Traja mušketieri

Naprosto nepřekonatelná filmová verze naprosto nepřekonatelné knižní verze! Michael York je prostě nej D´artagnan a nikdy lepšího nebude!!! Ale i Athos, Porthos a Aramis, dokonce i ti bídáci Rochefort a kardinál byli prostě skvělí! S ženami už to bylo trochu horší, ale celkové zpracování a atmosféra filmu jsou naprosto jedinečné! A závěrečná bitva druhého dílu s hořícím klášterem to je prostě :-* muc!:) (25.04.2009)

Videl som to naposledy asi pred tridsiatimi rokmi a už som si z toho nič nepamätal, takže ma prekvapilo koľko tam je humoru. Fakt je to regulérna komédia a dosť zábavná. Akcia mi pripadala priemerná. Sem tam nejaký ten akrobatický kúsok, ale väčšinou len stereotypné máchanie kordami. Zato je tam dosť veľa krvi. Nepôsobí to nejak extra brutálne, ale kečupom sa nešetrilo. Čo sa týka hereckého obsadenia, tak je tu plno hviezd, ale nikto z nich nič výnimočné nepredvedie. Na to sú to všetko len jednoduché ploché figúrky. Keď už niekto z nich zaujme, tak len vďaka charizme. Najviac ma bavil Reedov Athos. Zato Yorkov frajerský D'Artagnan mi zo začiatku strašne liezol na nervy a prial som mu, aby ho traja mušketieri v tom súboji zabili. Potom sa konečne trochu skľudnil. Zvyšní dvaja mušketieri tam sú ale len do počtu. Chamberlain je aspoň za krásavca a ten tretí tam proste niekde bol. Záporáci sú len k smiechu a krásky sa bohužiaľ nevyzlečú. Celkovo solídny zábavný nadpriemer. 6/10. (09.04.2022)

Filmařsky řemeslně určitě nejzdařilejší adaptace slavné předlohy, naplněná dobrodružtvím, akcí a romantikou i lehkou nadsázkou a humorem ve vzácně vyrovnaném poměru, přesto však paradoxně díky svému modernímu pojetí poněkud postrádající onu atmosféru Borderierova filmu z roku 1961, který dle mého ze všech filmových zpracování Dumasova románu vystihl jeho poetiku příběhu z doby Ludvíka XIII. nejvíce. (04.06.2006)

Divám se, že nějaký autor oblábených českých veseloher se tohoto tématu dosud neujal. Dopadlo by to nejspíš stejně blbě, ale bylo by to hezky česky. V podstatě je to tak, jak píše gudaulin, já bych to jen doplnil jedním z četných dialogů (za přesný přepis slov ovšem neručím): Bum bác pif puk hmmm serengeti, třesk plesk blesk lesk zubyletí, hrr  brr vrr srr děkuji, škrt prd zmrd vrt špatnávěc, huk kuk šuk buk gaskoněc. Divám se hercům, že do tohohle projektu vůbec šli; buď neměli co dělat nebo si chtěli trochu zaskotačit. Un connerie pour tous. (07.08.2022)

Dumasův slavný román jsem četl ve 13 letech a už tehdy, v chlapeckém věku, kdy jsem měl jen pramalý přehled o historických faktech, mi přišel nadmíru naivní a příliš romantizující. Šlo zkrátka o dobové konzumní čtivo pro tehdejší čtenáře a přes nepopiratelnou Dumasovu řemeslnou zručnost a schopnost vytvářet sympatické postavy bych literární kvality oné éry hledal úplně jinde. Už tehdy jsem cítil, že vnímám Dumasovo dílo jinak než klasik zamýšlel. Bezkonkurenčně nejsympatičtější postavou mi byl kardinál Richelieu, který se mezi těmi nezodpovědnými floutky, sukničkáři, pijáky a neukázněnými žoldnéry, stejně jako přihlouplými zamilovanými slečinkami, snažil jako bezmála jediný o správu věcí veřejných, o politiku a ochranu národních zájmů. V průběhu let jsem měl postupně možnost zhlédnout čtyři filmové verze, mezi kterými Lesterova vyčnívá svou výpravností a typově zdařilým obsazením. S brakovostí předlohy se vyrovnává ironií a parodickým zpracováním. Ale i tak ji považuju jen za snesitelnou ve stylu jednooký mezi slepými králem a tím, co mi nejvíc vadí, je, jak už jsem zmínil, sama předloha. Přiznám se, že Michaela Yorka jsem si až do zhlédnutí jako d'Artagnana představit nedokázal, ale popral se s tím skvěle. Humorná nadsázka mi ne vždy seděla, šermířská střetnutí bych přece jen pojal víc v dobrodružně romantickém duchu. Celkový dojem: 50 %. (29.08.2018)