Black Sabbath: The End of The End
Réžia:
Dick CarruthersObsahy(1)
Kapela Black Sabbath se v únoru 2017 rozloučila se svými fanoušky dvěma monstrózními koncerty ve svém domovském Birminghamu. Vznikl z nich koncertní snímek s lakonickým názvem The End of The End a jako každé ‚sbohem' je doslova nabitý emocemi. Během vystoupeních završujících téměř 50letou éru vynálezců heavy metalu zazněly nejslavnější hity jako „Iron Man“, „Paranoid“ nebo protiválečná „War Pigs“ v podání původního složení kapely včetně Ozzyho Osbourna, kytaristy Tonyho Iommiho a basáka Terrence „Geezera“ Butlera. Heavymetaloví klasici odehráli během půl století dlouhé kariéry na 80 koncertů, které vidělo víc než milion fanoušků po celém světě. Skladby, které zazněly na derniérovém podiu, ve filmu doplní exkluzivní zákulisní záběry a osobní rozhovory, v nichž kapela vzpomíná na desetiletí společného působení. Kamera navštíví také nahrávací studio, v němž si rockeři střihnou staré skladby, které nikdy nezazněly před živým publikem. Film jako ‚labutí píseň' největší heavymetalové kapely všech dob natočil Dick Carruthers, ostřílený režisér řady velkých hudebních snímků. (Aerofilms)
(viac)Videá (3)
Recenzie (24)
Jsem smutný, skončila má nejoblíbenější kapela všech dob! Rozloučili se však velmi důstojně. Natočili výborné album a projeli za posledních pět let celou Zemi křížem krážem. Ještě v červnu se také zřejmě naposledy setkám v Praze z Ozzym a jeho kapelou a pak už bude definitivní konec. Hudba Black Sabbath mě doprovází mým životem od mládí a pomáhala mi v časech, kdy se mi nedařilo a byla mým průvodcem i v lepších časech. Nic se nedá dělat, všechno jednou musí skončit. Díky za všechno: Ozzy, Tony, Geezere i Bille! Budete mi chybět, ale vaši hudbu neopustím a budu ji poslouchat až do svého konce!!! ()
Atmosféru koncertu jsem si užil loni přímo na pražské zastávce rozlučkového turné. Dneska v kině jsem si vychutnal tenhle zážitek ještě jednou, ovšem z jiného úhlu pohledu. S výborným zvukem, obrazem a bonusovým materiálem plným nostalgického, ale ne patetického, vzpomínání. Sabbati birminghamským koncertem neumřeli; zůstává ještě dost generací, které budou jejich hudbu milovat, až do své smrti. ()
Ježiš to je paráda. Natočíme sedmdesátý koncert statických důchodců, jak hrajou čtyřicet let starý songy a budeme to prokládat rozhovorem na otázky přímo na tělo. Třeba "Jak se cítíte." nebo "Co je pro vás během hraní nejdůležitější." Následně prodáme do kin takzvaným fanouškům, nazveme to "Úplně jako nejvíc největšejší totál naprosto ale fakt definitivní konec rozumíš kámo" a počkáme si, kolik to vyždíme. Za dva roky aplikujeme znovu. Velké rockové hvězdy by ve vlastním zájmu měly umět umřít. ()
OZZY s partičkou ve skvěle natočeném koncertním dokumentu. I po padesáti letech jsou skvělí. Holt, "zřejmě dobrej oddíl". Rád bych ještě finální koncert, 22 songů bez keců. ...P.S.: a těším se na další výroční koncerty. Možná dají aspoň o jeden víc než Stouni. ...PPS: "Wizard" ve studiu je naprostý vrchol. ()
Na úvod: nejsem fanda Black Sabbath, po druhém albu (hráli z něj pět skladeb) můj zájem o ně postupně klesal, přestože samotnou "Paranoid" považuji stále za převratnou a ve své vyhraněnosti dokonalou skladbu.... Nedávno jsem poslouchal Osbournovy paměti "I Am Ozzy", a když jsem v tomto filmu, jehož účel byl (měl být!) jiný, slyšel stejné nářky na zlodějské manažéry a přitom se díval na jeho masivní zlaté prsteny, bylo mi to už protivné... Na druhé straně se mi líbily "písničky ze studia", které se naprosto obešly bez světelné show a Osbournových kidů o bohu, lásce a mávání rukama. ()
Reklama