Pod vodou

Když jsem zrovna bez manžela, dívám se na filmy, které vyhodnotím jako “ne dost dobré pro něj, ale pro mě akorát”. Nemám totiž na kvalitu filmu takové požadavky. Do téhle kategorie jsem podle ukázek zařadila i film Pod vodou. Nečekala jsem tedy nic převratného, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Film měl všechno, co jsem chtěla, ale i o kapku víc. Originální ale ne příliš složitý děj, vyobrazená i některá těžší témata jako vztah rodičů s dospívajícími dětmi a i lehce pervezní prvky. A co už, že je to tak trošku blbost? (26.01.2022)

Veľmi dobre natočený snímok (nielen) o dospievaní plného drog, neviazaného sexu, alkoholu, o hľadaní vlastnej podstaty a identity či ťažkom nadväzovaní skutočných priateľstiev. Bavilo a zároveň ma desilo sledovanie mytologickej roviny príbehu, kedy som spolu s hlavnou hrdinkou Miou prežívala každú jej bolesť a všetky útrapy, ktoré s ňou boli spojené. Záver bol vrcholom, na ktorý sa oplatilo čakať a bol nesmierne dojímavý... (02.12.2019)

Pod vodou bol 1 z filmov, čo som dlho zháňal. Po sľubnom začiatku boli tie baby stále nepríjemnejšie, dej dekadentnejší. "Vodné veci", ktoré to mali ozvláštniť, akurát vystupňovali tiesnivú atmosféru. Má to jeden z najpatetickejších záverov, aké poznám. Je úplne jedno, o čom film bol, pretože každý divák si ho môže interpretovať podľa svojich pocitov a preferencií. (16.11.2018)

O filmu jsem předem nic nevěděl a dle plakátu jsem myslel, že půjde o artové drama o dospívající holce, která objevuje svoji lesbickou orientaci. Ne že by tam náznaky toho lesbického motivu nebyly, ale dostal jsem zcela jiný film, než jsem čekal, a nejsem si jistý, že se mi líbí. Na to, že to má "jen" 97 minut, se to na můj vkus nějak podezřele táhlo, a závěrečné rozuzlení mě vyloženě rozladilo, byť to už jinak samozřejmě ani skončit nemohlo. V tomto duchu myslím, že mě ten film bavil do okamžiku, než začala proměna - protože až do té chvíle jsem stále mohl doufat, že se z něj vyklube to, co jsem původně očekával. Minimálně u dvou scén mi navíc bylo na zvracení (stříhání srostlých prstů na noze nůžtičkami a pojídání akvarijních rybiček zaživa), což mou averzi k tomu filmu ještě umocňuje. Ne že by ty holky v hlavních rolích byly špatný (nic ale neukážou!), a pár dobrých momentů se tam taky najde, ale bez té fantaskní roviny by se mi to celé prostě líbilo víc. Mimochodem připomnělo mi to o rok starší film Raw, a to dokonce tolik, že bych se nedivil, kdyby zde posloužil jako (více či méně přiznaný) inspirační vzor. Každopádně ten mě oslovil neskonale více. (22.05.2019)

Musím sa priznať, že tento film ma trošku oklamal. Po prvej polovici som bol takmer celkom presvedčený o tom, že film je akýmsi pokusom o zobrazenie „ťažkostiach života“ mladej slečny, ktorá (takmer) má všetko a to si nevie vážiť. Jej pokus dostať sa do bandy „cool“ dievčat a byť rebelkou nedokážem úplne pochopiť. Jedine tak by som to mohol vysvetliť, že ona niekam chce patriť. (Ako vždy, má možnosť zvoliť aj inú „stranu“, ale to nespraví.) Rozprávanie a chovanie spomínanej „bandy“ (napríklad predstava o sexe a reakcia na tehotenský test) mi spíš pripomína „dnešnú generáciu“ (úcta výnimkám). Tu som si myslel, že cieľom je vytvoriť akési „zrkadlo“ pre nich. Ale v tej druhej polovici prišli do toho „art“ komponenty plus „zvrat“ (choroba + „vzťah“) a zrazu som sa ocitol niekde inde. Tá „choroba“ a postupne sa objavujúce následky presunú príbeh niekam inam. A musím uznať, že to spojenie „prvej a druhej časti“ nedopadlo zle (čakal som niečo „horší“, niečo priemernejší). Na druhej strane to ukončenie mi príde trošku nevypracované – tu ešte bol potenciál. Takže u mňa je to za „3+“. P.S.: Skvelá Luna Welder a dobrá asistencia od Z. P. Holthuizen Osobné hodnotenie: 76% (***) (08.03.2019)