Pán prstenů: Prsteny moci

Myslím, že je až nepřirozené, když pozorujete tento seriál a necháváte se unášet nesmírně propracovanou řemeslnou prací tvůrců, kteří stvořili nejdražší a jeden z nejambicióznějších seriálů všech dob. Vyjmenovávat, co všechno je na seriálu povedené by zabralo měsíce. Ne u každého projektu můžete vidět tak nepředstavitelnou vášeň tvůrců. Jako by vůdčí tým Prstenů moci tak moc dobře věděl, co dělá, že sílu příběhu dokázal sdělit svým kostymérkám, make-up artistům, DOP, hercům, návrhářům, zkrátka všem profesím... Takový jednotný tým je hotový zázrak, že se dokázal poskládat a stvořit takový příběh. Je neuvěřitelné vidět tu snahu o vytvoření perfektního a emotivního fantasy z Tolkienova světa a já jsem tomu v průběhu první sérii zkrátka propadl. Neexistuje podle mě jediný důvod, jediný podmět, jediná motivace k tomu sebrat odvahu byť jen trochu odvahy a kritizovat něco tak velkolepě natočeného. Úchvatné postavy, dějové linky, prostředí, hudba umocňující zážitek z dění v jednotlivých scénách... Nemám slov. Není dost slov na vyjádření mé radosti, nadšení i obdivu, který vzdává tvůrcům. (15.10.2022)

Už dávno před Jacksonovou filmovou trilogií jsem hlásal názor, že vrcholem Tolkienovy tvorby jsou temné a vznešené příběhy ze Silmarillionu, a že pozdější (a bohužel i obsáhlejší a ucelenější) pohádka o Pytlíkovi a prstenu je už jen slabý, černo-bíle naivní odvar pro děti, pohádka o vítězství dobra nad zlem, završená slzopudným sluníčkovským happyendem. A vidět Silmarillion zfilmovaný, byl už dávno můj divácký sen. Ale dávno jsem už taky pochopil, že k tomu nikdy nedojde, protože tenhle počin by byl nejenom příliš finančně a filmařsky náročný, ale bohužel i proto, že by nějaké příběhy o Ainur a zemi Aman a Valinoru a elfech asi většinu lidí ani příliš nezajímaly. Protože obyčejní lidičkové se s elfy neidentifikují a žádají si spíš příběhy o jiných obyčejných lidičkách a nebo o roztomilých hobitcích. A tak beru zavděk aspoň tímhle seriálem z časů tzv. druhého věku, který samozřejmě není úplně podle Tolkiena, jsou v něm dokonce už i otravní miloušcí hobitci (respektive předchůdci hobitků "chluponozi"), a kromě elfů samozřejmě i spousta různých lidiček a jejich osudů. A i když nějaké ty prachy jsou ve výpravě znát, místy mě vizuální působivost docela zklamala. Třeba fakt, že vojenská pomoc Númenoru jižním krajům sestává ze tří(!) válečných lodí, nebo že celé ony "jižní kraje" představuje jedna dřevěná vesnice s pár tucty otrhanců. A čím víc se seriál blížil k poslednímu osmému dílu, tak tím víc mi bylo zřejmější, že na jakés takés završení/uzavření všech dějových linií (bitva "posledního spojenectví") budou potřeba odhadem minimálně ještě dvě další řady, protože v řadě první se uzavře leda velké prd. Ale celkově se mi to líbilo a bavilo mě to, bavil mě příběh Galadriel (která minimálně v prvním i druhém věku byla určitě spíš válečnicí než éterickou čarodějkou), příběh čaroděje, Morgothem pokřivený elf, a zaujalo mě jisté dílčí rozuzlení v závěrečném dílu (Sauron), považuju tohle seriálové pojetí nejednoznačnosti "zla" za dospělejší a realitě mnohem bližší, než infantilní Sauronovo absolutní zlo tolkienovské. (15.10.2022)

Nejsem zase nějakým ortodoxním fanouškem původní Jacksonovy trilogie, ale dokážu její kvality naplno ocenit, v rámci žánru fantasy nic lepšího není (a asi dlouho ani nebude). Knižní předlohy ale nemám načtené. Takže někdo možná bude považovat můj názor za bezduché tlachání laika, ale co už. První fotky, zákulisní informace a trailery na nejdražší seriál v celé historii kinematografie mě nestrhly. Něco mi tam prostě nesedělo. A to vůbec nemluvím o tom všude omílaném kastingu, to vidím jako nejmenší problém celého výsledku. Jenže když se na poli 7 dílů skoro nic zásadního nestane a tvůrci se snaží dohánět vše v závěrečné epizodě, tak se někde stala asi chyba. Herecky většinou průměrné až podprůměrné, představitelku Galadriel vidím jako největší slabinu (stejně tak i to, jak z ní udělali namyšleného fracka, co by si zasloužil pár facek). Příběhově to též nemá čím překvapit, celou linku s Chluponohými bych ze scénáře vyškrtl (absolutní zbytečnost). Všude chválený audiovizuál většinou působí na první dobrou pro divákovo oko líbivě, ale při důkladnějším prohlédnutí to přemrštěné CGI ze seriálového LOTRa dělá sterilní podívanou (tu monumentálnost LOTRa od Jacksona jsem nepocítil ani v jediném momentě). A i bitev se člověk moc nedočká. Pár pozitiv se najde (hudba, ztvárnění skřetů a vztah elfa Elronda s trpaslíkem Durinem), ale za takovou sumu peněz to je extrémně málo muziky. Za mě 5/10 (16.10.2022)

Prsteny moci jsou, zejména fenomenální výpravou, kostýmy a esteticky, ale i narativním obloukem, sound designem i soundtrackem, věrné ne tolik Tolkienově předloze (v těch věcech z výčtu, u kterých srovnání má smysl), jako spíš Jacksonově interpretaci (první) filmovou trilogií. Pomrkávání jeho směrem nelze vnímat jen jako uctivé pokývnutí - je to spíš někdy trochu úlisně vlezlý. ___ Bohužel, autory seriálu očividně chvilkama přepadl pocit,  že pro divácký úspěch je nezbytné narvat do vyprávění známé postavy, protkat je na sílu celým dějem, dát jim do úst několik hrozně pitomých replik a dodat dostatek epických momentů. Lore proto chvilkama zbytečně trpí (ale fakt jako zbytečně). Jindy ale, v poměrně milých detailech, jsem měl pocit, že sleduju zamilovaný fanfiction se vším dobrým, co to nese. Vcelku vlastně docela příjemný. Lepší než filmový Hobit. (23.11.2022)

Upřímně řečeno, stejně jako jsem nepotřeboval vidět, jak se z Anakina Skywalkera stal Darth Vader, nepotřeboval jsem vidět, proč byly vyrobeny první tři prsteny Moci a jak přesně vznikl Mordor. Ale nakonec to nebyla až taková hrůza, i když dějová linie s protohobity mě silně otravovala a na Elrondovu bradu by si Durin klidně mohl odložit korbel s pivem. Pohromadě to drží hlavně hudba, v Galadrielině tématu jsem zaslechl část ústřední melodie z válečného velkofilmu Příliš vzdálený most. (17.10.2022)