Underground

Jako by mi nedocházel dech a Kusturicovi ho přebýval. Jako by se mi každý další Kusturicův film, který jsem viděl, líbil méně a méně. A to třeba říct, že ten první (Dům na pověšení) se mi líbil velice velmi. Šílený běh a šílený rytmus mě zde opravdu zmáhal. A co se pochopení týče? Na tom byla nejlíp zvířata, především šimpanzi. (18.02.2014)

194 minut - to už je hodně velký nášup. Ale Underground je divoký film, napájený horkou srbskou krví, která jej pohání k závěru rychlostí zběsilého rychlíku. Ke konci se sice objeví nějaký ten tunel a zatáčka, ale to už v tak rozsáhlých opusech bývá. Na konci Undergroundu se dočkáte za odměnu symbolického odtržení země, kde pokud dechna hraje zběsile a hlasitě, je co pít, co oslavovat, pak "vše je odpuštěno, ovšem ne zapomenuto". A také se dozvíte, že "tenhle film nikdy nekončí". Něco na tom Kusturicovi bude!! Tentokrát "jen" 4 a 1/2. (16.06.2008)

V každé době i v té nejděsivější se najdou jedinci, kteří ji dovedou plně využít ve svůj prospěch. Na základě této skutečnosti Emir Kusturica rozehrál společensko-politické satirické podobenství a pod jeho vedením tak vzniklo vpravdě mistrovské dílo, po jehož zhlédnutí si nutně musím položit neodbytnou otázku. Kam vlastně spěje „lidské” pokolení a nebylo by nám lépe jako opicím, jež jsou našimi prapředky? Underground je trpce nadčasový snímek, který zraje jako víno a v balkánském kontextu je až mrazivě přesný, obzvlášť když vezmu v potaz ten odlomený kus země na konci filmu. Snad jedinou výtku mám k natahované stopáži, ale jinak se hluboce klaním panu režisérovi. (95%) (29.12.2020)

Toto je jedno veľké šialené podobenstvo, ktoré ukáže zložitosť, bláznivosť a dušu juhoslovanských dejín, ľudí a charakterov. Ku koncu je to veľmi metaforické a do jednotlivých postáv si človek môže dosadiť aj jednotlivých vojnových zločincov. Tu je toho toľko, čo by sa dalo povedať, že snáď najlepšie bude to nechať tak, lebo to treba vidieť, to je zo života. Po všetkých stránkach skvelé, vtipné až smutné. Veľmi silná tragikomédia. Tento film hovorí sám za seba, nanešťastie je pridlhý, až za únosnú mieru. (10.04.2012)

Neosloví každého, protože je svérázný v pravém slova smyslu. Pakliže se ale divákovi trefí do nálady, vkusu, srdce, obvykle ho vnímá jako výjimečné balkánské veledílo. Mám to stejně. Mě kdysi Underground také strhnul do svého divokého víru. Vcucnul mě a točil v trychtýři ohromujících výjevů několik hodin a na konci mě vyflusnul. Vyždímanou jako citrón, dojatou a s očima navrch hlavy. ..a ta hudba... Geniální soundtrack Gorana Bregoviče patří do mých TOP 20 CD vůbec. Mám ho doma, taky v autě, na chatě, v mobilu, tabletu, počítači, provází mě životem celé ty roky... Obsahuje totiž vše. Důvěrně mu říkám: všechna bolest balkánu. (01.03.2019)