Adela ešte nevečerala

Trochu mi vadí, jak jsou mnohé zaběry tmavé. Ale jinak! "Dar přítele Messra", "Nejslavnější detektiv Ameriky v Praze - To víte, u nás se všechno hned rozkecá." "Ta po nich ale jede!" "Babočka minerál, dědečku!" "Jsem dcera národa Jana Žižky!" Šmarijá, to byla fuška!" Poklad české kinematografie, který vždycky zahřeje u srdce. (13.11.2011)

Oldřich Lipský velikán československého filmu natočil parodii na slavné detektivky. Nick Carter: Prosím nejdřív o vaši výpověď. Slečnu Karin budu obtěžovat později. Karin: Ano, kdykoliv... Nick Carter: Pamatujte si, komisaři. Uznat svou porážku... I to je svým způsobem vítězství. komisař Ledvina: Takže jsme to vlastně vyhráli, na celý čáře. 90% (04.10.2019)

Geniální botanik Kráčmera se dal na stranu TEMNA a výsledkem jeho řádění je (zatím) jeden "zblajznutý čokl". Zloduch má však smůlu, protože tento případ si vylosoval k objasnění nejlepší světový detektiv a karatista Nick Carter. Jeho inkognito bylo sice prolomeno již před příjezdem, protože "U nás se všechno vykecá", ale za uplatnění nejnovějších poznatků světové fyziky a za pomoci pražskými krčmami provozně naladěného komisaře Ledviny nelze být neúspěšný. (17.12.2008)

"Adéla ešte nevečerala". Aké nevinné konštatovanie. Lenže keď si uvedomíte, že Adéla je špeciálne vyšľachtená mäsožravá rastlina, čo nemá problém zožrať dospelú dogu, tak vás smiech rýchlo prejde. Nie len dogu, Adela hravo zhltne aj dospelého človeka. Skvele uletený námet pre dobrodružnú krimi komédiu. Slovenský herec Michal Dočolomanský tu stvárnil jednu zo svojich navýraznejších filmových postáv, amerického súkromného detektíva Nicka Cartera, pritom mu bravúrne sekundoval Rudolf Hrušinský ako jeho český kolega z Prahy komisár Ledvina. No a hlavnú zápornú postavu záhadného Záhradníka geniálne stvárnil Miloš Kopecký. Radosť pozerať. Klasika československej filmovej tvorby. **** (09.04.2012)

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (16.11.2006)