není rozumět... ()
o trochu slabší než původní starší záznam, ale pořád dost dobrý... ()
Slaboučký odvar původní divadelní verze z roku 1991. Dialogy jsou místy drmolené, bez načasování pointy. Pitvořící se Chýlková je vyloženě marná a Dulava nenahradí Hálka ani omylem. Škoda té vynaložené energie. ()