Vrtieť psom

Tak takhle vypadá nadčasový film. Brzy oslaví třicítku, ale jeho obsah je stále aktuální, protože Američané vrtí psem poměrně často. Jen atomová hrozba byla už příliš ohraná, takže teď jsou američtí hrdinové nuceni zachraňovat svět napadáním států, které disponují chemickými zbraněmi (údajně) a velmi slabým letectvem (stoprocentně). Taky mi přijde hodně zajímavé, že morální kvalita amerických prezidentů zůstává dlouhodobě na podobné úrovni, každý z nich má vždycky nějaký úlet, kterým se zapíše do historie takovým způsobem, že většina jeho dalších činů zůstává v pozadí zájmu. Musím ale přiznat, že dva z nich se přece jen vymykali průměru. George W. Bush a Donald Trump byli podle mě zralí na uzavřené psychiatrické oddělení. Ale zpátky k filmu. Obsazení bylo hvězdné, scénář mě potěšil a opět se mi potvrdilo mé dlouholeté přesvědčení v tom, že Leni Riefenstahl rozuměla svému řemeslu; pokud jde o propagandu , stále má své následovníky. (17.01.2022)

Slabý film, nedůstojný dvojice Hoffman De Niro. Komediální nadsázka, beroucí si na paškál manipulovatelnost politického veřejného mínění, zde vyznívá příliš suše. Vše se tváří až příliš vážně. Na jednu stranu je to příliš málo absurdní, na druhou stranu příliš málo realistický než aby šlo o skutečnost. Vtip se ztrácí a dialogy jsou o ničem. Přitom téma jako hrom. Asi si každý pamatuje na imaginární jaderné, chemické a další balistické střely, které Američané sledovali ve hlavním zpravodajství, než Bush vlítnul do Iráku, aby zastavil zlého teroristu Saddáma Husajna, jenž jeho předchůdci tak neprozíravě vyzbrojili. 41% (26.03.2012)

Rafinovaná satira, která s časem zraje jak víno a neztrácí na aktuálnosti. Film vyšel o více než dekádu dřív, než náš svět začalo ovlivňovat působení sociálních sítí, které toto téma vyšponovaly na úplně jinou úroveň. Z tohoto pohledu se dá Wag the Dog považovat za jakýsi prekurzor enormního nárůstu ovlivňování běžné populace pomocí fake news. Film ve velkém stylu servíruje plejádu bizarních momentů, které vás dozajista pobaví, ale zároveň i zamrazí, když si uvědomíte, že to vše – ať už je to jakkoliv přitažené za vlasy – je založené na realitě. Výborných a chytrých satirických filmů zas tolik není – Wag the Dog mezi ně ale rozhodně patří. (05.07.2018)

Not as seen on TV. Zvláštní, jak za těch víc než 15 let od premiéry tenhle film nezestárl ani o minutu, spíš naopak. Svým způsobem je dnes aktuální víc než kdykoliv předtím. Pavel Ebr kdysi v pojednání o Benešových dekretech použil větu, která se sem náhodou výborně hodí: "Lidi - prosím - mějte rozum, používejte hlavu a nenechte se zblbnout politiky a mediálními hvězdami. Díky." Překrásně řečeno, co říkáte? Nicméně uznávám, že v praxi není naplnění tohoto výroku vždy věcí úplně snadnou, skoro by se dalo říct, že jde o záležitost přímo nelehkou. Neboť není pro panující státní režim (libovolného typu) vetšího třídního nepřítele nežli člověka, který pochybuje, přemýšlí, který se ptá... Jenže takových jsou plné hřbitovy, ordinace či noclehárny Armády špásu. No řeknětě sami, není jednodušší si říct: "OK, bylo to v televizi, tak to asi bude pravda". Nicméně, až Vás zase budou na iDěsu, FUCKtuálně či (hov)Novinkách krmit propagandou o potřebě války proti teroru, korupčních s(k)andálech, finančních krizích či zpívajících paterčatech islandského lenochoda, zkuste použít hlavu a tu sračku vypnout. Uvidíte, jak se Vám uleví... (18.06.2012)

Hodně, ale fakt hodně dobrý. Film těží ze svého námětu úplný maximum. Nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo spíš plakat nad tím jakým způsobem se dá manipulovat s veřejným míněním a troufunu si říct, že ani tvůrci sami nečekali , že tnou do živýho i 20 let od vzniku filmu. Bobby i Dustin předvádí naprosto suveréní herecký představení. (30.04.2018)