Beautiful Boy

Příběh založený na skutečných událostech zaznamenaných v knižní podobě o na první pohled velmi spokojené a dobře situované americké rodině, která má ovšem problém. Dospívajícímu synovi nic nechybí, ale přesto propadl drogové závislosti . Začátek pozvolný, pak už to ale jede dle zajetých kolejí žánru. Jedná se o takový příjemně nepříjemný film. Skoro by se dalo říct jakoby feel-good komedie/drama, kde ale napovrch vybublá veliká nepříjemnost. Herecky super. Mám zde své oblíbence Carella a Chalameta, takže i jejich chemie zde byla pro mě alfou a omegou, takže ve finále můžu snímek hodnotit velmi pozitivně. (15.03.2020)

9/10. Jsou filmy, které jsou tak silné, že se i den po jejich projekci cítíte dojatě a nepustíte je z hlavy. Přesně to se mi stalo i u tohoto filmu. Drogy neničí jen toho, co je bere, ale i okolí, a pokud je bere váš syn/dcera, je to o to horší, že vidíte pomalý rozklad vašeho nejmilovanějšího. A přesně to bylo v tomto filmu zachyceno na výbornou. Musím pochválit jak Steva Carella tak Timothéeho - oba předvedli bravurní výkony. Doporučuji si vychutnat i závěrečné titulky, ta řeč mě chytla za srdce a něco pravdy na ní bude, není liž pravda? (22.11.2023)

(8/2019) Beautiful Boy ma nezaujal ani tak námetom, toto tu už stokrát bolo, kto by sa ale netešil na duo Carell & Chalamet. Táto dvojka to dala samozrejme na plný počet. A nakoniec musím priznať, že aj to ostatné má niečo do seba. V jadre síce len klasická rodinná dráma, niečo nedefinovatelné ale zafungovalo a emotívne sa teda tento film vie dostať pod kožu. Čakal som minimálne jednu hereckú nomináciu na Academy Awards. (8/10) (04.02.2019)

Bolestný příběh otce a jeho drogově závislého syna, který napsal sám život, umocňují velmi přesvědčivé herecké výkony Steva Carella a Timothéeho Chalameta. Pověstnou třešinkou na dortu je pak naprosto dokonalý soundtrack. Závěrečný úryvek sestavený z myšlenek a pocitů Nica Sheffa mě natolik upoutal, že jsem dostala chuť si obě knižní předlohy přečíst. (85%) (03.09.2021)

Po festovní fetovačce v předchozím Groeningenovo filmu Belgica zkrátka musel přijít provinilý detox. A ten není nikdy dobrej, není cool a hlavně není nikdy zábavnej či naplňující. Beautiful Boy má ze své předlohy zajímavé a netypické východisko, kdy zaznamenává pád na drogové dno inteligentního dospívajícího, pocházejícího z liberální, zajištěné, bezproblémové a moderní rodiny. Bezvýchodná situace jeho chápavého otce, snažícího se o všechny možné cesty pozitivní podpory pro něj neuchopitelného problému je zásadní nadstavbou nad ostatními protidrogovými filmy. I v tomto je ale problém, protože film zkrátka postrádá hranu, dokonce jakoby si důsledně hlídal, aby ji neměl. Chybí mu reálná bolest, potřebný naturalismus a špína. Z toho vyplývá i největší problém, tedy to, že díky neustálému propojování linií otce a syna, kteří se ale sami sebe nedokáží pochopit, film postrádá vlastní jazyk a tedy se rozhodne, ať za něj mluví díla jiná. Proto na sebe neustále lepí výrazné písně (od Nirvany přes Sigur Rós, Zolu Jesus až po Bikini Kill) a když má sám mluvit, nechá za sebe mluvit báseň od Bukowského. (03.04.2019)