Sféra

Před chvílí jsem psal komentář na Cameronovu Propast, kde jsem si sice stěžoval na špatné přeufounované finále filmu, ale technickou dokonalost a chytlavou atmosféru musím vyzdvyhnout. Vzpomněl jsem si přitom na na geniální hi-tech Crichtonovu Kouli, kterou tak neobratně natočil jindy skvělý Barry Levinson. Jak by asi vypadala Koule v rukách Jamese Camerona? To se asi nikdy nedozvím, takže budu muset přenést přes srdce, že jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl vyznívá na plátně tak unyle na nezáživně, ačkoli co jméno v titulkách, to pojem! (05.02.2006)

Reziser Barry Levinsson /Prirozeny Talent, Rain Man/ natocil nudny a dost podpriemerny film. Film sice ma aky- taky pribeh, ale postavy su strasne ploche, cele to nedava velky zmysel a Dustin Hoffman /Peckinpahov hixploitation Straw Dogs, Rain Man/ bol prilis nevyrazny, aj Sharon Stone /Specialista/. Rovnako ako nevyrazny je tento film. 35 % (30.12.2014)

Levinsonovu filmu, "který není nijak zvlášť zajímavý", se věnuje i Slavoj Žižek ve své knize "Nepolapitelný subjekt". (Otázkou je, proč sáhl po filmové adaptaci a ne přímo ke Crichtonovu románu.). I když se Žižek zmiňuje o kouli jen krátce, jsou jeho postřehy (jako vždy) více než zajímavé. A protože sám k tomu nemám moc co říct, dávám mu slovo: "Koule se podobá povrchu Tarkovského Solaris - oceánu, v němž úplný klid splývá s nekonečným pohybem - i když je naprosto v klidu, je zároveň neustále rozjitřena, takže ji nelze zachytit v její pozitivní existenci... Když postava ztvárněná Dustinem Hoffmanem rozhněvaně vytýká Samuelu Jacksonovi, že nechce ostatním prozradit, co je v kouli, Jackson rozhněvaně odsekne: 'Ale tys v ní byl také! A dobře víš, v ní není nic!' Tedy nic než to, co tam vkládá subjekt sám... Z toho důvodu není nic děsivějšího a nežádoucího než je koule, která neúprosně uskutečňuje naši pravou touhu... (a z poznámky pod čarou) Hlavním poselstvím filmu je tak rezignující konzervativní teze, že při našem nedokonalém stavu, je lépe příliš hluboko nepronikat do našich nejskrytějších tajemství." Pozn: Žižek se i zde přidržuje Lacanova učení o trojrozměrném prostoru naši psychiky Imaginárno/ Symbolično/ Reálno, především o "reálných" traumatech a fantasmatech. Michael Hauser o něm glosuje: "Žižek je někdy označován za filosofa Reálna". Pozn. pod čarou: V českém dubingu i v překladu Žižkovy knihy se místo "koule" používá slovo "sféra". Z hlediska našeho jazyka, tj. češtiny, je to nesprávné, protože se jedná o dvě rozdílná slova s různými konotacemi; české vazby spojené s pojmem koule tak zanikají, např. "udělat něco z koule" (z hlavy, podle sebe, nazpaměť), kdežto anglické slovo "sphere", zahrnuje ty správné, doplňující se konotace (koule, oběžná dráha, oběžnice, funkční oblast), ale jen pro anglické mluvčí. (04.04.2017)

Docela by mě zajímalo, kde udělali soudruzi z USA chybu - po přečtení knihy by člověk řekl, že lepší námět na film být nemůže. Leč místo inteligentní a napínavé podívané tady po slibném začátku dostaneme jakýsi hybrid, zjevně opravovaný ve střižně, který se jen tváří jako psychologická sci-fi. Napětí vystřídá nuda a závěr je už definitivně k smíchu. Snad je to nějaké prokletí, že z Crichtonových knížek udělá dobrý film jen Spielberg (a to ještě tak tak)... (29.08.2002)

Jistá podobnost s Horizontem událostí či Propastí se nezapře. Ačkoli i Koule oplývá velice lákavým námětem a velice mysteriozním rozjezdem, ve výsledku je to dost zprasený film. Nejistou režii a po čase dost nudný vývoj děje (i když věřím, že Crichtonova kniha musela být o několik tříd lepší) podtrhují slabé herecké výkony. Takhle nevkusné přehrávání bych od takto známých hollywoodských jmen rozhodně nečekal. (27.02.2015)