Réžia:
Erik PoppeKamera:
Martin OtterbeckHudba:
Wolfgang PlaggeHrajú:
Andrea Berntzen, Aleksander Holmen, Brede Fristad, Elli Rhiannon Müller Osbourne, Sorosh Sadat, Hang Tran, Solveig Koløen Birkeland, Jenny Svennevig (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film Utøya 22 juli je inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré sa stali v tento tragický deň v r. 2011 na nórskom ostrove, keď pravicový politický aktivista Andreas Breivik zabil 77 ľudí - účastníkov letného pobytu účastníkov letného pobytu mládežníckej organizácie Nórskej strany práce. Táto masová vražda šokovala celý svet a tento film je nakrútený na základe reálnych svedectiev. Film uchováva princíp jednoty miesta a času, je nakrútený formou akoby jedného záberu, ktorý sugestívnou kamerou sleduje pohyb hlavnej aktérky – 18 ročnej Kaji a ďalších vyplašených teenagerov, ktorí zo začiatku netušia , čo sa deje, len počujú neprestávajúcu streľbu a v panike bežia a pokúšajú sa ukryť. Scenár filmu je založený na rozhovoroch s tými, ktorí prežili a snaží sa čo najvernejšie zachytiť pocity mladých, ktorí boli počas útoku na ostrove. Popisuje udalosti z ich perspektívy a ukazuje, ako sa zachovali v tejto hraničnej situácii. S ohľadom na pozostalých sú charaktery filmu fiktívne. (Film Europe)
(viac)Recenzie (245)
I přes vážnost tématu mě film nějak nedokázal chytit. Prvních 10 a posledních 20 minut jsem měl husí kůži, ale střed filmu pro mě byla bohužel nuda. Cením řemeslné zpracování a herecké výkony, určitě se podívám ještě jednou, možná jsem byl unavenej. ()
Po zhlédnutí tohoto filmu podle skutečných údálostí se cítím velmi rozpolcen. Co mám hodnotit? Herecké výkony u něčeho, co se skutečně událo a je součástí stále ještě nedávných lidských dějin? Mám komentovat vyníka tohoto masakru a jeho pohnůtky? Tak jako tak je film velmi působivý a zanechal ve mně velmi silný dojem. Byli okamžiky filmu, kdy jsem myslel, že se na něj už nedodívám. Celé je to pro mě naprosto nepředstavitelné. Nechtěl bych to zažít. A co kdyby na tom táboře byli moje děti (pocit zažívám u tohoto typu filmu velmi silně od doby co sám mám děti)? V závěru filmu v titulkách je uvedeno, že celý tento masakr trval 72 minut. Douhých 72 minut plných stresu, nejistoty, kdy v každém okamžiku, v každé vteřině Vám jde o holý život. Dokážete si to představit? ()
Ani escape drama ani krvavý vyvražďovák. Banda teenagerů běhá po lese a chytá mobilní signál, hlavní hrdinka u toho hýká jak osel. Příběhu chybí základní motivace postav, divák se nemá s kým ztotožnit, emoce nulové Celý děj by se dal popsat jako SPOILER ALERT: Hrdinka běží z chaty do lesa a z lesa na pobřeží do člunu. THE END ()
To nejhorší, co se snímku stane je, že má nulové napětí... a to se děje tady. Můžete si zajít na WC, vrátit se a přemýšlíte, jestli se Vám automaticky snímek nezapauzoval. Raději si pusťte 22 July od Greengrasse. ()
Natočeno na jeden záběr. ()
Breivik je magor a měl by do konce života makat někde v dolech. Jinak film je působivý hlavně v tom, že je natočen na jeden zátah. Klobouk dolů. Celkový dojem ale bohužel nebyl tak silný, jak si tak silná událost zasluhuje. ()
Začíná mi připadat, že severské státy EU dávaj pěkně na prdel Marvelu a celému přeplacenému "svatému lesu". Není to špatný na drama podle skutečné události. ()
Vynikající pocta obětem! Způsob, jakým k tragedii tvůrci přistoupili je mimořádně vhodný. K navození atmosféry není potřeba ukazovat jak AB střílel do obětí. Staré a prověřené, že tísnivější pocit při sledování vyvolá, když nic nevíte a nevidíte odkud přichází nebezpečí a slyšíte jen střelbu a výkřiky. O tragedii jsem viděla nějaké dokumenty a ani podle těch jsem si nedokázala představit tu hrůzu, kdy lidé ze začátku si vůbec nechtějí připustit, že je něco takového možné a pak ani nevědí, kolik střelců se na ostrově nachází. Hvězdička dolů za trochu rozvleklejší začátek a především mi tam chyběla scéna, kterou popisují někteří přeživší. Kdy AB několikrát volal, že je tady policie, mohou vylézt a ti, kteří mu uvěřili, tak za to zaplatili životem. ()
