Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1924 filmové studio Williama Foxe uvedlo do kin celovečerní hraný němý film, jehož děj se z větší části odehrává na Divokém západě. Hrdinou je Davy Brandon, jenž jako dítě přihlíží tragické smrti svého otce, který je zabit Indiány. Naštěstí se mu podaří z této těžké situace uniknout do bezpečí. Později hledá vrahy a uchází se o ruku přítelkyně z dětství Miriam Marshové, jejíž otec je jedním z hlavních stavebních inženýrů transkontinentální železnice. K její realizaci napomohla hlavně smlouva, v níž v roce 1862 americký president Abraham Lincoln potvrdil podmínky, za nichž Union Pacific a Central Pacific mohou dráhu postavit. Cesta železnice je dlouhá a její tvůrci musejí při tak náročné stavbě překonat takřka nekončící řadu překážek. Davy Brandon při tom pomáhá prosadit původní projekt svého otce... Režisér a producent John Ford se při natáčení tohoto westernu pokusil vyhnout zbytečné velkoleposti a spíše nalézt jakýsi pocit autentičnosti: proto při natáčení bylo vybudováno několik kilometrů železniční trati, na obou stranách vznikla místa připomínající někdejší první osídlení bělochů v Nevadě i město. Na filmu sice spolupracovalo více než 5000 statistů, ale zůstala zdůrazněna důležitost lidské pomoci a spolupráce v okamžicích nebezpečí, při zdolávání Skalistých hor i pouště. Dramatické okamžiky a napětí důmyslně střídají chvile plné sentimentu, nechybí bouřlivé masové scény i působivé záběry jezdců na koních na pozadí nebe. V řadě filmových pasáží Ocelový oř zaujme svojí vizuální nápaditostí, využitím současného natáčení několika kamer (například při útoku Indiánů nebo různými pohledy na jedoucí parní lokomotivu). Film, který u nás dosud nebyl uveden na televizní obrazovce, vysíláme ve virážované verzi (v jemném barevném tónováním) a s hudbou Williama P. Perryho, jež byla Pražskými filharmoniky natočena v Praze. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (30)

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Tradiční americký patos v embrionálním stádiu, které jaksi mimoděk vyvolává svou dobovou strnulostí, přepjatostí i naivitou upřímné pobavení a zaujetí, jaké je filmům němům éry vlastní. Narozdíl od ideově i vizuálně brilantního a sofistikovaného filmu německého udivuje Ocelový oř spíše některými technickými vychytávkami a též tím, že vpodstatě předdefinovává pozdější podobu westernů. Na tenhle film se už dá dívat pouze s lehkým úsměvem na rtech, neboť prvoplánová smíšenina melodramatu a oslavy práce železničářů vyznívá už vskutku čistě dobově. Přesto (či právě proto) nádherná ukázka němého řemesla a film v pravém slova smyslu kanonický. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Dlouhý, dosti nudný film, který má jednoduché postavy, příběh i myšlenku a navíc je nezdravě patetický. Asi bych měl přihlédnout k době, kdy dílo vzniklo a nebýt nelogicky přísný, že? Dobrá, před 4 roky byl natočen Kabinet doktora Caligariho, za rok tu bude křižník Potěmkin a za další dva Metropolis, vpředu vzadu další spousta zajímavých filmů. Příhlížím tedy k době a dávám **. Za dobře odvedené řemeslo. ()

Reklama

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Výpravný velkofilm své doby lze vykládat různým způsobem. Můj pocit - dále věcně obtížně doložitelný - je, že se jedná o dílo žánrově průsečíkové. Určitě je v něm obsažena základní optika klasického amerického westernu, ale historického a dobrodružného žánru. Ve hře je ale také film sociální. Na úrovni je i režie a valná většina hereckých výkonů v rolích protagonistů; jako pozoruhodné cítím i komparsové, relativně početné scény a řada krajinných kamerových záběrů. Tento hold i filmový portrét jedné důležité historické události novodobých amerických dějin vysoce přesahuje dobový tvůrčí standard a je nesporně srovnatelný s řadou obsahově i žánrově navazujících mnohem pozdějších děl největší filmové produkce světa. Zmínku zaslouží i dvojbarevné tónování filmu. Ačkoliv se při bližším pohledu zdá, že v některých částech OŘE by méně mohlo být více, máme co do činění s dílem silným a nadčasovým. ()

Deimos 

všetky recenzie používateľa

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Efekty 7/10/// +obsáhlý děj, zajímavé texty (příběh, scénář), hudba z Pražské filharmonie, rozeznatelné postavy (herci), řekl bych na tehdejší dobu hodně dobré technické zpracování -přeci jen je to delší/// Ocelový oř je podle mě úchvatné dílo. Sice musíte přihmouřit oči nad rokem vzniku. Pokuď to však uděláte a přistoupíte na technické zpracování snímku. Tedy, že je bez mluveného slova, má horší obraz...tak se vám dostane pozoruhodná podívaná. Navíc je to možná první western. Doprvází ho vydatná hudba. Nebýt jí, tak jde film hodně dolů. Mě navíc osobně zaujal děj, byl zajímavý, nenudil, odehrával se v něm velkolepý příběh. Jsem rád, že jse tenhle film viděl./// Celkem 80%/// ()

monolog 

všetky recenzie používateľa

Rozhodně je to zábavný snímek a co je podle mě nejdůležitější, z hudby mě nebolela hlava. Hudba nijak neřvala ani přílišně nepodtrhovala co se děje na obrazovce, spíš dobře doplňovala děj a chvílemi byla jako dnešní. Líbilo se mi taky, že si nehráli na žádný moc nesmrtelný lidi (kromě hlavních hrdinů samozřejmě). Málokde ve westernu člověk vidí jak pohřbívají opilce nebo oběti útoku indiánů (pokud to není kvůli komické figurce havrana). Ale příběh mi přišel strašlivě naivní a přímočarej a vlastně ani nijak nápaditej, i když tehdy to musela být bomba. Ani herci s tou mimikou němých filmů nepřeháněli a valili oči a pohazovali hlavama v mezích zákona, za což jim plyne můj vřelý dík. Objevilo se tam i několik vtípků a komických postaviček, který mi přišly opravdu vtipný a to spíš svýma hláškama, než čím jiným (a u němýho filmu je to docela s podivem). A co je zajímavý, na výsledném skoro realistickém vzezření snímku měl pravděpodobně svůj podíl i legendární tombstonský šerif Wyatt Earp (zemřel 1929), protože jsem četl, že ke konci života radil filmařům v Hollywoodu, jak západ vypadal. Tedy pouze v létě, kdy jezdil se ženou do LA a přes zimu v Mojave Desert prospektorovali. ()

Galéria (39)

Reklama

Reklama