Cesty slávy

mrazivý, krutý, drsný . . . výborný - taký je okrem iného Kubrickov pohľad na vojnu - časopriestorovou kulisou mu je Francúzsko, front na rieke Marne počas prvej svetovej vojny, hrdinom neuveriteľne charizmatický Kirk Douglas ako spravodlivý, čestný a predovšetkým hrdinský plukovník Dax; výsledný efekt - jeden z najlepších vojnových filmov vôbec, i keď vojna tu nie je primárnou témou, film ide hlbšie, ako len k zobrazovaniu vojnových hrôz a nezmyselnosti tohto aktu, ide do vnútra človeka a k jeho najhorším vlastnostiam - zbabelosti, hamižnosti a pomstychtivosti; (28.02.2008)

Už samo téma je silné, dramatické a ve scénáři zrealizované bez zbytečných kliček a možná s až příliš výslovným patosem spravedlnosti v některých momentech (nicméně nepopírám, že mě v tomto ohledu mohl ovlivnit strašidelný český dabing). Vzhledem k době a zemi původu by jistě mohlo působit tezovitě a strnule, jenže Kubrickova realizace je virtuózní. Od úvodního navození atmosféry zákopů (dokonalé průjězdy kamery i práce s kompozicí), přes bojové sekvence až po stěžejní část – soudní proces se třemi náhodně vybranými zbabělci. Drama sporu mezi velícím právníkem (Kirk Douglas) a ctižádostí zešílevšího generála Mireaua (George Macready) i gerontofilním sadismem generála Broularda (Adolphe Menjou) vede Kubrick úsečně, občas překvapí výborně zvoleným záběrem (soudní proces s polodetaily), nijak nevydírá diváka, ale předhazuje mu syrovou žalobu armády, nesmyslnost glorioly důstojníků-bohů a zoufalství bezmoci běžných vojínů, které mašinérie vlastní armády semlela. Přesto Stezky slávy končí netuctovým zdůrazněním humanity, které na mě svou jednoduchostí zapůsobilo opravdu mocně. Na dobu vzniku se jedná o film nadčasový, o drama provedené tím nejbrilantnějším způsobem, o drama sdílné, nepřikrášlované a strhující. (17.01.2007)

Jó, to byly doby, když jsem si hrál na vojáka v poli. Moment, to se vlastně nikdy nestalo! Já snil o povolání popeláře, takže o maskáčích a tvrzených helmách nesměla být řeč. Můj sen byl vlastnit tu suprovou reflexní vestu, která naznačovala, že já jsem ten, který dělá vaše okolí lepším a čistějším místem. Byť jsem zakusil jenom parkrát být na malou chvilku pseudovojákem, stejně jsem ty kluky chápal. Je těžký vzdorovat něčemu, když víte, že je to platný jako mrtvému zimník. Že stejně půjdete do tý nesmyslný řezničiny- jménem válka. Kubrick, potažmo jeho kameraman, nasnímali tenhle snímek tak, jak se sluší a patří na válečný film. S úctou! Nemusíte obdivovat scénář, lokace, herce. Stačí, když si uvědomíte, jak moc tenhle film kope společnost do zadku. Komu mám poděkovat, že byla zrušena povinná vojenská služba? (09.11.2009)

Kubrick ako ho nepoznáme. Dej je priamočiary, rýchly a svižný, príbeh krutý a hlavne zaujme od prvého momentu. Ďalší film, ktorý opisuje absurdnosť, nezmyselnosť a nespravodlivosť vojny, krutosť veliacich vojakov vo vlastných radoch, len škoda, že Amíci poukázali na francúzsku armádu, pritom mohli kľudne to isté naznačiť aj vo svojej. Nekončí typickým happy-endom, no po zhliadnutí som bol totálne spokojný. A na 57-my rok veľmi vyspelé herecké výkony. 80%. (09.11.2006)

Válka není vůl a žádná Hlava 22 neexistuje, jen zrůdnost odlidštění válečného stroje na smrt, a zaslepená ambicioznost, která zůstane v místech které opustí humanismus. Doslovnost v minimalisticky úsporně podaném příběhu tu zprvu působí trochu zastarale, Kubrick nabírá na síle postupně, a jeho pravé schopnosti podat nejen morální apel v soudním dramatu, ale i hlubší emotivnost válečným extremismem nabourané psychiky lidí, projeví až úplně poslední scéně. Která pak ale působí o to silněji. 8/10 (26.03.2016)