Réžia:
Jonah HillScenár:
Jonah HillKamera:
Christopher BlauveltHrajú:
Sunny Suljic, Katherine Waterston, Lucas Hedges, Na-kel Smith, Olan Prenatt, Gio Galicia, Ryder McLaughlin, Alexa Demie, Harmony Korine, Jerrod Carmichael (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Americké predmestie 90-tych rokov. Trinásťročný Stevie tu žije so svojou matkou, ktorá ho vychováva sama a jeho agresívnym bratom. Netúži po ničom inom, iba utiecť a tak si zaobstará skateboard a pridáva sa k skupine skejterov. Práve jeho noví kamaráti mu pomáhajú prekonať smutnú realitu, zažíva tú prvé radosti a strasti dospievania. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (200)
První věc: neni to komedie. To se pozná podle toho, že jsem se nesmál. Vůbec. Druhá věc: je to o skejtacich. A to je pro mne tak vzdálenej svět, že v něm těžko můžu najít něco, s čím bych se výrazněji ztotožnil. Třetí věc: v silnějších momentech to připomíná Kids, který byli natočený v opravdovejch Devadesátkách. Pro mne je první dílo Jonaha Hilla zklamání, většinu času jsem se nudil. ()
Hill v podstate neprináša nič nové, coming-of-age drám tohto typu už existujú desiatky, detské fuckovanie spočiatku pôsobí trochu neautenticky, až strojene a aj scenár je do veľkej miery akoby podľa žánrovej šablóny. Vyplnil ju však s veľkým citom, nepochybne je mu tento príbeh neobyčajne osobný, vlastne sú to také Kids naruby, kedy sa pod smršťou nadávok, ľahkých drog a underage sexu, optimisticky skrýva obyčajná ľudská krehkosť, nevinnosť, hľadanie sa, či hľadanie hodnôt. Reznor je na svoje pomery neobyčajne hrejivý, jeho elektronika pocitovo dodáva snímke mladícku auru nahnevanosti, vnútorného zmätku a spolu s dobovými vypaľovačkami a jednou magickou skladbou Philipa Glassa ma tento soundtrack úplne odrovnal. Kratučký, ale za mňa veľmi nádejný debut chytrého tvorcu s citom pre popkultúru, ktorý má čo povedať a aj vie ako - a ja sa teším na jeho ďalšie zárezy. Palec hore za Korineho cameo. ()
Jonah Hill nikdy nebyl můj oblíbenec. Vnímal jsem ho nejprve jako neprofláklého (a docela přirozeně vystupujícího) komika (Superbad), pak zejména vedlejšího přicmrndávače v méně či více vydařených komediálních projektech, pak jako velmi solidního přicmrndávače v dramatických kouscích (Moneyball vedle Pitta, Vlk z Wall Street vedle DiCapria) a nyní tenhle hekavý hošan překvapil režijním debutem, který poměrně syrově pojednává o životě osamělých skejťáků. A na prvotinu je to hodně vydařená záležitost. Je jedno, zda jeho hrdinové jezdí na skateboardech nebo brigádničí třeba na plovárně, Hill sleduje jejich dospívání a obtížná životní rozhodnutí. I když nepřináší nic nového, ve svém pojetí je citlivý a upřímný. Hlavním hrdinou je svou vlastní cestu a identitu hledající Stevie. Je to roztomilý klučina, kterého pravidelně řeže starší bratr, matka samoživitelka je pořád v práci, a tak hledá porozumění jinde, což má suplovat jeho chybějící rodinné zázemí. Ač je přemýšlivý a zdrženlivý, obdivně se začne scházet s partou skateboardistů, kteří obráží mejdany a jednají na hraně zákona. A ze stydlivého hocha se stává někdo „jiný“, jež vyzkouší alkohol, drogy a zasune své dva prsty tam, kam ještě starší kluci zdaleka nezabrousili. Postupně ale pochopíme, že u každého zkaženého obalu je i jádro, které ještě nemusí být nakyslé. A že právě ani hoši z party to rozhodně nemají lehké. Hill kouzelně zachytil všednodennost, je autentický v detailech, má obyčejné cíle, předkládá několik špatných rozhodnutí i následných kroků s jistou dávkou naděje. A hlavně posbíral velmi dobré mladé (mnohdy neherecké) tváře. Kdyby ještě lépe vklouzl do několika témat, výsledek mohl být dochucenější a pocitově naplněnější. ()
„Pracovala v Disney Worldu. Bylo...bylo jí všechno jedno. Překročila hranice.“ - „Co jsi udělal?“ - „To se neříká. Jsem gentleman.“ Ano, skutečný gentleman… Zpočátku mě film vůbec nebral, upřímně řečeno, celkem jsem se u něj nudil. Ale postupně se mi do něj podařilo vpravit a jeho „hrdinové“ si mě čím dál víc získávali. Navzdory jejich chování (nebo právě kvůli němu?). Ostatně, nikdo z nich to neměl jednoduché (sám hlavní hrdina neustále bojoval s matkou a hlavně bratrem) a na nikoho nečekala žádná zářná budoucnost, spíš naopak. A atmosféra filmu se mi líbila, ani jsem k tomu nepotřeboval pocítit nostalgii. Přátelství, první zkušenosti s pitím, kouřením, opačným pohlavím…a hlavně trávení veškerého času s partou na skateboardech, nechyběla pohoda i vážnější momenty. Přišlo mi, že tvůrce dobře ví, o čem vypráví. Tím se dostávám k tomu, že mě Jonah Hill hodně (mile) překvapil. Zřejmě to byl pro něj i dost osobní film. Mid90s sice není úplně super pecka, ale počin hodný slušných 4* určitě (a to nejen na debut). ()
Jonah Hill má zjevně osobní vztah nejen k době devadesátek, ale i ke konkrétnímu prostředí a postavám, které do svého filmu umístil. Je z něj cítit příjemná, avšak poněkud temná nostalgie. Z filmů číší "realita", za každou hloupostí a vulgaritou je lidskost, takhle to bylo. Velmi se mi to líbilo, ale zdviženým prstíkem musím pohrozit, že další filmy pouze touto téměř "bezdějovou" nostalgií Jonah Hill neutáhne, na svém scenáristickém umu bude muset ještě trochu zapracovat... Držím palce a těším se na další kousky. PS: Tak mě napadá, jestli Devadesátky neznamenají dnes to, co v osmdesátkách Stůj při mě. 8/10 ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (13)
- Jonah Hill prozradil, že když byl ve stejném věku jako Sunny Suljic, také jezdil na skateboardu. (Tet.Ew)
- V čase 00:33:43, v scéne, ktorá sa odohráva na streche, hrá skladba od maďarskej kapely Omega: "Gyöngyhajú lány" z roku 1969. (AveSive)
- Celosvětová premiéra proběhla 9. září 2018 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (Tet.Ew)
Reklama