Malcolm X

Životopisný film, ktorý sa snaží postihnúť celý život známeho aktivistu. Tým sa stáva síce viac informačne hodnotným, ale povrchnejším, ako keby išiel pomocou výberu jednej dôležitej epochy jeho života viac do hĺbky jeho vnútra, alebo vnútra spoločnosti. Je pozoruhodné, že k boju za základné ľudské práva vedie cesta najmä cez náboženstvo, že si nevystačíme iba s elementárnou ľudskosťou, ako to bolo u Malcolma, ktorého prebudilo až učenie Islámu a nie napríklad vražda jeho otca. Malcolm síce tvrdil, že nebol rasista, ale tvrdil, že beloch rovná sa diabol. Tomu sa hovorí kontroverzná historická postava. Aj tomu, kto sa nepodriadil spoločenskej klíme a automaticky netvrdil, že Kennedy bol nevinnou obeťou. Lee sa nám na konci snaží povedať, že Malcolm nevinnou obeťou bol a táto tendencia ku koncu začať adorovať postavu, s ktorou sme behom filmu ani nemali príliš dôvodov sympatizovať, pôsobí režijne nevyrovnane. Asi Leeovi fanúšikovia tento film príliš v láske nemajú, pretože je pomerne konvenčne nakrútený, ja však obdivuje celú predprodukciu so zháňaním materiálov, výborný casting: Washington JE Malcolm X ako Kinsley JE ghádhí a vlastne celú tú drinu okolo, pretože to stále stojí za to (za videnie). (28.08.2016)

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)

Ta určitá pokřivenost je dobrá pro následnou diskusi, film samotný je zpracován výtečně. Obsahově mohutné biografii nechybí drobné nuance a nenápadné perličky, které jsou leckdy důmyslnější než čtvrthodinu efektně zabírané plané řečnění. Kdo je uchopí, tak určitě získá pocitu, že režisér Spike Lee není zase tak vyhraněný, jak deklaruje v tezovitém konci (který je skoro v jistém rozporu s předchozím, co snímek tvrdí). Není pochyb o tom, že v biografii se musí takříkajíc začít už od Adama a začátek v kadeřnictví jakoby na něco jen upomínal. Na něco, co už se nedozvíme. Stejně tak je to s dalšími scénami. Etapa ve vězení je částí filmu, kdy o samotném Malcolmovi ještě nevíme až tak moc a je nasnadě, do jaké míry je jeho proměna realistická. To je myslím největší potíž filmu, kolem charakteristiky hlavní postavy pořád bezcílně bloudí a ke konci se na můj vkus dost vyhraněně rozhodne pro téměř bezvýhradnou podporu. S tím mám určitý problém, ale po čistě filmové stránce nemám co vytknout. I přes vražednou délku se nebudete nudit. (03.07.2010)

Aby bylo jasno - je mi protivné stereotypní protěžování černochů v mainstreamových amerických filmech, a to navíc hodně stupidními způsoby (např. černoch je často policajt ale skoro nikdy grázl, a když už je, tak je nad ním ještě nějaký větší bílý grázl), pohrdám jejich obsazováním do filmů jen na základě principu tzv. "pozitivní diskriminace", tedy jen z důvodu učinění zadost jakési falešné představě o rovnoprávnosti (např. často se v jedné z hlavních rolí vyskytne nějaký černoch jen proto, aby "hrál černocha"), přijde mi trapné to neustálé bělošské sebemrskačské a masochistické omlouvání se za otrokářství, jako by snad na něm dnešní generace nesla nějakou vinu (a je důležité vědět, že černé otroky kupovali bílí otrokáři spolu s otrokáři arabskými od otrokářů černých), hnusí se mi všelijaké polopatisticky imbecilní zápletky o zlých bílých rasistech, je mi na blití z všelijakých vypatlaných černých rapperů s mimikou lidoopů a úmyslně přeháněnou negerskou dikcí, kteří si hrají na herce, je mi k smíchu trapně nekritická negrofilie některých bělochů, která často hraničí s ližprdelismem (Tarantino) a černou rasu považuju za beznadějně primitivní, až na výjimky nevzdělatelnou a bez jakéhokoliv významného intelektuálního nebo kulturního přínosu pro lidskou civilizaci. Tak, to by bylo... Film Malcolm X se mi však hodně líbil - je to totiž film o černochovi (černoších) z pohledu černocha (černochů), je to film zajímavý kvůli historickým i náboženským faktům, je to film s výbornými a výraznými hereckými výkony, zkrátka mě jeho tématika vtáhla a zaujala a ani mi tedy příliš nevadila ta nadstandardně dlouhá stopáž. Samozřejmě bylo v něm trochu jednobarevnosti, tendenčnosti, naivity, zjednodušování, demagogie, populismu, polopravd, černošského rasismu... Ale to všechno mě nijak zvlášť neštvalo ani neuráželo, protože to mělo svůj důvod, mělo to ukázat nejrůznější pocity i postoje části černošské populace, zobrazit tehdejší společnost z pohledu černých a hlavně a především seznámit diváka zblízka s postavou Malcolma X, s událostmi které určovaly jeho životní dráhu a s fakty, které formovaly jeho názory. Nevím nakolik byl Spike Lee a ostatní tvůrci filmu pravdiví, co si vymysleli, co vylepšili, co změnili a jaká byla skutečnost, ale postava Malcolma X jako grázla změnivšího se nejprve v extrémistického a xenofobního idealistu a posléze v mírně radikálního a relativně moudrého idealistu na mě docela zapůsobila. Vysloveně pitomý se mi jevil jen konec filmu s Mandelou v babiččině krajkové košili a deseti malými černoušky, kteří byli všichni Malcolm. Jo a samozřejmě se mi líbila Angela Bassett. (05.11.2013)

Životopisné drámy extra nevyhľadávam, k tejto som sa prvýkrát dostal náhodou v telke a odvtedy sa mi udržala v hlave, čo filmu slúži ku cti. Má šťavu, odkaz a hlavne silný príbeh. Denzel odvádza dobrý herecký výkon, pritom jeho kontroverzná postava prechádza riadnými životnými kotrmelcami. Škoda tej (takmer nevydržatelne) dlhej stopáže. Afroameričan hovorí: Bola to najlepšia organizácia, akú černosi kedy mali...a negri ju zničili. (15.06.2013)