Mathew55

Zatímco u Tenkrát na západě jsem si musel strkat sirky mezi oči, abych neusnul, The Good, the Bad and the Ugly patří k mým nejoblíbenějším filmům. Clint Eastwood je takový sympaťák, že bych si ho klidně vzal za muže a na druhé straně ze záporáka (Lee Van Cleef), jde opravdu strach. Hudba od Ennia Morriconeho je to nejlepší, co dějiny filmu mohlo potkat. Hlavně scéna na hřbitově, při které hraje Ecstasy of gold tomu kraluje... Nechápu, jak může být na čsfd tenhle film až 17. a 74. nejoblíbenější. Na IMDb je hned 6. a to podle mě zcela oprávněně.

Musel jsem dát 5* a přidat do oblíbených hned na 3. místo. Druhý díl má ještě prostší děj, zato brutality nabízí daleko více. Obdivuhodná příprava Keanu Reevse na roli a fakt, že všechny scény točí sám, Johnu Wickovi ještě dodává na genialitě. Tell them! Tell them all. Whoever comes, whoever it is, I'll kill them. I'll kill them all!

Hned po přečtení knihy jsem si pustil i film. Ne sice poprvé, ale i tak jsem byl plný očekávání. A musím říct, že Godfather je pravděpodobně nejpovedenější adaptace, kterou kdy kdo vytvořil. Jediné dva rozdíly, které jsem shledal, jsou v tom, že v knize je více příběhů o více lidech - ale ty kdyby měly být ve filmu, tak má minimálně 5 hodin. A druhý, že zatímco kniha je poměrně čtivá a nepříliš složitá, film je poměrně náročný a musí na něj být nálada. Ve filmu je mi postava Godfathera snad i sympatičtější než v knize. Marlon Brando a jeho magický hlas - to je ta první věc, kterou si vybavím, když si na tento film vzpomenu. Al Pacino alias Michael Corleone se mi líbí víc až v díle druhém, kde už je hlavní postavou, ale i do prvního dílu, kvůli kterému se stal slavným, se hodil. A protože kniha Maria Puza patří k mým nejoblíbenějším, tak i výborně zpracovaný snímek Francise Coppoly patří k mým nejoblíbenějším.

Nepamatuji se, že by se mi u filmu někdy chtělo zároveň brečet a smát se. V první polovině mě vůbec nenapadlo, že by se děj mohl vyvíjet tak, jak se vyvíjel. Dost mě to překvapilo, ale o to silnější zážitek ve mně film vyvolal. Je pravda, že La Vita é bella může na leckoho působit naivně, až utopisticky, ale je třeba se nad to trochu povznést. Pro mě osobně je Guido jeden z největších (filmových) hrdinů... První část je velmi vtipná, hlavně úvodní scéna v autě. Druhá část je stále stejně vtipná, ale o to víc dojemná. A neamerický závěr bez dojemných scén na mě působil o to silněji...

Trilogie Matrixu je pro mě klasika srovnatelná s Pánem prstenů. První díl jsem viděl v 5 letech a od té doby jsem si ho znovu pustil minimálně 10x. Matrix nelze pochopit napoprvé. I při mém posledním shlédnutí jsem přišel na věci, které mi do té doby nedošly a možná i proto mi to přijde stále tak zajímavé. Scénář a obecně celý nápad, hlavně u prvního dílu, považuji za geniální. A celá trilogie je provázená epickou hudbou. Ale ty boje! Na to, že je to film z roku 1999, tak se pořád nemusí stydět před filmy novými. Spíš naopak... Neo a Constantine jsou Keanovy životní role a Huga Weavinga si pamatuju jako agenta Smithe. První díl je samozřejmě nejlepší, protože je obsahově nejpestřejší a nejdůležitější. Reloaded a Revolutions jsou méně nápadité, více komerční a spíše o bojích, než o příběhu, ale i tak ode mě mají 5*. Please remove any metallic items you're carrying. Keys, loose change... Holy shit!

Takhle dobře sestříhaný film jsem ještě nikdy neviděl. Jednotlivé posuny v ději drží perfektní tempo filmu, kvůli kterému jsem se bál si jen protáhnout krk. Závody byly relativně krátké, ale narozdíl od Rockyho (kde mě skoky ze 4. do 9. kola dost deptaly) vám budou připadat dokonale napínavé a plynulé. Po konci tohoto filmu popisující neuvěřitelný životní příběh, jsem zůstal sedět v kině jako poslední a měl jsem skoro slzy v očích. Nevěřil jsem, že by ještě mohly vznikat tak dobré filmy. The Rush je pro mě nejlepší filmový zážitek posledních několika let.