Vtedy na Západe

|| Scenár: Sergio Donati, Sergio Leone / Príbeh: Dario Argento, Bernardo Bertolucci, Sergio Leone | Hudba: Ennio Morricone | Produkcia: Fulvio Mosella, Bino Cicogna | Distribúcia: Paramount Pictures | Rozpočet: 5 miliónov $ | Tržby: 12,300,000 $ || ...a tak sa stalo, že ľudia si na harmonike naprvýkrát skúšajú nájsť tie isté tóny na celom svete... (ako Nothing else matters u gitary :) 90% | SD, DD, EN DTS | (09.12.2006)

O tomto historickém velkofilmu Sergia Leoneho z roku 1968 se nejčastěji hovoří jako o „nejlepším westernu všech dob“. To ale nepovažuji za nejšťastnější označení. Ne snad proto, že bych snad o jeho estetické relevanci pochyboval. Právě naopak, žánrové prvky totiž Tenkrát na Západě využívá především coby nástroje k ozvláštňování tradic hollywoodského filmu, posilování funkcí kontinuálního neviditelného stylu a rozrušování dominance klasicky vyprávěného příběhu. Spíše než příčinně seřazený řetězec ze sebe vyplývajících událostí totiž buduje Tenkrát na Západě členitý fikční svět postupující historické změny. Detailněji se jeho analýze věnuji ve čtvrté kapitole svého Rozboru filmu (s. 45-55). (06.04.2013)

Pozoruhodný western evropské provenience nese na sobě - ke svému prospěchu - známky svého původu. Oproštěn od tradičního sentimentu klasického amerického westernu třicátých až šedesátých let minulého století zachovává s pietou až úzkostlivou základní znaky žánru, mýtus dobra a jeho vítězství, které zde přerůstají až do klasického mýtu někdejšího pověstného Divokého Západu (proslulé hudební motivy). Svým způsobem tvoří neotřelou součást italského neorealismu; lze ho nazírat jako formu italské, ale vlastně i evropské sebereflexe mýtů rodokapsu, kovbojek přenesených na plátno, jako touhu vychutnat ovoce, které už není zakázané, jako snahu vymezit a současně si i užít to nové i to tradiční, které to všechno s sebou nese. Mluvit o mimořádně dobře zvládnutém prolnutí hollywoodského a evropského herectví, o schopnosti oslovit ne klubového, ale i masového diváka (mluvím tu o své vlastní zkušenosti) znamená zachytit další výrazný klad dnes již klasického díla. Pohnutí a radost, asi tak lze nejlépe zachytit pocity, které se nás zmocní, narazíme-li po desetiletích na tohoto našeho blízkého, drahého přítele a jeho nezapomenutelné hrdiny a jejich stejně nezapomenutelný příběh. (19.03.2008)

Príležitosť vidieť tento film som za svoj život mala hádam stokrát,nikdy ma však nenapadlo pozrieť si ho celý.Človek zrejme musí na určité filmy dozrieť,aby dokázal patrične oceniť ich kvalitu a krásu.Doteraz to bola len hudba,ktorú som poznala a obdivovala,dnes je to celý tento úžasný film.Henry Fonda mi nesmierne učaroval,takú obrovskú charizmu som ešte u žiadneho herca nevidela.Vtedy na Západe je bezpochyby jeden z najvzácnejších skvostov v celej filmovej histórii a ja mám v tejto chvíli z celkom pochopiteľných príčin neprekonateľné nutkanie znížiť počet hviezdičiek viacerým filmom. (25.11.2013)

Bzukot hmyzu. Vietor. Harmonika. Monotónne vŕzganie. Očakavánie diktované zvukmi. Železničný kraj. Oči. Bez ohľadu na kostrbatosť zápletky toto je skutočná psychedélia ľudského kontaktu. Odohrávajúceho sa a oddanému nenávisti, hre, smrti a láske. V krajine. Nie analytickej racionalite, áno čistým zmyslom a podvedomým pocitom. Nie vyhladenej učesanosti, prísne sledovanej logike príbehu, áno zaprášenej všímavosti každej otravnej muche, každému zvláštnemu zakvákaniu žaby, každému dennému sneniu. (31.12.2013)