Tiesňové volanie

Krimi odohrávajúca sa uzatvorenom priestore služobne. Prijímajú sa v nej núdzové hovory pre policajtov. Aktérov prípadu unesenej ženy po celý čas divák neuvidí. Počuť len striedme krátke vety kolegov spoza susedných núdzových liniek v kancelárii, no najmä hlasy volajúcich z telefónov. Telefónne hlasy obetí rôznych patálií, ich rodinných príslušníkov, službokonajúcich policajtov, známych. Emočné prežívanie vidieť len na tvári policajta a cítiť z prežívania viet volajúcimi. K prípadu na diaľku sa postupne pripája osobná dráma službokonajúceho policajta na núdzovej linke, ktorý má ísť pred súd. Postupne sa obe kauzy prelínajú. Nechýba prekvapenie. Netradičná forma automaticky negeneruje nadpriemernú drámu. Skôr takú na jedno pozretie. A vďaka zvolenej forme by stačilo hádam aj jedno počutie. Pretože toto je ideálny formát pre dobrú rozhlasovú drámu. (09.07.2020)

U tohoto filmu po mě vážně nechtějte, abych to adoroval. Proti minimalismu, ději zasazeném do jedné místnosti či filmu stojícím na jednom hereckém výkonu nic nemám. Tedy pokud si někdo navrch automaticky nepředstaví rovnici minimalismus = chlad. Tento film na mě dýchal enormním chladem. Hlavní protagonista si zachovával během všech různých situacích permanentně jeden ten samý ledový a bezemoční výraz (pouze s jednou malou silnou změnou v asi nejpůsobivější chvíli). Pár motivů je působivě zneklidňujících, třeba hned první telefonát, ale nejednou jsou zařazené bez jakéhokoliv pokračování a ústřední (papírově taky silnou) dějovou linku v ospalém tempu spíše jen rozmělňují, než cokoliv jiného. Bez závěrečných titulků trval film výrazně pod 80 minut, ale s jeho dosledováním jsem i tak měl značný problém a stejně ve mě budil dojem námětu pro mnohem kratší inscenaci, neúměrně nataženého na celovečerní délku. I nascendi ve svém komentáři zmínil Promiňte, omyl!. Těm, kteří zatím neviděli, raději tu doporučím tento Weissův majstrštyk s výbornou Jiřinou Šejbalovou. [40%] (30.11.2022)

Pure žánrovka, což hele není vůbec málo. Ta stísněná jednokomorová věc, která perfektně pracuje s přetvářením nahozených dialogů v mozcích diváků na scény, které vidí každý v sobě. Od těch extrémních hajpů zase možná trošku dál, festivalový vrcholy jsou jinde, ale tahle mašina moc pěkně šlape a čistě po technický stránce neškobrtne ani jednou. (05.07.2018)

Když celý film stojí na jediném chlápkovi, je potřeba, aby se vám - jedno jakým způsobem - zalíbil. Já z něj měla ale docela rozporuplné pocity. Ačkoliv mi přišlo, že podal herecky dobrý a uvěřitelný výkon, neskutečně mě štvala jeho nadřazenost a jednání se svými kolegy i lidmi na druhé straně linky. Dost mě to rušilo a výsledkem bylo, že mě zajímalo už jen to, co se děje tam, kam nevidíme. Dalo by se říct, že tenhle film je o jednom jediném okamžiku. A ten u mě zafungoval. Potom se to ale tak nějak nešikovně rozplynulo, najednou byl konec a mně to takhle prostě nestačilo. Slabší 4* (03.11.2021)

Obrovskou výhodou je, že film vás núti pracovať s vlastnou fantáziou a v tomto zmysle každý videl vážne úplne iný film. Stačí si len opisované lokácie predstaviť odlišne ako váš sused v kine. Sledujeme odvíjanie jedného záhadného únosu a postupne sa dozvedáme aj niečo o hlavnom protagonistovi. No a čakáme, akým spôsobom sa tieto dve línie buď pretnú, alebo budú aspoň spolu nejako logicky súvisieť. A dočkáme sa. Problém je viac v tom, že Tiesňové volanie je skôr materiál na hodku a jeho scenár síce ponúka netradične budované napätie, ale je viac menej tuctový. Mám pocit, že bodovať bude najmä tým, že ani vo finále nás kamera nezoberie do exteriérov, prípadne do úplne iného interiéru a tým pádom sa z neho stáva thriller alternatívny. Na veci to ale v mojich očiach až zas tak veľa nemení. (19.10.2018)