The Nagano Tapes
Réžia:
Ondřej HudečekHrajú:
Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, Robert Záruba, Ivan Hlinka (a.z.), Slavomír Lener, Michael Žantovský, Roman Hamrlík, Martin Straka (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Olympijský hokejový Turnaj století v Naganu 1998 trochu z odstupu a nadhledu v dokumentu Ondřeje Hudečka. (Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (475)
Při všem tom haló kolem několika desítek vteřin dosud neviděných Imax záběrů apod. se jaksi z éteru a šeptandy vytratila jedna taková nepodstatná informace; a sice že to je sám o sobě neskutečně dobře sestříhaný (až "zrytmyzovaný"), poskládaný i "obsazený" dokument ryze západního profi střihu. Až jsem koukal koho všechno se podařilo dostat na kameru a jak široký záběr si to vzalo na paškál. Ano, speciálně zpočátku to trochu nesourodě skáče z tématu na téma (emigrace, změna NHL po cunami hráčů z postkomunistických zemí, hokej jako produkt apod.). Ovšem sedne si to. Je na tom jasně poznat, že to vzniklo pro svět, ovšem zároveň to není "o nás bez nás". Snad jen to nemuselo tolik ignorovat zbytek týmu (a ostatně i další týmy z turnaje) nad rámec těch tří čtyř vyvolených, ovšem tohle je pohádka o Naganu a nikoli hokejový dokument řešící Hejdukovu roli při zlatém gólu. Jakkoli nám tedy kvalitní a trochu patetický celovečerák o Naganu stále chybí, tak tyhle VHSky ho plně nahrazují se vším všudy. ()
Před pár lety jsem ve spalujícím létě pospíchal na pivo do lokálu u nás v ulici. Uvnitř, v takové malé zastrčené místnosti, do které se nám nikdy moc nechtělo, seděl hlouček lidí. Dřív, než jsem se tam stačil podívat, jsem od přítomných věděl, kdo tam je. Jágr se Svobodou. V tu chvíli mi to všechno najelo. Život na Moravě, nový elektronický budík značky Philips nařízený každý den na brzké ranní vstávání, osmá třída základky, narvaná učebna chemie s televizí, semifinále s Kanadou u kterého jsme bouchali do stolů a řvali, euforie jako blázen, teletext, BBV, finále a můj brečící otec. Dost se toho od té doby změnilo a možná jsem si to jenom dlouho nepřiznal, ale tohle jsou jedny z nejzásadnějších vzpomínek na mé dětství. A Ondřej Hudeček je dokázal přivolat zpátky. I patos má v životě své místo. A někdy stačí jen patnáct sekund mlčet, přesně jak to říkal Robert Záruba. ()
V tomto případě je zkrátka 5* málo. Je samozřejmě jasné, že pro lidi, které hokej nezajímá, případně pro jiné než české občany nebude mít Hudečkův počin takový ohlas, avšak u mě, jakožto letitého fanouška, má vysokou hodnotu. Slovo Nagano je dodnes synonymem úspěchu a zlaté medaile, zní téměř až magicky a jeho význam narůstá s přibývajícími lety a s nimi spojenými neúspěchy, resp. ubývajícími úspěchy české hokejové reprezentace. The Nagano Tapes jsou unikátním dokumentem v tom ohledu, že reflektují i výpovědi zahraničních komentátorů a aktéru posledních zimních olympijských her 20. století. V dnešní době se již zdá takřka mýtické a nemožné, aby malá země jako je ČR dokázala porazit v řadě za sebou 3 velké hokejové velmoci v plné zbroji, navíc na "turnaji století", turnaji, v němž poprvé nastoupili ti nejlepší z nejlepších, hráči z NHL. Již při pouhých pohledech na soupisky všech zúčastněných týmů (těch patřících mezi hokejové země) se tají dech. Ta jména a sláva, která je poplatná jejich výkonům! USA či Kanada s tolika hráči, kteří se později stali členy Síně slávy, Rusko se všemi svými kanonýry, kontext doby a proces sestavování českého výběru, motivace odčinit propadák na SP 1996, to vše dodává Naganu punc jedinečnosti. Při sledování záběrů z jednotlivých utkání, která člověk již