Osvietenie

Velice psychologický film, který je tak úspěšný díky opravdu hrůzostrašnému Jacku Nicholsonovi, ztísněné atmosféře hotelu, kde nikdo není v okolí několika desítek kilometrů a nakonec k dokonalé hudbě, kterou S. Kubrick použil opravdu skvostně a donutí Vás sledovat scény, kde se nakonec nic nestane nebo stane a díky tomu nutí diváka stále sledovat film. Už ze začátku, kdy je Jack na pohovorech a dozvídá se historii hotelu je navýsost zajímavé a divák sleduje jeho změnu během celého filmu. A nebyl by to Kubrick kdyby nedokázal hned několikrát překvapit tak, že nad tím budete přemýšlet a rozhodně Vás to nenechá chladným. Tímto narážím na konec, který rozhodně k těmto scénám patří a abych se přiznal po shlédnutí filmu jsem si stále promítal film a vždy se mi připomněl nesnesitelný řev Jacka Nicholsona. ...Johnny is here (15.10.2006)

Stanley Kubrick nebyl žádným horrormanem, ale jako mnoho jiných ambiciozních umělců bral možnost, natočit si něco v tomhle žánru, jako výzvu. Inspirován úspěchem Carrie Briana De Palmy, vzal si na mušku další Kingovo dílo. Pečlivě studoval slavné horrorové snímky 70. let (zvláště Omen a The Exorcist) a snažil se nejsilnější ingredience, které v nich objevil, transformovat do svého filmu. Jeho cílem bylo natočit "nejlepší filmový horror všech dob", a nutno uznat, že výsledek se této definici hodně přibližuje. Tím, že se Stephen King od tohoto snímku distancoval, jen potvrdil, že filmovému umění zas tak moc nerozumí. Ale co. Ken Keasey také všude rozhlašoval, že Přelet od Formana je shit, a pak byl několikrát spatřen, jak se na něj v převlečení plíží do kina. :-) Ostatně, je celkem známo (a je to pochopitelné), že spisovatelé obecně trpí tím, jak si filmaři jimi stvořený svět přizpůsobují vlastnímu vidění. Dodatek 2018: V době psaní komentáře jsem vycházel z tehdy u nás oficiálně šířené teze o Kingově postoji. Objevovala se zvláště v souvislosti s novější adaptací Shiningu z roku 1997, na níž King spolupracoval. Ve skutečnosti však spisovatel nebyl ke Kubrickově verzi zdaleka tak kritický, jak se tvrdilo. V jeho teoretické práci Danse Macabre, věnované horrorovému žánru všeobecně, se můžeme dočíst, že byl k filmu naopak mnohem vstřícnější, než se tvrdilo. Zmíněný Kingův spis u nás poprvé vyšel až minulý rok, proto připisuji tuto poznámku alespoň nyní. ... Na druhou stranu je docela možné, že King v souvislosti s novější adaptací Shiningu svůj názor na Kubrickovu verzi poněkud vyostřil. (25.05.2007)

Typický Kubrick.. Tentokrát v klasice hororového žánru. Na rozdíl od jiných vyvražďovaček a potoků krve sazí na klasickou Hitchcockovou školu. Jestli tohle člověka dostatečně nepřesvědčí, pak věta: "Já ti neublížím, jenom ti vymlátím mozek z hlavy. Jen ho vymlátím z tý tvý posraný palice". Člověka určitě přesvědčí.! (28.10.2011)

"Já ti neublížím. Jenom ti vymlátím mozek z hlavy." Rodinka Torranceových potkává v opuštěném horském hotelu zástupy lidí. Že by tu něco nehrálo? Neměl bych se už začít bát? Asi ano, ale když já to moc neumím. Nicméně Torrancova proměna vyrovnaného muže toužícího po klidu v šíleného mlátiče sekerou se mi líbila tak moc, že zbytek osazenstva si u mě ani neškrtl. Tedy kromě pana Kubricka, který si u mě škrtne vždycky. (24.07.2011)

"MOŽNÁ POTŘEBUJÍ, ABY SE JIM POŘÁDNĚ DOMLUVILO. MOŽNÁ... VÍC NEŽ TO." Monumentální hrůzostrašná vize fimařského génia a megalomana č. 1. Mimimum střihu, zato sugestivní dlouhé záběry (hlavně jízdy hotelem a nájezdy a odjezdy na/z tváře postav) se znepokojivými obrazy a utálně atmosférickou hudbou a precizně napsané a hlavně odehrané dialogy. Spíš než až sebeparodicky šílený Nicholson mě zaujal výkon Shelley Duvall. Přesvědčivěji (opět až sebeparodicky) vyděšenou ženskou jsem ve filmu neviděl. A ten jednozáběrový trajler, to je taky žrádlo. (03.01.2011)