Kým prišla búrka

příběh ok.Nenabízí sice nic nového,ale každý komu se něco podobného stane (a přežije) má můj obdiv protože já bych to nedal.Každopádně filmy podle podobných příběhů by měly nabízet silnou podívanou a to se tady bohužel neděje.Adrift je hodně podobný Hoře mezi námi,kde bylo taky mnohem víc melodramatu,než survivalu,ale tady to ještě mnohem více tíhne k červené knihovně což mě prostě nedokáže oslovit.Twist,kterého se dočkáme pak není extra neočekávaný a že k němu dojde jsem si myslel už asi od půlky...40% (15.08.2018)

Zial dala som na slabe hodnotenie a komentare na CSFD a nesla na to do kina, pocas pozerania filmu som si tak pomyslela, aka je to skoda nevidiet to na velkom platne. Adrift vrelo odporucam, ale pozor je to film pre zeny:-). Cista romantika a dobrodruzstvo. Film ako stvoreny pre mna. Na konci som mala az zimomriavky. Najviac sa mi paci samotny fakt, ze existuje skutocna Tami, aj som si ju vygooglila. Obdivujem jej odvahu, silu a nebojacnost...obdivujem, ze po tom vsetkom sa este na more vratila....a tiez obdivujem, aky je dobrodruh. Pacilo sa mi tiez krasne prostredie na Fiji (akoze Tahiti) a Shailene so Samom su mi velmi sympaticki, vytvorili krasny filmovy par. Ked tak nad tym premyslam, neviem si predstavit vhodnejsiu herecku ako prave Shailene, je skvela. Nenudila som sa ani chvilku. Zanechalo to vo mne vela emocii, aj som bola napata ako pri thrilleri a dojata ako pri romantickej drame. Mozno len tie dve casove linie sa nemuseli prelinat...Davam 4,5*. (19.09.2018)

Za kamerou nesmírně spolehlivý držitel tří Oscarů Robert Richardson, vedle něj Baltasar Kormákur, který úspěšně přesídlil z Islandu do Hollywoodu, a dal filmovému světu slušný Kontraband a ještě slušnější Everest, a před kamerou pak výborná Shailene Woodley, která to celé jistila i coby producentka. Přesto to vyšlo tak napůl. Herecky bez výhrad, Richardson pod i nad vodou čaruje, ovšem i když si Kormákur boj se sílou přírody už vyzkoušel, místy klopýtá. Zatímco v Everestu předložil směs několika lidských příběhů, tam prostších, tam silnějších, tady se zaměřil na jeden a vyprávění o houževnatosti lidského ducha mělo mít pevnější švy. Milenci se vydávají na dlouho plavbu z Tahiti do San Diega, ač oba zkušení, hurikán Raymond patřící do čtvrté kategorie byl nad jejich síly. Zpustošená jachta se ocitá mimo plavební cesty a všichni blbečci, kteří by přežívali jinak a lépe, můžou tak akorát hloupě kecat. Dvě časové linie místy ruší, ovšem s ohledem na zásadní zvrat dávají smysl. Výsledek pro mě odpovídá dva roky starým Mělčinám. Podobná jednohubka, která nezklamala, ač představovala takového černého koně letní filmové nabídky. Na obě hrdinky se velmi příjemně kouká, stejně jako na solidní vizuální nápady. Jelikož je mi jasné, že talentovaná Shailene tady nakonec skončí v modrých číslech, dávám lehce nadhodnocené čtyři hvězdy. (22.07.2018)

Přečetl jsem hodně knih o ztroskotáních na moři a přeživších a to napříč věky. Baví mně to. Ta lidská houževnatost to nakonec přežít. Mám knihy o portugalských a španělských lodích a zážitky těch co jejich potopení přežili z poloviny sedmnáctého století, knihy jako Přežili jsme v Pacifiku od Dougala Robertsona i knihy od různých spojeneckých letců, jejichž vzdušná pouť skončila v Biskaji nebo v Pacifiku v dinghy. Poslední film co jsem s touto tematikou viděl byl Unbroken (2014) byť tam to nebylo jen o moři a hlavně Redfordovo All is Lost (2013). Takže jsem se na tento počin celkem těšil. Hrdinové mi sedli, Woodley sice není kdovíjaká šťabajzna, ale pro příběh byla vhodně zvoleným typem. Obávám se, že úplná Barbie by zemřela hned v první hodině při otevírání konzervy... Film měl parádní kameru a hlavně lokace. Některé ty večerní záběry z paluby na zapadající slunce nad oceánem, taky bych se tulil k nějaké odrostlejší dvacítce v plavečkách. Nebo ten ohýnek na ostrově... Jenže moře nejsou jen červánky. Moře jsou taky bouře a vlny vysoké jak několikapatrový dům. Ve chvíli, kdy se večer na palubě k vám přidá do trojky nějaká Katrin, Emily, nebo Andrew či jak se všechny ty hurikány jmenují, končí romantika a jde o kejhák, štěstí a námořnický um. V tomto ohledu byl film velmi zručně natočen, vše bylo uvěřitelné, bouře byla skvělá. Něco tomu ale přesto chybělo. Napětí. Nějak jsem si u filmu nebyl schopen kousat napětím nehty a ke konci jsem už pevninu vyhlížel společně s hrdinkou. Aby už to zkrátka skončilo. Také mi tam vadilo to moc časté přepínání ,,než přišla bouře''. Tami Ashcraft to asi brala tak, že filmem uctila i svého přítele a pro ní samotnou to má asi větší váhu vzhledem k prožitkům. Za vidění to ale stojí, obzvláště pro nás suchozemce, zaživší ve většině z nás vlastní jízdu po hladině maximálně tak na šlapadle ne Vltavě nebo někde na rybníce... .-)! Takže dávám k olíznutí za 3 prsty s burákovým máslem. * * * (08.01.2020)

Snímky s touto tématikou mám obecně velmi rád. Nelze říct, že by zde bylo něco inovativního. Naopak. Všechno jede podle poměrně jasné linie. Mohu ocenit rychlí vtahující začátek. Co však rozhodně nemohu ocenit je identický plot twist s celou řadou filmů podobného žánru. Takže pokud jste tento zvrat neviděli již mnohokrát, tak to asi můžete shledat velmi slušnou podívanou. (22.02.2023)