Tiesňové volanie

Večerní směna se chýlí ke konci a policista Holm už se psychicky připravuje na další den, kdy ho čeká důležitý soud, který rozhodne o jeho dalším osudu. Celý den strávil řešením telefonátů od feťáků, kteří volají o záchranku, či zákazníků okradených šlapkami. Krátce před koncem směny však přijme telefonát od vyděšené ženy, kterou prý kdosi unáší pryč od jejích dětí. Od první chvíle je zřejmé, že tohle nebude rutinní telefonát, ale jak moc si bude muset nakonec Holm sáhnout na dno svých psychických sil ve snaze vyřešit za pomoci kolegů v terénu celý případ tak, aby pro všechny zúčastněné zůstal alespoň kousek naděje, o tom se mu ani nesní. Film, který dokonale funguje jako psychothriller i osobní drama a který největší síly dosahuje díky tomu, že nechá pracovat divákovu fantazii. Jako hlavní hrdina Holm jsem i já byl odkázán na vzrušené hlasy v telefonu patřící ženě, muži a dítěti a občas policejnímu kolegovi, takže jsem si celou scénu mohl jen představovat podle zvuků (jízda auta, déšť, otevírané dveře) a hlasů (scéna, kdy Holm slyší, jak policisté přijdou do domu s dětmi - to jsem tušil, jaké překvapení mne čeká, ale stejně se účinek rovnal dopadu ocelového kladiva). Velký zvrat v tom, jak to vlastně celé bylo, jsem sice také odhadl, ale to mu nic neubralo na působivosti. Zvukovou stránku pak dokonale doplnil hlavní a skoro jediný herec na plátně Jakob Cedergren, který prakticky z plátna nesleze a ve tváři se mu zobrazuje zoufalost celé situace, jeho vlastní démoni a snaha zachránit, co se dá. Když mu pak na konci kolegové oznámí, že.. To nebudu prozrazovat, ale aspoň jeden takový malý úspěch si za svoji snahu zasloužil. Zkrátka, takřka dokonalá ukázka toho, že na perfektní a maximálně působivý a ohromně napínavý film stačí jen mozek. (15.07.2018)

Další typický severský policajt, tentokrát v podání Jakoba Cedergrena, a jeho případ, který se dostane do nesouladu s jeho soukromými problémy. Jenže tentokrát je to alespoň originální v tom, že Asger Holm je jedinou viditelnou postavou tohoto kriminálního thrilleru, ostatní jsou jen hlasy na telefonu. Zatímco na scénáři je cítit jistá vykonstruovanost podle pravidel, režii, která si vystačí s jediným hercem ve dvou místnostech, není co vytknout. Při uměřené stopáži se jedná o velmi dobrý film. (10.07.2018)

Parádní minimalistické drama. Sice je to jen "rozhlasová hra s obrazem", funguje to ale bezvadně ve všech klíčových aspektech - od hlavního protagonisty, přes napětí až po emoce a finální katarzi. A díky (logické) skromné stopáži, adekvátně svižnému tempu a hlavně důmyslnému scénáři, který chytře distribuuje zásadní dějové zvraty, film takřka nemá šanci nudit. Z extrémně skromných podmínek zase jednou vzešel opravdu dobrý produkt. Do (subžánrové) dokonalosti např. Telefonní budky mnoho nechybělo... 80 % (26.07.2018)

Je to tak trochu na styl Locke (Tom Hardy). Je to one man show, komorní film, který na vteřinu nenechá diváka bez napětí a emocí za pouhého použití obyčejných slov v neobyčejných příbězích. Vynikající volba hlasu a hlavně herce, který se chová neprofesionálně, řídí se srdcem, chce udělat vždy to nejlepší, což ve výsledku nemusí být nejlepší, protože nic není tak, jak se zdá (mindfuck). (13.12.2018)

Film o jednom hercovi, jednej kancelárii a jednom telefóne. Film, ktorý by kľudne mohol byť rozhlasovou hrou, herca tam nepotrebujete. Vlastne tam ani nebol. Zo sľubovaného napínavého thrilleru, dokonca vraj thrilleru roka ostal len prázdny výkrik do tmy. Jeden zvrat v deji na napätie nestačí. Moje očakávania neboli vôbec naplnené. (17.11.2018)