Nahý
Naked
Réžia:
Mike LeighScenár:
Mike LeighKamera:
Dick PopeHudba:
Andrew DicksonHrajú:
David Thewlis, Lesley Sharp, Katrin Cartlidge, Greg Cruttwell, Peter Wight, Ewen Bremner, Susan Vidler, Gina McKee, Elizabeth Berrington, Robert Putt (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Hlavná postava drsného príbehu o novodobom Ahasverovi - charizmatický, inteligentný Johnny - je z hľadiska divákových sympatií spočiatku ambivalentnou postavou. Johnny prichádza do Londýna navštíviť svoju bývalú priateľku Louise. Tento dobrovoľný "bezdomovec", ktorý odmieta podriaïovať sa konvenciám spoločnosti a provokuje ju svojimi názormi či prehnanými činmi, sa stretáva na svojej "odysei" Londýnom s ïalšími osamelými ľuïmi - s alkoholičkou, žijúcou vo svete románov Jane Austenovej, s nočným strážnikom obrovskej budovy, s psychicky labilnou predavačkou... Johnnyho púť je plná "nahých" bezbranných ľudí, žijúcich v iluzívnych svetoch svojich predstáv, a naopak - ľudí agresívnych a bezohľadných, ktorý Johnnyho za jeho drsné pravdy odmeňujú drsným násilím. Johnny neľútostne vtrháva do svetov druhých, zobúdza ich obyvateľov zo "sna" svojimi provokáciami a ako len môže, vyvracia ilúziu možnosti lepšieho, zdanlivo usporiadaného života... Tento pôsobivý existenciálny, miestami až apokalyptický film prenikavo a veľmi presne vykresľuje charaktery a pomenúva veci a javy. Je podobenstvom o osamelosti ľudí, strácajúcich ilúzie a kladie otázky, na ktoré jeho postavy nedokážu odpovedať. Ani svojim postavám, ani divákovi neponúka hotové riešenia, naopak - koniec necháva otvorený bez prísľubu zmeny k lepšiemu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (71)
Těžko říct... Je to inteligentně napsané i parádně zahrané..ty dialogové přestřelky, rafinovaný vtip, esence sarkasmu, koncentrát cynismu-radost koukat...Ale jinak jsem to moc nepobral-je to dlouhé, má to dost hluchých míst(jen málokterá pasáž je tak záživná jako ta s nočním hlídačem), nevede to od nikud nikam..chápu, že to tak má být a že to byl záměr, ale mě to prostě nesedlo. ()
Malý princ pro dospělé, v Londýně na konci milénia. Fascinující David Thewlis prochází nočním Londýnem a potkává hlídače, co hlídá prázdný prostor nebo feťácký pár, který se usilovně hledá přes celé velkoměsto, aby se mohl nenávidět... Film se zcela neopakovatelnou atmosférou. Znepokojující i zábavný. Muži nenávidí ženy, potrhlý vagabund dělá fóry na Homéra a k tomu všemu se nejspíš blíží konec světa. Jen škoda, že zhruba v polovině (obrovský monolog Johnnyho o čárových kódech a apokalypse) zpočátku zběsile nastavenému tempu spadne řemen, a do konce už se dle mého tak úplně nenahodí. ()
Doposud mi nesedl žádný Leighův film - a "Naked" bohužel nebylo výjimkou. Technicky nelze absolutně nic vytknout, herecké výkony jsou taky bezchybné (David Thewlis je bůh), z chování postav a sledu jednotlivých scén jsem měl ale dojem, že se jedná o jednu velkou, nafoukanou pózu. Ukecaný, artový, pseudointelektuální žvást. Jednotlivé scénky jsem si užil (jeden ze závěrečných dialogů s "dokončováním" vět, setkání s nočním hlídačem, mikroscénka s řidičem limuzíny), přesto jsem ale nedokázal ztlumit pocit škrobenosti. Bylo to zajímavé, ale ... thanks, but no thanks. ()
Film dobrý, jako takový, ale co dál! Johnny, Věčný Žid, se na své nekonečné cestě dostává do budoucnosti (svět, který film zobrazuje nemůže být přece současnost!). A v ní se setkává s postavami, které mu přinejmenšm konkurují. Je vidět, že by se svého putování rád zbavil, ale není to tak snadné. Ahasver vydrží všechno, a po jedné noze kulhá vstříc dalším, nechtěným dobrodružstvím. ()
ocenenia : MFF Cannes 1993 - Najlepšia réžia (Mike Leigh), Najlepší herec (David Thewlis) ()
Od začátku do konce nesouhlasím! To jsem to snad chytil od toho Thewlise,nebo co. ()
