Pod vodou

Když jsem zrovna bez manžela, dívám se na filmy, které vyhodnotím jako “ne dost dobré pro něj, ale pro mě akorát”. Nemám totiž na kvalitu filmu takové požadavky. Do téhle kategorie jsem podle ukázek zařadila i film Pod vodou. Nečekala jsem tedy nic převratného, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Film měl všechno, co jsem chtěla, ale i o kapku víc. Originální ale ne příliš složitý děj, vyobrazená i některá těžší témata jako vztah rodičů s dospívajícími dětmi a i lehce pervezní prvky. A co už, že je to tak trošku blbost? (26.01.2022)

Dočíst obsah filmu až do konce, býval bych mu asi ani nedal šanci. Prolínaní realistických a nerealistických rovin je něco čemu se ve filmech aktivně vyhýbám, protože není nic horšího než dobře postavené realistické drama, které je vzápětí zničeno tupou a těžkopádnou fikcí. Blue My Mind spojuje však tyto dvě roviny vcelku přijatelně. Střízlivá přítomnost a svět dospívajících zahrnující experimentaci ve všech možných ohledech je k mé spokojenosti náplní většiny filmu a samotnému nadpřirozenu je věnován až úplný konec. Oceňuji, že se v závěru vyhnuli umělému budování soucitu a divákovi je ponechán prostor vyhodnotit vážnost situace na základě jeho vlastního souznění a přilnutí k hlavním postavám. (06.06.2021)

Musím sa priznať, že tento film ma trošku oklamal. Po prvej polovici som bol takmer celkom presvedčený o tom, že film je akýmsi pokusom o zobrazenie „ťažkostiach života“ mladej slečny, ktorá (takmer) má všetko a to si nevie vážiť. Jej pokus dostať sa do bandy „cool“ dievčat a byť rebelkou nedokážem úplne pochopiť. Jedine tak by som to mohol vysvetliť, že ona niekam chce patriť. (Ako vždy, má možnosť zvoliť aj inú „stranu“, ale to nespraví.) Rozprávanie a chovanie spomínanej „bandy“ (napríklad predstava o sexe a reakcia na tehotenský test) mi spíš pripomína „dnešnú generáciu“ (úcta výnimkám). Tu som si myslel, že cieľom je vytvoriť akési „zrkadlo“ pre nich. Ale v tej druhej polovici prišli do toho „art“ komponenty plus „zvrat“ (choroba + „vzťah“) a zrazu som sa ocitol niekde inde. Tá „choroba“ a postupne sa objavujúce následky presunú príbeh niekam inam. A musím uznať, že to spojenie „prvej a druhej časti“ nedopadlo zle (čakal som niečo „horší“, niečo priemernejší). Na druhej strane to ukončenie mi príde trošku nevypracované – tu ešte bol potenciál. Takže u mňa je to za „3+“. P.S.: Skvelá Luna Welder a dobrá asistencia od Z. P. Holthuizen Osobné hodnotenie: 76% (***) (08.03.2019)

Veľmi dobre natočený snímok (nielen) o dospievaní plného drog, neviazaného sexu, alkoholu, o hľadaní vlastnej podstaty a identity či ťažkom nadväzovaní skutočných priateľstiev. Bavilo a zároveň ma desilo sledovanie mytologickej roviny príbehu, kedy som spolu s hlavnou hrdinkou Miou prežívala každú jej bolesť a všetky útrapy, ktoré s ňou boli spojené. Záver bol vrcholom, na ktorý sa oplatilo čakať a bol nesmierne dojímavý... (02.12.2019)

Pod vodou bol 1 z filmov, čo som dlho zháňal. Po sľubnom začiatku boli tie baby stále nepríjemnejšie, dej dekadentnejší. "Vodné veci", ktoré to mali ozvláštniť, akurát vystupňovali tiesnivú atmosféru. Má to jeden z najpatetickejších záverov, aké poznám. Je úplne jedno, o čom film bol, pretože každý divák si ho môže interpretovať podľa svojich pocitov a preferencií. (16.11.2018)