Ťažký deň

Asi je dobře, že Lester & spol. dostali na natočení a sestříhání od United Artists jenom měsíc, aby film ještě stihl vydělat, „než módní vlna kolem Beatles opadne“. Při delší době na přípravu by možná výsledek nepůsobil tak bezprostředně – viz Help!, který má ale zase jiné půvaby. — Krom muziky mě vždycky nejvíc fascinoval Ringův útěk v montérském plášti s foťákem, to bylo tak nějak ještě svobodnější než pobíhání po poli a mávání rukama. A pak samozřejmě Paulův „very clean“ děda. — A mimochodem: Za bolševika, to ještě před každým filmem dávávali týdeník, jsem Perný den viděl v kině dvakrát s delším odstupem; i když týdeníky obíhaly kina nezávisle na filmech, před Beatles „náhodou“ pokaždé šel díl věnovaný holocaustu plný brutálních záběrů z koncentráků, snad aby na nás toho pocitu lehkosti nebylo příliš mnoho najednou. (10.06.2013)

"Napadl mě řetěz s koulí, ale on by na mě chrastil na veřejnosti." Beatlemanii jsem osobně nezažil, takže jsem rád, že jsem se s ní mohl seznámit alespoň přes filmový plátno. S Perným dnem jsme se potkali ve chvíli, kdy jsem vyšmelil první desky Beatles a od první chvíle jsem věděl, že tuhle muziku budu poslouchat hodně dlouho. Zatím tedy v podstatě celej život. Perný den mi ukázal, že Beatles byli zlobiví kluci, na vše reagovali sarkasmem, byla s nimi sranda a i když mě moc nebavil intrikující dědeček, tak pro mě tohle je legendární snímek. Užil jsem si v něm hudbu, tiskovou konferenci i svobodomyslnost tryskající z lidí, kteří jsou mladší, bohatší a více bezdětní než já. Taky jsem dostal informaci, že se do Ameriky dostanu, když u Grónska zahnu doleva a já tuším, že se mi to jednou bude hodit. (21.03.2019)

Vzhledem k tomu, jak moc byli Beatles v době natáčení slavní se mohlo velmi snadno stát, že by je film zobrazoval příliš pietně - na miláčky celého světa se přece nesahá. Ale kluci naštěstí projevili velkou dávku sebeironie a nadhledu (třeba Ringo Starr v roli otloukánka kapely nebo svérázný Paulův dědeček), a tak mohlo vzniknout dílo opravdu zábavné i pro padesáti letech. Není divu, že Beatlesáci (hlavně George Harrison) se posléze stali milovníky Monty Pythonů. V lehce absurdním a trochu snad až surrealistickém humoru, v těkavé kameře a šílených střizích je kvásek hippie éry. Je zajímavé sledovat, jak to vše začínalo... Jediné dvě věci co mi vadily - dlouhá pasáž koncertu na konci a nesympatický představitel McCartneyho dědy. (12.02.2014)

Asi tu budem písať to, čo si myslí väčšina, čiže budem konštatovať fakt, že Chrobáci boli veľkí sympaťáci. Pre mňa to bolo dosť prekvapenie, pretože ich uniformy a v podstate ani ich hudbu príliš nemusím. Lester využil vhodnú dobu a natočil presne to, čo ich fanúšikovia očakávali. Prekvapivo je to zábava aj po takmer 40tich rokoch. Ťažký deň pre Beatles, skvelá hodina a pol pre diváka, ktorý nutne nemusí byť ich veľkým fanúšikom. A možno sa ním nakoniec po tomto filme stane. (04.08.2012)

V United Artist zřejmě seděli hudební amatéři. Richard Lester totiž musel tenhle kus natočit a sestříhat během několika málo týdnů, neboť se společnost obávala, že humbuk kolem liverpoolských hošanů brzy vyprchá. Naivky. Jinak je Lester autentický a bezprostřední, kamera příjemně jiná a celé to má tu pravou atmosféru své doby. A pochopitelně legendární Brouky. Včetně jejich vysilujících úprků mezi vlakem, hotelem, studiem, policejní služebnou… jen je teď nepronásledují pouze vřískající fanynky, ale i Paulův démonický (ten druhý) děda. Hudba pochopitelně skvělá. (01.07.2021)