divný, rozporuplný a neotřelý film s osamělým, charizmatickým, provokativním, ukecaným a občas odpudivým hlavním hrdinou, který chrlí svá moudra na kohokoliv s kým se potká a vytváří abstraktní situace s napjatou atmosférou. Zvláštní výpověď o době, která je plná spekulací a konspirací. Ve výsledku dobře zahraný, ale dost komplikovaný a pro mě moc nepochopitelný. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Reziser Mike Leigh natocil dost podpriemerny, nudny film o cloveku, ktory sa riadi vlkastnymi zakonmi nez spolocenskym poriadkom. David Thewlis len niekde chodi, niekoho a nieco rozobera a sexuje so samicou ... no ale to mne k spokojnosti nestaci. Uplne chyba dejova linia, je to casto len nudna splet volne nadvazujucich dialogov na seba : 40 % ()
Show Davida Thewlisa. Mrzutý a zlomyseľný flákač, utáraný sociopat šíriaci svoju vlastnú filozofiu o živote každému, kto je viac či menej ochotný ho počúvať. ()
Věčný tulák, který se snaží utíkat před sebou samotným. Vlastně nešťastný, nepochopen od ostatních, nikam nepatřící. Přesto i on má vzpomínky na lepší minulost. Potkává mnoho lidí, kteří jsou také z nějakých důvodů frustrovaní. Nejsou v tom choasu, jménem svět, šťastní. Žijí svůj mizerný život a každý čeká že bude jiný/ lepší/ méně nudný než doposud. Tulák narazí i na někoho, kdo ho miluje a přesto nedokáže přestoupit na příjemnou cestu svého zbytku života. Nemůže, protože pochybuje o světě, bohu i o sobě samotném. Nekončící cesta. Dobře vyjádřená a ukázána chaotičnost života, lidí a společnosti = nesmyslnost, nenávist, láska, dobro a zlo. ()
Pro mně nejlepší filmový Mike Leigh, krutě komický, mile melancholický, jak to umí jen on... a kardinální otázka na konec ()
V první řadě se nenechme otrávit začátkem filmu plného nenávistných dialogů a vůbec věcmi nedávajícími smysl. To je styl vypravěče, jeho filmy jsou takové. Netočí o běžných lidech. Náš hrdina brilantně zahraný Davidem Thewlisem je velmi sečtělý chlapík, který ztratil víru v Boha, svět i lidi a budoucnost. Obchází svět, potkává kolemjdoucí a snad ani už nic nehledá...Není úplně jasné, jestli při těch setkáních někdo z účastníků získává či ztrácí, prostě probíhají a divák je jim přítomen. A jsou opravdu zajímavá. Potkává bídu, zoufalství a úchyly. Většina lidí co potkává tráví svůj čas nekreativní prací pro druhé a žijí v prázdnotě. Velkoměsto. Jen nějaká síla ho pořád žene do ulic, jak sám říká "out of my head". Precizně natočené drama, které ačkoli je tou nejtěžší depresí, spíše člověka povznese a donutí k zamyšlení. Chytré dialogy a výborní herci. Hodnotím velmi vysoko. 90% ()
Zaujímavý vážne-komediálny film na ktorom mi prišlo sympatické hlavne to, že sa nikam neponáhľal. A Johnnyho proste musíte mať radi. Sarkazmus hadr! ()
... ()
Film o "ztracených existencích", ale taky dost možná o každém z nás, jestliže odmítáme dobrovolně zavírat oči před všeobjímající absurditou světa. Vyšperkované dialogy, které sice nepoberete všechny (to není v lidských silách), ale po projekci vám ještě dlouho budu hloubat v hlavě. O to větší důvod si tento film pustit znovu! V neposlední řadě naprosto úžasný David Thewlis ve své životní roli "novodobého Sókrata", který byl oceněn zcela po právu, což kategoricky neplatí u všech oceňovaných. Závěrečná scéna, při které zdecimovaný hlavní hrdina skáče po jedné noze vstříc svému životnímu osudu (?) / postoji (?) / smyslu (?) za zvuku ústřední melodie, nenechá nikoho v klidu a ani na pochybách, že byl svědkem něčeho výjimečného a neopakovatelného. ()
