Osvietenie

Kulhavý ďábel Jack Nicholson pronásleduje se sekerou v ruce svou k smrti vyděšenou manželku Shelley Duvallovou. Hudba zní, jako když smečka duchů pořádá bál, uzavřena v komíně; kamera si udržuje znepokojený odstup a v okamžiku, kdy Nicholson mazlivým hlasem pronese repliku "Kůzlátka, otevřete vrátka" vám po zádech bruslí mráz. Jestliže jste tuto horrorovou klasiku podle Stephena Kinga ještě neviděli, určitě to napravte. (19.02.2003)

"Já ti neublížím. Jenom ti vymlátím mozek z hlavy." Rodinka Torranceových potkává v opuštěném horském hotelu zástupy lidí. Že by tu něco nehrálo? Neměl bych se už začít bát? Asi ano, ale když já to moc neumím. Nicméně Torrancova proměna vyrovnaného muže toužícího po klidu v šíleného mlátiče sekerou se mi líbila tak moc, že zbytek osazenstva si u mě ani neškrtl. Tedy kromě pana Kubricka, který si u mě škrtne vždycky. (24.07.2011)

„Zlato, som doma.“ Hororové filmové spracovania románov Stephena Kinga sa spravidla obmedzia na hrozné (SLEEPWALKERS), uchádzajúce (STRIEBORNÁ GUĽKA, CUJO) a výnimočné. Posledne menovaná kategória je najnepočetnejšia a stoja za ňou renomovaní „a vážni“ režiséri ako Cronenberg (MŔTVA ZÓNA), De Palma (CARRIE)... a samozrejme geniálny vizionár Kubrick so strhujúcim, majstrovsky vystupňovaným OSVIETENÍM. Ťažko povedať, či výnimočnej hororovej snímke viac dominuje nezrozumiteľný posledný záber s fotkou, výprava zasnežených veľhôr, výborná, nervózna a tiesnivá atmosféra, či herecký výkon fenomenálneho Jacka Nichoslona (ale aj ostatní sú super). Bavilo ma to oveľa viac, ako fádna knižná predloha. Paradoxne sám King Kubrickovu verziu odjakživa neznášal a v roku 1997 s režisérom Mickom Garrisom inicioval (ako producent a scenárista) vznik (priemernej a dávno zabudnutej, na rozdiel od Kubricka) televíznej mini-série s mizerným Steveom Weberom. (22.06.2006)

Jack Nicholson podavá vynikající výkon. Přesto mě tento horor naprosto nebavil. Pro někoho je to možná obrovský kult, dokonale natočené dílo atd. Já se, ale dvě hodiny nudil. Celý film jsem myslel pouze na jedno. Hlavně neusni! Bohužel jsem usnul, k mé smůle jsem ještě k tomu viděl verzi, která trvala 146 min. Takže pocit nekonečnosti a nic nedění mě strašil celé dvě hodiny. Probudil jsem se u závěrečných titulků a byl nesmírně šťastný, že to mám za sebou. 50% (26.10.2008)

Asi jsem divný brouk, ale Kingovu knihu jsem zkoušel číst třikrát a vždycky jsem ji po zhruba sto stranách odložil. Nelíbila se mi. Zato film mě okamžitě dostal svojí sugestivní atmosférou plíživého děsu, na níž má olbřímí podíl mistrovský výkon Jacka Nicholsona. Jacka Torrance rozehrává jako harfu, nejdříve potichoušku se všemi temnými podtóny, aby pak náhle začal rvát všechny struny. Jackova proměna v monstrum je postupná a vpodstatě "dělá" tenhle film. Kubrickovi se obdivuhodně podařilo vytvořit strach bez tmy a stísněných prostor. Strach Osvícení je strach vzdušný, světlý, prostorný... A tím naprosto unikátní. K autenticitě filmu přispívá i to, že zlo jakoby nemělo zdroj – přícházi "zevnitř" Jacka, nebo je to zlo vtělené do genia loci? Je Jackovo šílenství skutečně pouze dílem jeho pošramocené psychiky? Divák vězí ve stejné nejistotě, v jaké uvíznou hlavní hrdinové snímku, těžko určuje rozložení sil mezi realitou a nadpřirozenem. Ale vše vede jen k jednomu.. REDRUM... také z toho máte husí kůži? (30.01.2004)