Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pokračování filmu Frankensteinova nevěsta. Když se syn Henryho Frankensteina, Wolf von Frankenstein (Basil Rathbone) rozhodne vrátit se se svou rodinou do otcova sídla, čeká ho nemilé překvapení. Při průzkumu otcovy laboratoře objeví jeho monstrum (Boris Karloff) a sluha Igor (Bela Lugosi) ho přesvědčí, aby ho oživil. Wolf doufá, že se mu to nepodaří, ale poté, když jsou někteří místní nalezeni mrtví, je mu jasné, že bohužel uspěl. Místní obyvatelé tuší kdo je pachatelem a tak povolají policejního inspektora, aby to zastavil. Wolf v záchvatu paniky zastřelí Igora a monstrum, které tak přišlo o jediného přítele, unese Wolfova syna. (topr harley)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (43)

pornogrind 

všetky recenzie používateľa

Tohle pokračování má jinýho režiséra a je to znát. Tenhle film už nemá (alespoň za mě) takovou sílu jako jeho dvě předchozí části. Nic na tom nezmění ani Boris Karloff ani účast další hororové legendy Bela Lugosiho. Tentokrát už peripetie s monstrem neřeší Heny Frankenstein ale jeho syn Wolf von Frankenstein a zamotá se do toho i sluha Ygor(Bela Lugosi). Ve zdejším obsahu je napsáno, že monstrum unese Wolfova syna. To se však stane snad až v poslední 5ti minutovce. Na 4 to u mě není ale lepší 3hvězdy si to za mě zaslouží. Oproti dvěma předchozím filmům Frankenstein(1931) a Bride of Frankenstein(1935) jsem tenhle snímek neviděl a byla to tak pro mě premiéra. Zároveň jsem tak aspoň taky dokončil tuhle trilogii. PS. Potom co se monstrum v Bride of Frankenstein(1935) rozmluvilo tak tady o5 nepromluvilo ani slovo. ()

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Poněkud rozvláčnější příběh, kde Karloffovo monstrum dostává daleko méně prostoru než pološílený magor Bely Lugosiho, sluha Igor. A právě pod jeho vlivem se z netvora stává pouhý nemyslící nástroj zkázy, téměř bez špetky lidskosti, snad jen v samotném finále, kdy zaváhá při pohledu do nevinné dětské tváře, je to zase ten starý Frankenstein (ano, ve filmu je i zmíněno, že se tak začalo říkat samotnému netvorovi). Formálně však Frankensteinův syn rozhodně nabízí nadšení vyvolávající podívanou, vliv expresionismu je tu hodně znát. A třeba i obyčejná snídaně hradních pánů tak nabývá zcela jiných perspektiv. O fous horší než předchozí perly, čtyři jizvy na těle... ()

Reklama

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Začátek je zbytečně vlažný. Rozhodně více než by se slušelo a na to co se stane v úvodní půlhodině by klidně stačilo obětovat sotva deset minut stopáže. A to vlastně platí o celém filmu. Tentokrát to totiž už je spíše béčko vařící z vody a narozdíl od minulých dílů se tu objevuje i pár vyloženě směšných scén. Nejvíce zamrzí naprosté upozadění Borise Karloffa. Když už na scéně je, tak pouze v roli vražedného nástroje a ne zlidštěného monstra jako ve Frankensteinově nevěstě. Dokonce opět ani nemluví. Má v celém filmu jedinou pořádnou scénu - tu se zrcadlem. Navíc Basil Rathbone v roli dalšího vědce rozhodně nepodědil charisma "svého otce" Colina Clivea, natož že by byl měl tak ďábelský projev jako Ernest Thesinger. Co naopak potěší je expresionistická architektura dekorací, výborný Lugosi a několik vymazlených záběrů skvěle pracujících s kontrastem černá/bílá. Špatný film to rozhodně není, jen se krčí hluboko ve stínů svých předchůdců. ()

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Tento snímek je oproti ostatní hororovým dílům z produkce Universalu netradičně dlouhý, a le vůbec to nevadí, člověk se nenudí, ba naopak. Herci jsou výborní - sympaťák Basil Rathbone v roli Wolfa Frankensteina, Bela Lugosi coby Ygor, zloděj těl se zlomeným vazem, který nemůže zemřít a protože byl prohlášen za mrtvého, tak nemůže být znova popraven (mimochodem podle vzpomínek Bely jr. byla tohle nejmilejší Lugosiho role, neboť chtěl hrát vždycky v komediích a Ygor byl s vým způsobem komická postava), no a samozřejmě Boris karloff, který se zde naposled na filmovém plátně představuje ve své nejslavnější roli. V roli jednorukého policisty se zde objeví Lionel Atwill, který se poté objeví v různých rolích ve všech následujících pokračováních Frankensteinské série. Jediné co bych filmu vytknul je špatná návaznost na Frankensteinovu nevěstu. Pokud si vzpomínáte, tak v Bride stála Frankensteinova laboratoř ve strašidelné věži zcela mimo sídlo Frankensteinů a výbuchem byla srovnána se zemí a v ní skončilo pohřbeno i monstrum. Teď však laboratoř bezprostředně sousedí se zámkem, stojí nepoškozená (až na díru ve stropě) a navíc daleko lépe vybavená a obohacená o různé tajné chodby a místnosti. Přítomnost monstra, které očividně nebylo zničeno je zdůvodněna Ygorem, podle kterého monstrum nemůže být zničeno. Tato nesrovnalost s předchozími díly však na film jako takový nemá vůbec žádný vliv a proto jste ochotni snadno to odpustit, neboť se tak stalo pro účely příběhu. (Koneckonců musím uznat, že lepší je takovéto řešení, než aby Basil Rathbone strávil celý film tím, že bude běhat do nějaké vzdálené rozbořené věže) ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Najväčším kladom tohto pokračovania je úžasná expresionistická výprava a scénografia. Dobre vymyslený je aj príbeh, avšak scenár nedokáže vyzdvihnúť jeho prednosti. O všetkom sa rozpráva v dlhých dialógoch, akcia sa tak neukazuje, ale iba sa o nej/vraždách dozvedáme z druhej ruky. Akoby Lee nechcel opustiť tie krásne vybudované interiéry. Dialógy prebiehajú presne tak, ako očakávate, obsahujú iba málo prekvapivých informácií a ak mal byť film o Ygorovej pomste, tak sa jej mal dať scenár väčší priestor. Takto je to predovšetkým o vzťahu/dialógoch komisára a Frankensteina. ()

Galéria (71)

Zaujímavosti (10)

  • Boris Karloff se během natáčení tohoto filmu stal poprvé otcem. V den jeho 51. narozenin (23. 11 1938) se mu narodila dcera Sara. (liquido26)
  • Místo, kde se odehrává děj prvních dvou filmů, se jmenuje Goldstadt. V tomto snímku je městečko přejmenováno na Frankenstein. Následující dva snímky se odehrávají ve fiktivním městě Vasaria (nebo Visarie). (liquido26)
  • Jde o nejdelší anglicky mluvený film z klasické série Universalovských monster horrorů. Delší byla pouze španělská verze Draculy. Většinou byla stopáž těchto filmů v rozmezí 70 až 80 minut. Účelem bylo aby se film stihl za den vícekrát "protočit" a stihlo se tak více představení. (DaViD´82)

Reklama

Reklama