Sféra

Fascinující film = jako by byl někde ve skrytu velmi dobrý, ale všemi možnými silami se celou dobu snaží diváka přesvědčit o opaku, a to za cenu toho, že dělá opravdu školácké chyby. Shodou okolností jsem ho viděla dvakrát dva dny po sobě a tak jsem měla dost času kontemplovat o třech zásadních věcech: 1. o co se tvůrci snažili, 2. co se jim nakonec povedlo a 3. jak já bych chtěla vidět výsledek. Jedno je jisté, pokud během filmu člověk přemítá nad tím, jestli je to celé ztráta času nebo ne, tak konec je zkontruován tak, aby co nejsilněji ukazoval ke ztrátě času, neboť je to ukázkový boner killer. Jenomže tu atmosféru prvních tří čtvrtin, takřka proti své vůli, jaksi nemůžu dostat z hlavy. Paranoia a zmatek s troškou úžasu a notnou dávkou zhoubné zvědavosti, toť koktejl poutavý a vtahující. Těžko ovšem říct, jestli některé zmatky ve střihu a návaznostech některých celých sekvencí byly projevem záměru a nebo chyby scénáře a nebo znouzectností kvůli nedostatku materiálu. Mezititulky (stejně jako Jerryho počítačové hlášky) byly zábavné a děsivé zároveň, stejně tak Samuel L. Jackson byl tak rozkošný, až se mi ho chtělo v návalu něžných emocí obejmout, a zároveň před jeho úšklebkem utíkat ve strachu o holý život. Zbytek postav už bohužel moc zájmu nevzbuzoval a tak se například vytvářené drama, jestli ta Stoneovka je labilní nebo není labilní, zcela minulo účinkem. Ani Dustin se neukázal jako patřičně lákavý průvodce diváka tím celým mind fuckem. Musím tedy doufat, že si z filmu zapamatuji hlavně tu temnou touhu po orientaci v prostoru těla i vědomí a potom roztomilé skříně plné knížek. (16.04.2015)

Tento psychologický scifi thriller se nechal inspirovat knižní předlouhou Michaela Crichtona, kterou jsem bohužel nečetl. Tudíž nemohu srovnávat. Přesto si myslím, že se tvůrcům povedl natočit docela zajímavý podmořský film, který se může opírat o povedené vizuální efekty, jenž jsou dle mého názoru hlavní doménou, dokonce větší než hvězdné herecké obsazení či Goldenthalova hudba. Samozřejmě nesmím opomenout ani místy fascinující atmosféru, kterou trochu srážela zbytečně zdlouhavá stopáž a mírně „nepovedený“ závěr. Samotná myšlenka filmu a hororový nádech mne však nevýslovně potěšili. Jen je obrovská škoda, že režisér nedokázal vymáčknout všechen potenciál, který tento námět v sobě má. (27.08.2012)

Na kouli jsem před 18 lety šel do kina protože... Sharon Stone. A bylo to fajn, až na ten konec, protože ten je dost divný. V tom negativním a nepříjemném smyslu. A je divný pořád. Teď po letech mi však druhá část filmu přijde ještě mnohem nudnější. Sharon je pořád fajn, ale ten film má jen jednu kouli. A to je možná ten problém. (22.08.2016)

Knihu mám rád. Film ne. Kam se ztratily krásné scény s podivnými zvířaty? Kde jsou nervydrásající scény s kalmarem? Proč je tak zoufale osekaná a nedotažená psychologická atmosféra, která v knize houstla skoro až k infarktu? Charisma kulovitého objektu (včetně jeho hvězdného nositele) je také pryč. Celé to na mě působí dojmem nehorázné odfláklosti. Rozpočtem to nejspíše nebude, když zvážím, jaká jména se objevila v hlavních rolích. Ach jo. (25.12.2006)

Barry Levinson natočil snímek, který mě osobně velmi potěšil a už v kině to pro mě byl velký zážitek, který je bohužel dost odsuzovaný. Originální pokus o zobrazení myšlenky "Jak by to mohlo dopadnout...". Ukázka, že lidé nemusejí unést obrovskou moc a občas (často) s ní škodí ostatním. Atmosféru ještě více posiluje fakt stísněných prostorů obytného komplexu hluboko pod vodou a nebezpečí "mimozemské" lodi, který je doplněn velmi výbornými herci. Rozdělení na kapitoly je frustrující, ale dobře využité. Celý příběh je velmi dobře vystavěn a vypointován. Pátá hvězdička je malý dárek, který si možná film nezaslouží, ale některá nízká hodnocení zde mě k tomu nutí. (24.06.2004)