Vtedy v Amerike

Musím říct, že se mi to nijak zvlášť nelíbilo. Přišlo mi to zbytečně zdlouhavý a o ničem. Což mívám obvykle rád, ale tady mě to nějak nezaujalo. Nevím, ale kdyby to nebylo braný od začátku jako retrospektiva, ale natočeno postupně, jak čas plynul, asi by se mi to líbilo víc. Jako pohled na Ameriku třicátých let se mi to líbilo, ale nebýt to rozdělený do dvou 110 minutovejch filmů, asi bych to nedokoukal. (31.01.2006)

Once Upon a Time in America je náladovo roztrieštený, nekomplexný film. Ale i tak ma dokonale strhol. Kedykoľvek si vybavím Morriconeho ústredný motív, zaleje ma hrejivý pocit a pridajú sa vízie siluety postavy šedivého Roberta De Nira, krásnej mladučkej Jennifer Connelly a mamutieho brooklynského mosta. Once Upon a Time in America je drsný i jemný, ale hlavne krásne poetický film, ktorý sa bude pomaly rozkladať vo vašich myšlienkach a naberať každým dňom na väčšej dôležitosti. (04.07.2004)

Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %. (08.01.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Ta nádhera. Závěrečná hudba z titulků ve mně pořád zní. Promítám si před očima úžasné záběry - z reastaurace, kde byl Noodles s Deborah, nebo Nooodlesovo sledování malé Deborah škvírou ve stěně. A naopak drsné scény - výslech zkrvaveného Fat Moea přivázaného vedle splaskávajícího se boxovacího pytle; přepadení klenotnictví, vystrašený klenotník a vedle práskačka říkající: tak udeř mne a myslící na sex; scéna s policistou, kdy ho ještě Noodles s Maxem jako kluci vydíráním donutí, aby jim vrátil hodinky a poskytoval ochranu. Dávám 6 hvězdiček... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=mzhX2PD6Srw (17.02.2009)

Dalo by se říct - dechberoucí útok na divákovu mysl. Dost možná i román v (pohyblivých) obrazech. Opravdu velký film, ale nikoliv pompézní velkofilm. Pořád se mi na mysl vtírá spojení "Leonovský Kmotr", a přitom mi to těmi flashbacky a pomalým tempem a nevím čím vším ještě strašlivě připomíná Tenkrát Na Západě. To asi bude ten autorský rukopis. Každopádně - opět božský Ennio Morricone. (08.07.2005)