John Wick 2

V jedničce Kínovi rusáci sežrali psa a následovala unylá sada nudných přehozů přes rameno a střel do hlavy. To v Džonvik ryloudyt mu nějaký nepoučitelný makarón vypálil Tugenhát, Kínu se konečně pořádně funkcionalisticky nasral, režisér se naučil režírovat, židí bratři přisypali hutnou dávku nalichvených mrtvých prezidentů a následovalo snad vše, co má totálně nabušený a fantasticky natočený akčňák mít – choreograficky perfektní kočkování (s gamorou), urputné honění (v autech), živočišné píchání (noži), vášnivé rdoušení (rukou i čímkoliv, co je po ní), neutuchající střílení (snad vším, do čeho lze narvat munici) a komplexní defilé nebývale hustých zabijáckých existencí. A to celé v tak vizuálně dokonalých kulisách, až má jeden místy chuť stopnout promítačku, poslat to občerstvení pro pedofily vedle něj pro popkorn, aby nemělo noční můry, a mezitím z důvodu totálního estetického vzrušení freneticky zamasturbovat. I tentokrát na to scénárista sice dost jebal, nicméně pokud nejste jedním z těch umaštěně olupených artových hnědopichů a integrální absence profundálních filosofických paradigmat či frustní interpretace behaviorálních predispozic singulárních charakterů vám nezpůsobuje kognitivně disonanční záchvaty maligního kokotismu, odcházíte z kina s pocitem naprosto ukojeného akčního diváka. (24.02.2017)

Tak, jak mi přišla jednička neoriginální a začátek dvojky se nehorázně táhl i přes to, že obsahoval intenzivní akční sekvenci, od přechodu do Říma jsem se dost bavil. Konečně jsem našel něco z toho, co všechny na Wickovi tak baví. Pravidla a principy Johnova světa jsou v rámci žánru zajímavé a akční scény originální. Příběhová stránka je také o něco propracovanější a já jsem nakonec spokojený (i když jsem začátek louskal opravdu asi na šest pokusů). (15.05.2019)

Druhý John Wick je lepší než jednička, protože je mnohem absurdnější. Některé scény zcela navážno zabíhají do surreálna, když svět nájemných vrahů koliduje s apatickou "každodenností". Což není myšleno jako výtka. Vlastně by to mohlo zajít ještě dál a byl bych rád. Navíc to krásně vypadá, byť trhavá kamera občas naplno nezužitkuje Reevesovo fyzické herectví (Tom Cruise by rozhodně trval na tom, aby mu během akce bylo aspoň vidět do obličeje). Jediný opravdový problém je stejný jako u jedničky - graduje opačně. Od nejlepších scén po ty slabší, což je samozřejmě poněkud nepříjemné. Ale bavilo mě to a překvapivě to uteklo. Zatímco po jedničce mi ta série byla tak jako jedno, teď chci kapitolu tři, která to všechno posune ještě o kus dál. Rozhodně se neobejdu bez souboje se světelnými meči mezi Johnem Wickem a Wernerem Herzogem na popředí explodujícího panorámatu Manhattanu... nebo tak. (18.02.2017)

Výborný upgrade jednotky. Od polovice som sa priblblo usmieval. Čo mi v originále vadilo (zápletka, jednotvárnosť) je eliminované a čo sa mi páčilo (ten zvyšok) je posilnené. Akcie je hromada a je výborná, Reeves dokonalý, prehĺbenie mytológie funkčné. Najlepší hollywodsky čistokrvný akčňák od tretieho Bourna. A sú tam aj biele holubice (aj keď mimo akčnej scény a nespomalené). Mám aj výhrady, ale nechcem si ten zážitok kaziť 9/10 (14.03.2017)

Zklamání. Ne velké, ale zklamání. John Wick je pořád o dost kroků napřed oproti ostatním akčním filmům, ale v bitkách a přestřelkách mu občas malinko dochází dech a začíná se opakovat. Ten náskok je naštěstí tak velký, že to tolik nevadí. Větší problém je s příběhem, jenž se tentokrát bere smrtelně vážně, chybí mu lehkost a nadhled jedničky a především jde směrem, který osobně nepovažuji za úplně šťastný. Zatímco minule byl John Wick mýtus, legenda a přízrak, jehož jméno děsilo každého mafiána, teď je jen jedním z mnoha vrahů, jenž o svou výjimečnost někde mezi prvním a druhým dílem přišel. Mýtus je pryč. Tvůrci navíc dost nesmyslně vykecávají všechna tajemství světa zabijáků, který byl minule tak atraktivní i proto, že si ta tajemství zachovával. Docela škoda. Druhý John Wick je nadprůměrný akčňák. Bohužel však s nudným příběhem, který se trochu ztrácí sám v sobě. Jo a taky s dost slabou sestavou záporáků. Sorry, ale příště chci víc. I když možná budu radši čekat míň. (15.05.2017)