Jaga. Košmar ťomnogo lesa

Dlouho mě ten ruský svět bavil a líbil se mi. Líbilo se mi ruské moderní sídliště, za jehož okrajem ihned začínal temný hustoles plný vývratů s tajemným dřevěným domem. Bavila mě ruská mládež, působící oproti americkým spratkům z obdobných filmů mnohem vyzráleji, dospěleji. Líbila se mi drsná chůva i blonďatá lolitka se závislostí na mobilu. Bavila mě specifická ruská atmosféra celkově. Ale ten konec s digitálními efekty, s přecházením mezi světy a s holčičkou v platinové paruce byl natolik infantilní a šablonovitý, že mi předchozí dojmy trochu pokazil, stejně jako nestydaté "inspirování se" pointou o rok staršího amerického The Wretched. A já teď tedy Babu Jagu bohužel nemůžu hodit jinam, než do množiny lehčího softhorrorového nadprůměru. (10.05.2020)

Mám ruskou kulturu rád. Takže jsem ochoten přejít s lehkým pokrčením ramen Putina, zabrání Ukrajiny, alkoholismus, divnou hudbu i azbuku. A opravdu moc rád bych napsal pěkný komentář k tomuto filmu. Tvůrci mi to usnadnili, protože je to velmi zručně natočené, má to moc pěknou atmosféru, pár dobrých nápadů a herci jsou taky v pohodě. Takkže co? Proč ne? Protože nefunguje celá ta mytologie, spousta věcí nedává smysl a jsou jen na efekt. Už od první minuty, kdy hlas vysvětloval co je Jaga zač a jak se věci mají...neznělo to jako dobře vymyšlená pověst. A bohužel se to projevilo v dalším dění. Pravidla hry platila jen na někoho a někdy. A jak na sviňu to jde ruku v ruce s přepálenou stopáží, takže těch momentů kdy si říkáte ...jak to? proč?, je tam hodně. Možná se Podgajevskij rozhodl ušetřit nějaký ten rubl na střihači, ale druhá cesta do pece a linie s chytrou holčičkou a jejím tatínkem, byla docela navíc. Vše se dalo zfrknout hned při první výpravě. Je to velká škoda, potenciál námětu byl veliký a atmošku to mělo místy fakt dobrou. Skoro se mi chce hvězdu přihodit, ale ne...za ten konec ne. (15.05.2020)

Frackožravá Baba Jaga v temném lese je rozhodně kulantní téma, se kterým by se daly nevyvádět nejméně tři prdele ponurých, sugestivních a drsných hororových vyfikundací. Sojuzmultfilm to však pojal jako anemickou, umělohmotnou, plytkou, nudnou a přiblblou mentálčalamádu pro degeneraci pozlátkových instáčových pičolidí, ve které se neamneziovatelný hrdinný pubescent Míša Kokotkin s partičkou vymydlených Putinjugend vydá do lepkavě růžových nočních můr stokorcového homolesa unyle vypárat a namotat zpět na klubko uštrikovaného Spájdrmena. Tomu k dokonalosti chyběl jen norský vzor na hrudi. „Horor“, který drásá nervy asi jako libovolná jihokorejská romantická komedie, jednoznačně filmově – teoreticky kategorizovatelný jako mučivá SS. Strašná Sračka. (20.05.2020)

Na dětský film je to docela drsné, na horor zase málo strašidelné. Podgajevskij se rozhodl pro formát, který byl na vrcholu v osmdesátých letech, kdy vznikaly perly jako Critters, Gremlins a Krotitelé duchů. Jenže tehdy se odlehčovalo vtípky a svou práci odvedla nezbytná nadsázka. Tohle se bere strašlivě vážně a díky studenému vizuálu a odtažité kameře se snímek otírá o regulérní duchařský horor. Bohužel to také znamená, že si není možné vytvořit vztah k žádné postavě. Všichni ti skvělí dětští herci tady házejí perly sviním. Režisér má talent na kompozici scén a dostal k ruce i chytrý scénář, jenže obojí svým přístupem efektivně udusil. (25.12.2021)

Film Yaga je vizuálně fakt skvělý, herci v pořádku i když chování rodičů je fakt divný, ale možná v Rusku běžný. Celkem dost to připomínalo nedávné The Wretched s čarodějnickou tématikou a také si to vzalo něco z Insidious. Bohužel tomu láme vaz závěr, který jen potvrzuje, že je to jen dětský fantasy "horor", celkem škoda. Každopádně solidní počin, který je lepší jak většina rádoby hororů z USA a to se cení. 6/10 (12.05.2020)