Lelíček ve službách Sherlocka Holmese

FIlmy s panem Burianem miluji od dětství a tento je jeden z mých oblíbených. Vtipný příběh, kterak zadlužený a svérázný hňup ke štěstí a bohatství přijde, jak slepý k houslím. Film je nabitý skvělýma hláškama. Fakt se vždycky zasměju. ....Král je mrtvý, no to abych si za něj šel lehnout na hřbitov.............. ... A že to řeknu z vokna ..........Jdeme, královna čeká s vobědem ......... Prima oddychovka, která ani po létech neztrácí nic ze svého původního lesku a baví nás po mnoho a mnoho generací. Burian je perfektní herec, který zvládne vše a ještě něco navíc. Takový mistři se již nerodí. (10.06.2023)

Pod Lamačovým vedením v Burianově filmu si tentokráte Frič troufl na hereckou úlohu. Holmes v jeho podání je skutečně cosi nevídaného, zvlášť, když mu chybí Watson. Konečně téma variací na Doylea, tady v původním přepisu Vavrise a později Wassermana, je ve střední Evropě let 30. skutečně jako šafránu. Celkem vznikly filmy tři, dva z toho v režii Lamače. Po dvojprodukci Lelíčka udělal ještě v Německu Psa baskervillského v roce 1936 a rok na to se tématu chopili oblíbení říšští herci Hans Albers a Heinz Rühmann v Der Mann, der Sherlock Holmes war. Jinak docela ujíždím nad absurdním tancem Betty Kysilkové a mám chmury z toho, že dvojroli, kterou nakonec zahrála Lída Baarová (ač nádherná, herečka teprve začínající), měla patřit Suzanne Marwille (stejně libého zjevu, nadto filmových zkušeností nezanedbatelných). Tu tedy alespoň Firč odškodnil v Pobočníku Jeho Výsosti. (14.02.2009)

„276 a kolik je 50? 276 a nic…nic je padesát. A nic je padesát…tak to on by nedostal nic.“ Copak Lelíček, to je počtář z nejlepších. A když už hrozí, že si na tohoto věčného studenta (který je také věčně švorc) došlápnou věřitelé, zjeví se před ním legendární Sherlock Holmes („ten co měl vobchod se psema“) s nabídkou, která se neodmítá…Burian je ve dvojroli perfektní. Neustále „jakoby mimochodem“ trousí nějaké poznámky a většina z nich pobaví, podobně jako jeho pohybové kreace. Škoda jen, že je v tom poněkud osamocen. S Fričovým Holmesem jsem se trochu pral (a vlastně do teď nevím, zda se mi jeho ztvárnění spíš líbilo či ne), ale jako nahrávač docela obstál, ostatní postavy už byly poměrně jalové. Převážně jsem se ale bavil, takže ty slušné 4* dám. „Oběd u dvora sestává z…“ - „To je na dvoře? Vobědvá se na dvoře?!“ - „Ale ne, u dvora se… - „U dvora…“ - „…oběd u dvora sestává z několika chodů. - „To jako psohlavci tam seděj u stolu nebo?“ - „Ne…chodů s malým ch. - „S malým…ale vy ste řek s velkým Ch!“ (12.01.2020)

Ešte raz, a už asi naposledy, som si kvôli komentáru pozrel Burianovho Lelíčka, ktorý patril v mladosti k mojim obľúbeným filmom s Vlastom Burianom. Lenže čas vykonal svoje a Lelíček nám zostarol takmer do trápnosti. Už štandardne, ako v prevažnej väčšine filmov s Burianom, samotný Vlasta Burian exceluje a jeho spoluhráči sú takmer bez výnimiek dementné typy, ktoré majú opodstatnenie iba v tom, že dvíhajú zážitok z Vlastu Buriana. Myslím, že sa to volá dueňa efekt. Ale jeho vysporiadavanie sa s dlžobami prevzali vlády takmer všetkých krajín sveta. Majú však smolu, lebo k nim nezavíta Sherlock Holmes s ponukou, ktorá sa nedá odmietnuť. (03.04.2013)

Jsem šťastná, že Burian a Frič se ukázali nejen ve spojení herec/režisér, nýbrž sobě rovným a pod taktovkou koho jiného než Karla Lamače. Děj sází na jistotu, vydávání se za jiné postavy už se stává otřepané, nicméně je to výborný podklad pro množství situačních gagů, kterých ovšem Lelíček ve službách Sherlocka Holmese nabízí překvapivě málo, vemu-li v úvahu již zmiňovanou spolupráci tří mistrů. Martin Frič působí jako herec velice klidně a vyrovnaně a Holmes seriózním dojmem. Buriana jsem zažila i v lepší formě, ale některé scény mě upřímně pobavily. (30.09.2012)