nespočetněkrát viděl a rád si je připomíná, se i po 20 letech stále tají dech. Nelze nekroutit nevěřícně hlavou nad zákroky Dominika Haška, nekochat se herním projevem party kolem Růžičky, Straky, Jágra, Ručinského či Reichela a nedojímat se nejen radostí z našich úspěchů, ale také nad žalem z prohry u zcela zlomeného Waynea Gretzkyho po prohře na nájezdy v semifinále. Tato historie i dnes dokáže silně zapůsobit a jen potvrzuje, o jak výjimečný turnaj se jednalo. V ČR se zastavil čas, národ se semkl a jednomyslně fandil svým hrdinům všude, kde to šlo. My, co jsme to zažili, můžeme být vděční za tohle štěstí, které se nám poštěstilo prožít a sdílet. Pravda, že já, toho času čerstvě školou povinný, jsem si závažnost a význam rodícího se úspěchu příliš neuvědomoval a v širších souvislostech mi vše došlo až o pár let později, ale vzpomínky na sledování zápasů místo výuky nelze z paměti vymazat, podobně jako vysílání příletu šampionů. O Naganu by se dalo psát dál a dál. Celá řada výroků osobností účinkujících v tomto dokumentu by stála za zmínku a rozebrání, avšak to bychom tu byli ještě dlouho. Za zmínku stojí třeba úsměvná glosa kanadského trenéra Marca Crawforda, že na svém náhrobku bude mít napsáno "Ten vůl, co neposlal na nájezdy Gretzkého". I po tolika letech si každý fanoušek vybavuje legendární a již zlidovělé hlášky českých komentátorů, ale taktéž rozhovory s nejen našimi hokejisty, před očima má celou řadu akcí, ať už útočných či defenzivních, pamatuje si i nejrůznější fotografie a samozřejmě pak triumfální návrat do domoviny, oslavy a tiskovou konferenci. Zlatá olympijská medaile z her v roce 1998 předznamenala naprostou dominanci českého hokeje na přelomu století a nyní nezbývá, než věřit, že se zlaté časy jednou (a snad brzy) opět vrátí... () (menej) (viac)
Ach ta nostalgie... a bulící Kanaďané, že nájezdy nebyly fér... a Crawfordův epitaf... a Petr Freedom poráží zlotřilé impérium... a Theo Fleury mající zuby, ale postrádající posledních víc jak 20 let klid v dušince... a otylý Lindros... pecka. Na to se dá dívat. Je to jako film Prázdniny v Římě - víte, jak to dopadne, ale stejně se dojmete jako nasáklá houba. ()
"Viem, čo budem mať napísané na náhrobnom kameni, Ja som ten, čo neposlal Gretzkého na nájazdy..."Po výbornom dokumente 38 si väčšina Čechov povzdychla, kedy aj my natočíme tak skvelý dokument o hokeji. No a zrazu je tu! Nie je to dokument o výnimočnom jednotlivcovi, ale o sile kolektívu a o tom hokej všobecne je. Dokument má skvelú formu, výborný nápad s VHS, ale čo ocením asi najviac je široký okruh informácií a to nielen priamo hokejových. Venujeme sa aj situácii v býbalom Československu, náladám i problémom obyvateľstva i nenávisti voči Rusom a ich systému, ktorú sme si mohli vybiť jedine v tom hokeji...Cením si všetkých zúčastnených najmä zo zámoria, ktorí boli ochotní niečo na kameru povedať, škoda, že sa nepodarilo zlomiť W. Gretzkeho. Po tak dlhej dobe som aj pozabudol,že Gretzky na nájazdoch chýbal, čo je z dnešného pohľadu nepochopiteľné...Celkovo skvelý dokument, ktorému nemám čo vytknúť, pre Čechov a hokejových fandov povinnosť, ktorá nesklame. 100%. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (18)
- Režiséra fimu Ondřeje Hudečka inspiroval televisní seriál O.J.: Made in America (2016). (JoranProvenzano)
- Film se mimo jiné natáčel v Buffalu (s René Faselem), Calgary (s Theorenem Fleurym a Jaromírem Jágrem), Montrealu (s Romanem Hamrlíkem, Sergem Savardem a Petrem Svobodou), Praze či St. Louis (s Brettem Hullem). (JoranProvenzano)
- Původně film měl mít minutáž jen padesát dva minut. (JoranProvenzano)
Reklama