Heavy Trip

Táto fínska komédia je neskutočný úlet. Využíva množstvo klišé, ktoré mám rád a zároveň ma na niektorých metalových kapelách vždy pobavia. Film je síce nekonzistentný vo forme, lebo v druhej polovici už smeruje do neskutočného absurdna, ale bavil som sa. Pre fanúšika tejto muziky povinnosť a myslím si, že je to film práve pre túto skupinu ľudí. Zvyšok divákov asi nebude chápať túto komédiu rovnako, ako nechápe tento typ hudby. 70% HBO GO (18.06.2019)

Byl jsem pozván do domu svého kamaráda s tím, že se mám připravit na pořádnou neotřelou zběsilou skandinávskou nakládačku se vším, co jsem u komedií neviděl. Jediná informace byla, že se pojede s metalovou kapelou do Norska, tudíž jsem automaticky naježil uši a byl mírně skeptický, to ze mě ale za pár chvilek oprchalo a no doprdele to, co severní satanisti zplodili za ďábla se mě doteď věřit nechce. Člověk skutečně od začátku umírá od vtipných satirických scén a mlátí do stolu a přitom spolu s kapelou amatérsky řve a hraje si na metalovýho bůžka. Bylo to přehnaná? Bylo to krásně pěkně krasopisně přehnaný, a právě proto, že se zde nikdo ničeho nedržel a nějaký konvence, morálka nebo filmová ústava se hodila za hlavu jsme se mohli pobavit jak už dlouho ne. (07.06.2020)

U Nabodnuté prdele, to byla ale řežba! Maďaři i Finové mi už několikrát dokázali, že mají smysl pro humor, který mi fakt sedí, a tento výblitek mi sedl jako prdel na hrnec. Pokud má někdo problém s mým výběrem slov v tomto komentáři, ať nejdříve shlédne film, pak (možná) pochopí. Šílení Finové si zase jednou udělali radost, udělali ji i mně a konečně jsem viděl snímek se slušným soundtrackem. Zatímco nehostinný sever Evropy plodí pořádný metalový nářez, teplé krajiny přinášejí například ukňourané hity, se kterými boduje Enrique Iglesias a které ve mně budí chuť, se vším skoncovat. Bavil jsem se skvěle a metalový pozdrav Lotvonenova otce už z hlavy asi nedostanu. (04.03.2019)

Jak správně píše, kolega, soudruh Verbal k napsaní velikého hudebního hitu stačí někdy opravdu málo. V tomhle případě jeden mrtvý sob a drtička na maso, nebo co, to vlastně bylo, do které se tenhle kdysi statný paroháč již v naporcované podobě zasekne a vyloudí zvuk v podobě metalové megapecky, která udělá ze čtyř neznámých, dlouhovlasých, finských buranů hvězdy skoro první velikosti. A tohle vše funguje skoro perfektně. Včetně tupého, béčkového humoru, několika zcela šílených situací, které gradují v Norsku, kam se tahle skupina se svým hitem ke konci vydá. Je to hodně ulítlé, místy totálně přehnané, ale když to vezmu kolem a kolem je to jediná metalová komedie, co jsem za posledních hodně let viděl. A navíc po čertech povedená. (30.03.2019)

,,JSEM METALISTA. MÁME SKUPINU. JINÍ KLUCI MŮŽOU HRÁT HOKEJ, VOZIT SE PO OKOLÍ, LOVIT KUNDY… MY HRAJEME METAL!“… /// Film pro fandy. Metalu. Ti vostatní budou jen tupě zírat na 4 pitomce, co chybějící intelekt doháněj tvrdostí muziky. A než chlapci dokážou, že maj fakticky metalovej přístup (a kuráž), předvedou několik banalit ze svýho loserskýho života na vesnici (dobrá… tak větší vesnici…), který by v normálním filmu… (ty vole, co to kecáš… dneska je možný všechno!). Postav není moc. Stejně jako děje. Prostě maličko. Příběh možná ze života… prostě taková píčovina! Co k tomu víc napsat? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju Symphonic post-apocalyptic reindeer-grinding - christ-abusing extréme war pagan Fennoscandy metal. 2.) Nemrdám. Hraju! (metal gamblere…!) 3.) Thx za titule „Katranh“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (22.01.2019)