Záznam o útoku na levicovou mládež, která se poflakuje na letním táboře na ostrůvku ve tvaru srdce je brutálně autentický, kamera působí jako jeden další utečenec, marně se pokoušející najít řešení zcela bezvýchodné situace. Malý ostrov, spousta mladých lidí, prakticky žádné možné úkryty, pouze ledová voda všude okolo, několik km k nejbližšímu břehu - a čluny nikde. Jen střelba, výkřiky, a marná snaha pochopit, co se vlastně děje; naděje se střídá s rezignací, stres dýchá z každé minuty snímku. Tento film bude asi citlivější divák chvíli vydýchávat. Bodík dolů za to, že uvědomělou mládež opravdu nemusím. ()
SPOILER ALERT. Dle mého názoru se filmařům povedlo natočit snímek hodně autentický. To, že je natočen na jeden zátah bez jediného střihu, dodává určitou míru napětí kdy nemůžete ani mrknout. Uchvátila mě kamera, která umožňuje vidět událost de facto pohledem jednoho z účastníků. Je velmi zajímavé sledovat takto natočený film, kdy kameraman občas při běhu klopýtne a podobně, to dodává na autentičnosti. Najednou prostě místo na záda Kayi zíráte do hlíny. Nicméně má to svá úskalí. Když se Kaya a Magnus ukrývají u skály, tak je kamera sleduje z vody, je dál od skály. Kameraman, jehož pohled se nám filmaři snaží vnutit, se tedy neskrývá. Až když je na ně stříleno, tak se s kamerou nalepí na skálu. Větší problém je, že kameraman/účastník události stále sleduje Kayu. Tím se ve filmu vytváří hlavní postava, která by při takovémto filmu neměla podle mě být, odporuje to charakteru filmu, který se snaží zachytit naprostý chaos. Kredit ale tvůrcům náleží za první minuty na ostrově, kdy víte co přijde, ale nevíte v jakém okamžiku. Dokáže to vtáhnout do děje a nastolí to určité napětí, které je pak udržováno po celý film. Poměrně překvapivý pro mě byl závěr, který Kaya nepřežije. Když už je vykreslena jako hlavní postava, divák přirozeně očekává že s ní to dobře dopadne. Opak je ale pravdou a v konečném důsledku je to pro film dobře. Ukazuje to, že přežití tohoto útoku bylo o štěstí a o náhodě. Podíval jsem se nejdříve na "originál", ale jsem zvědavý, jak si s námětem poradí Greengrass, na jehož verzi se chystám. ()
Čekal jsem hodně, protože tato událost si to i zasloužila.. ale dramatičnost a panika nějak pokulhávala. Za mě hold snímek nevyužil potenciál této tragické události, což by bylo vhodno vzhledem k obětem... taková záhada blair witch na dětském táboře ve dne. ()
Skor si pozrite film 22 july. Je daleko dramatickejsi ;-) ()
Tento film mě doslova dostal. Nešlo ani tak o zpracování, ale spíše o obsah a téma, i když musím říct, že se mně zpracování velmi líbilo. Filmy podle skutečné události mám velmi rád a tento film byl natočen velmi netradičně bez jediného střihu. Jedná se o skvělou řemeslnickou práci. ()
Skvěle nasnímáno, krasná práce s hloubkou. Místy zdlouhavé, ale psychologie hlavní hrdinky perfektní. Jako celek velmi, velmi zajímavé. ()
Hrozně těžko se hodnotí samotné zpracování, když vám na bedra tlačí hodnota samotné události, ke které ve skutečnosti došlo. Muselo to být strašné peklo. A ano zbraň do ruky každému kdo si o ni řekne. ()
To, co se stalo v Norsku na Utoye 22. července 2011, je naprosto nepochopitelná, šokující tragédie, která zasáhla spoustu lidí. Nejen přeživších a jejich rodin, ale každého, kdo tento případ zahlédl snad jen koutkem oka. Sledování tohoto, dá se říci, že až dokumentárního filmu, mě stálo mnoho sil a nervů. Natočeno opravdu reálně. Panika a šok na začátku, kdy děti nevěděly co se vlastně děje a co mají dělat. Po té skupinky vyděšených lidí, pobíhajících sem tam, bezcílně a v naprosté panice. Zakomponované mini příběhy: dvě sestry, malý chlapec......Film ve mně probudil zájem, podívat se i na další díla o této strašné tragédii a porovnat jejich kvalitu. Za mě doporučuji, ale i nedoporučuji /citlivým jedincům/......... ()
Ta splašená kamera se mi moc nelíbila ()
Reklama