Film Naked jsem poprvé viděl, cca v 15ti letech. Najednou z ničeho nic jsem si uvědomil (po návtěvě kina a slasti při sledování každodenosti - nejnovější film režiséra Leigha - Další rok), že v tomto pubescentním stádiu jsem absolutně nemohl plnohodnotně vstřebat "nahého" hlavního hrdinu, ze kterého jsem měl jenom vzpomínkové výstřelky hnusu, špíny strachu , smutku a opovržení. Po třinácti letech jsem dal opakovačku a musím přiznat , že jsem měl pocit, že můj nynější věk, byl klič k úspechu. Najednou jsem se zaměřil nikoliv na jeho činy, nýbrž na jeho obrovskou kadenci názorů. Snad poprvé za život jsem u filmu, pouštěného ve velmi pokročilých hodinách, sám vypil láhev červeného vína, vykouřil asi patnáct cigaret. Bedlivě jsem poslouchal všechny zrychlené moudra hlavního představitele a až na jeho apokalyptickou vizi, jsem s nimi ve většině souhlasil. Během sledování jsem sice opět zaznamenal pubertální negativní vzpomínky, ale objevil jsem zde(a následně i umne samotného) neskutečnou dávku optimismu. To všechno při největší vykulenosti mých očí. Atmosféra filmu se dá těžko popsat. Podobnou atmosféru (slovy těžko popsatelnou), jsem našel ve filmu Barfly s Mickeym Rourkem, v kanadském unikátu Leolo a v Hořkém měsíci od Polanskiho. Všechny tyto snímky nespojuje produkce jedné země, nýbrž jakési "prapovdivné" a "hluché" filmové období přelomu osmdesátých a devadesátých let. To je jediná pralela co mě s Naked napadá. Možna neexistuje 1000 filmů, které musíte vidět než umřete, ale o tenhle film byste se neměli nechat ochudit. Tento kultovní produkt filmařiny je výletem do stavu tranzoidní psychycké paralýzy. Ale je cesta zpátky - přímá a očisťující... ()
Velmi komplikovaný přemoudřelý bezďák Johny,který rád provokuje chodí po městě od ničeho k ničemu a potkává samé nesympatické a ošklivé lidi a převrací jim život na ruby i takhle by se dal film shrnout sice sem to dokoukal ,ale bylo to o nervy i přesto mě tento depresivní snímek něčím zaujal sám si to neumím vysvětlit. ()
Film o dobrodružstvích filozofujícího pobudy a znásilňovače na úťeku, který i přes svůj nevábný zevnějšek má charizma a umí učarovat ženám. Naked má místy děsivou atmosféru na způsob Cronenbergova Videodromu, avšak bez surrealistických prvků. Příběh začíná návštěvou Johnnyho v bytě jeho bývalé partnerky Lousie v Londýně, kde se sbílží s její spolubydlící Sophie, ale jekožto člověk nevázaný prachem světa se vydá do studených londýnských ulic, kde se oddává klábosení s neznámími lidmi – zejména jej fascinuje brzy nadcházející Apokalypsa, přirozenost Boha a všehomíra, konspirační teorie, Nostradámovy předpovědi - tedy vysoce abstraktní spekulace, kterým se běžní lidé až tolik nezaobírají. Svými úvahami, které občas mají špetku originality, a rozevlátými pohyby může vzbuzovat u diváka sympatie, někdy ale spíš něco jako soucit. Kromě už zmíněného fenoménu víry v apokalyptická proroctví a konspirační teorie Leigh také tematizuje sadomasochystický sex, mysantropii (zvlášť postava zbohatlíka, která fyzicky i psychycky terorizuje Sophie); zajímavý je také neracionální vztah Johnnyeho a Sophie, která si od Johnnyeho nechává fyzicky ubližovat, což ji zřejmě uspokojuje a stále víc ho proto miluje; ona se mu tím naopak stále víc odcizuje. Poté, co hrdina prožije několik nepříliš záviděníhodných epizod, se divák začne ptát, kam režisér film v závěru dovede – film ale naštěstí neskončí jako banální fraška, což by se lehce mohlo stát, kdyby se hlavní charakter zkonformizoval, dostal „rozum“ a zapadl mezi „normální lidi“ (se znásilněním na krku to ale asi dost dobře nejde). Konec je ale otevřený a divák je ponechán se svými rozporupnými pocity. Leighovi se podařil natočit velmi neotřelý film, jenom je třeba počítat s tím, že je dost temný. PS: Všechny klíčové scény se odehrávají na schodištích. ()
.. když už se s někým toulat špínou a hnusem britského sociálního dramatu, tak s davidem thewlisem ()
Dlouho jsem měl pocit, že si z tohohle filmu gecnu totálně na prdel, ale v závěru jsem se už lehce ztratil, resp. Nahý z mýho pohledu ztratil to drtivý tempo. Nic to ale nemění na tom, že to považuju za geniální filmové dílo- a to jak z hlediska scénáře, režie, tak i s ohledem na představitele hlavní role. ()