Dole hlavou

Druhá polovica dáva filmu aj celej leoneho tvorbe nový rozmer. Po vyše hodine zaoberajúcej sa stretom revolucionára a banditu posadnutého myšlienkou vykradnutia banky Leone prehodí koľaj smerom k rozprávaniu o zrade, lojalite, revolúcii v elegickej atmosfére nasiaknutej krvou, ktorá pripomenie Peckinpahove westerny nielen strelbou guľometu. ___ A Fistful of Dynamite považujem za najlepší Leoneho film. Prekonáva špinavosť vrcholu dolárovej trilógie a zaryl sa do mňa hlbšie než žánrová ikona One upon a time in west. Darí sa mu to hlavne vďaka skĺznutiu z priamej westernovej línie do línie atypickej s politckým tónom, so účelným zapojením retrospektív a silnejúcou atmosférou, zvoľnením tempa a hlbším vykreslením vzťahu dvoch kľúčových postáv. Sníma prekračuje bežný leonevoský zenit, napína, dojíma, zabáva ale v prvom rade prekvapuje. (04.07.2016)

Nejdřív jsem se na neznámého Leoneho trochu mračil, ale po překvapivě unavené tradiční úvodní epizodě jsem se začínal spokojeně usmívat. Mohlo by se z dát, že místo obvyklého nezapomenutelného temného hrdiny v popředí (Eastwood v dolarové trilogii, De Niro v Tenkrát v Americe, všichni v Tenkrát na západě) se tentokrát sází na buddy-dvojici sympaťáků, ale ve druhé polovině se hlavně Coburn parádně vybarví a i díky geniálně natočeným flashbackům předvede další skvělou westernovou postavu s psychologickou stopou v duši. Není třeba Dynamit přehnaně idealizovat jen kvůli tomu, že patří k božskému Sergiovi, podobně jako v Hodný, zlý a ošklivý je tempo až překvapivě nevyvážené. Přesto jsem byl opětovně přesvědčen, že Leone zůstane nesmrtelným velikánem. I když za něj nemalé penzum práce jako obvykle odvádí neodmyslitelný Ennio. (22.07.2006)

Šílený western Sergia Leoneho (jestli jde tato dobrodružná podívaná westernem nazývat). Leone se nezapře v žádných z jeho klasických dlouhých záběrů a jeho styl o špinavých zpocených chlapech ze Západu, dává hned od začátku tušit (močící muž), kdo sedí v režisérském křesle a na co se máme připravit. Výborný James Coburn a především Rod Steiger, který se zde opravdu vyznamenal. S nejlepšími filmy tohoto italského génia nesrovnatelné, ale určitě působivé a stojící za zhlédnutí. (04.05.2010)

Revolution means confusion. A nabízí se tak otázka, zdali se hodí vyčítat nekoherentnost filmu o natolik nekoherentním konfliktu jako byla Mexická revoluce. Leone se snaží všech dosažených režijních atributů využívat ve prospěch ambiciózní historické fresky a trochu se mu tam pak tluče ta stylizace (postava Jamese Coburna, toho vytáhlýho hubenýho démona s povislým zápěstím a trhavinami napchaným pláštěm!) s drastickou a jímavou výpovědí o konfliktu přerůstajícím v genocidu. V určitých chvílích jsem si zde připadal jak v Schindlerově seznamu. Obrovská scéna s popravčími jámami zmrazí i nejotrlejší třeba jen tím, že je čistě ilustrativní a předělová. Obří panoramata vyprahlé mexické krajiny se pak střídají s extrémními detaily na umaštěný držky povýšených buržoustů. Kolísavé tempo je problém, film působí jakoby každá epizoda byla úplně odtržená od zbytku a intimní sekvence jsou dost tezovité a trochu hnané zbytečně na krev. Velkolepější či žánrově čistější sekvence (zejména v první polovině filmu), jsou ale stále dechberoucí podívanou. Třeba jen už kvůli tomu kolik asi znáte filmů, kteří se Mexické revoluci věnují? (15.07.2021)

Nelíbilo se mi tu nic. Hlavní hrdinové mi přišli jako bezpáteřní hajzlíci, jeden větší než druhý, odhalování minulosti dvou z nich mne taky nebavilo, a jak se objevila ta hudba se šo-šon-šo-šon, bral mne leda vztek. Navíc se to celé tváří chvíli jako absurdní divadlo, odskočí si to do slasheru, nic není svaté, a zase se na chvíli objeví jemná parodie, aby to po chviličce zas mířilo jinam. Mně to nebaví, chci jednoduchou, ale jasnou linii, a hrdinu, kterému se dá fandit. Když ale čekám, jestli tam v závěru nepřistane třeba Lenin a nebude se střílet z Aurory, tak je ta absurdní mozaika asi postavená špatně. (10.12.2017)