BlacKkKlansman

Rasistický afroamerickohumorný snímek o neuvěřitelné skutečné události. Spike Lee sice malinko nezvládl dramaturgii a zahrnuje diváka detaily, které jsou pro příběh nadbytečné, ale je to stále v rámci únosných mezí. Výborné herecké výkony, kterým vévodí Driverův, krk nasazující, polda a skvělý mladý Washington, který dokáže být zdvořilý i nasraný zároveň. (09.11.2020)

Tři a půl hvězdičky. Komedie to určitě není. Oproti tomu je to dost zdlouhavý. Příběh zajimavý, jenže... zase až tak zajímavý není. Teda pokud nejste černoch, který chce bojovat za svý práva a Trump je pro vás bílý prase. Nebo pokud nejste černoška, tedy afroameričanka, která chce bojovat za svý práva a Trump je pro vás bílý šovinistický prase. __ Celou dobu mi bylo úplně jedno, jestli ty černoušky někdo pokrosí nebo upálí. Vlastně jsem si trouchu přál, aby toho černýho policajta někdo sejmul, protože mě sral. __ Je to tak zábavné, jako když se rozhodnete cestovat z Ostravy do Prahy autobusem, takže přestupujete v Brně, celých 7 hodin sedíte a modlíte se, ať už jste tam. Jste kreténi, protože vlakem se to dá zvládnout za tři hodinky a dát si v RegioJetu cheesecake za 19 Kč. (03.01.2019)

Velkou část filmu BlacKkKlansman je zábavná vtipná jízda, u níž se tedy občas křiví úsměv nad množstvím všemožných rasistických nadávek. Skoro je to jen komedie nebýt toho, že je to tolik o rasismu a o tom, jak jsou hlavní hrdinové nuceni se rasisticky chovat. Taky by to ale nebyl Spike Lee, který si chce dělat věci po svém, aby nepřišel nejen s velmi dramatickým vyvrcholením, které obsahuje detailní a znepokojující popisy lynčování černochů, ale dokonce tehdejší události zřetelně nespojil se současnými událostmi v USA. Svébytný film, u kterého se hodně zasmějete hlavně na účet různých rasistických vidláků, ale také v něm režisér s chutí poučuje. Za mě ta kombinace dopadla dobře. (8/10) (03.03.2021)

Spike Lee nejednou příjemně překvapil. Rozhodně ale nepatří mezi režiséry, na jejichž kousky bych netrpělivě čekal. Zápletka je poměrně prostá – čerstvá posila coloradské policie Ron má překvapivou barvu pleti. První černoch v historii sboru chtěl být mužem v uniformě odjakživa. Nejprve zevluje v kartotéce, nakonec se ale stane členem buňky Ku-klux-klanu. Jenže s jeho afrem by to šlo obtížně, takže Ronem je ve skutečnosti a na telefonu, Ronem mezi rasistickými fanatiky se stává jeho kolega, který je navíc jen tak mimochodem Židem. Organizace mezitím nabírá na síle a plánuje násilný útok. Uvědomělý filmař Spike Lee se opírá o reálné události a dává jasně najevo, že se mu dnešní poměry za oceánem nelíbí. Ocitáme se sice v 70. letech, ovšem události jsou platné i pro současnost, z čehož může mrazit. Ovšem z toho, že je nálada mezi lidmi podobná, prostě nemrazí. Možná je to jeho typickým odlehčeným stylem vyprávění, možná tím, že jsem měl v několika momentech problém tu či onu scénu akceptovat. Mnohé navíc měly být o dost kratší. Používá sice několik fíglů a předkládá i pár milých nápadů, celkově ale nejsem přesvědčený, že by tohle měl být nějaký „černý“ kůň blížících se filmových předávacích ceremoniálů. Není ani nijak zvlášť vtipný, humor vychází hlavně z absurdity rasistických projevů. Herci jsou fajn, ale z Adama Drivera dlouhodobě rozhodně neucvrkávám, prakticky neznámý John David Washington má zase značné charisma, ale že by měl držet v ruce hereckého Oscara, tak to tedy vůbec. Lee měl možná leccos detailně promyšlené a před dobovou atmosférou smekám, mě si nicméně celkově tentokrát úplně nezískal. (01.01.2019)

Historka, která i přes svůj velký dramatický a střídmě sociologický potenciál pouze polechtá vlastní možnosti a potěší jen gradovaným nepředvídatelným závěrem. Ve zbytku času (a nejvíc v trestuhodně hloupě přilepeném epilogu) je to Spike Lee ve své nejhorší formě, tedy v podobě zaslepeného kazatele křičícího na celé kolo. S myšlenkami, které chce sdělit, plně souhlasím, ale jejich forma je tak strašidelně upachtěná, že týden po projekci mám problém rozpomenout se na příjemné špičkování Washingtona s Driverem a vybavují se mi jen donekonečna omílané narážky na tehdejší popkulturu a společenské stopy pro natvrdlé, proto jsem s hodnocením tentokrát přísnější. (21.02.2019)