Eyes Wide Shut - Spaľujúca vášeň

"Jediný důvod, proč se mnou chce každý muž mluvit, je, že mě chce ošukat?" Tak fajn, Alice to pochopila, Bill to neunesl a já se strašně nudil. Důvodem určitě nebyla všudepřítomná nahota, sex ani napětí, ale to nekonečné hypnotizování zdí pohledem a odpovídání na otázky opakováním položených otázek. Asi to byl onen vychvalovaný umělecký záměr, ale mě to hrozně štvalo. Výsledkem je to, že jsem se na film díval čtyři dny, protože na jeden zátah bych to neunesl a spláchl bych ho do odpadu, což si Kubrick rozhodně nezaslouží. (01.01.2017)

Troufám si tvrdit, že EWS není film, který by těžil z opakovaných shlédnutí. Jakmile si člověk přisvojí metaforický "plán" hrdinovy sexuální odysey, film ztrácí svoje prvotní tajemství a napětí atrofuje. Téma střetu dvou verzí (mužské a ženské) představivosti a destruktivnosti touhy je inspirativnější než pojetí Cruisova hrdiny jako oběti sexuální represe, kterou v závěru jeho externalizované a zoufale nenaplněné představy doženou až k slzám a provinilému doznání. Jsme v New Yorku na konci 20. století nebo ve Vídni za časů Freuda? Film vůbec působí odtažitě svým mixem bezčasí a kubrickovského chladu, který může být projevem stejně tak intelektuálního odstupu jako mizantropie. Postavy jsou spíš archetypy zbavené individuálních rysů, humoru a spontánnosti. Architektura a dekorace filmu jsou bezčasé; leimotivem je vánoční výzdoba, která záměrně nepůsobí rušivě jen tam, kam skutečně patří: do rodinného kruhu. Chladně promyšlený je i způsob, jakým Kubrick nakládá s kamerou, hudbou nebo třeba barvami - kontrast rudé (touha) a mrazivě modré (smrt) se zde prolíná do ambivalentní fialové. Jako zbavená jakékoliv emoce a kouzla působí i evokace nočních ulic New Yorku, nejspíš další záměr autorovy mimozemsky chladné inteligence. Konečně zaráží to, jakou péči (co do délky a pozvolnosti budování) věnuje Kubrick každé scéně, včetně těch vyloženě explikativních nebo rovnou zbytečných (např. rozhovor hrdiny se zženštilým recepčním je už třetím zpochybněním jeho kompetence jako heterosexuála). Out of Time. (26.09.2006)

99% - Film mě od začátku do konce udržoval ve velkém napětí, a pohrával si s mou fantazií i podvědomím. Obvyklé rysy Kubrickových filmů jsou i v jeho posledním díle jasně rozpoznatelné. Herecké výkony znamenité, i když na mě největší dojem udělal Sydney Pollack. Za zmínku zde URČITĚ stojí hudba. Originální skladby totiž ve filmu zní minimálně, a režisér nabídl velký prostor hudbě Dimitrije Šostakoviče a Györgye Ligetiho. Aby toho nebylo málo, v hospůdce zní část Mozartova Requiem... Šostakovič: Orchestrální waltz -úsměvně taneční, přesto s nádechem ponurosti a nostalgie. Ligeti: sólový klavír -statické napětí vyjádřené dvěma od sebe půltón vzdálenými úhozy. Ad absurdum: Jedno je symbol společnosti s maskou veselí, a druhé zase symbol dvou nejistých lidí, kteří k sobě mají velmi blízko, ale vždy budou hrát jinou notu... Hudba nejen v tomto filmu, to je podtržení poselství, jež nám Kubrick zanechal. (16.01.2006)

Někdo vidí jméno Stanley Kubrick a už dílku šoupe plný počet hvězdiček, protože "je to přeci genius Kubrick". Což je srandovní ale .... . Samozřejmě tento film zcela oprávněně sbírá uznání i u mě. Po tomto filmu jsem měl chuť si koupit klavírm, abych si mohl opakovat ty jednoduché,ale geniální klavírní tony co dodávali obrazu atmosféru úplně nevídanou. Film mě i přes svou délku dokázal úplně uhranout a pohlit to té mrazivé atmosféry. Touha vidět tento film opakovaně je přímo spalující. Nemůže se nezmínit o skvělých hereckých výkonech Nicol a Toma --opravdu dobrý . Nemůžu se nezmínit o sexy postavě Nicol --- opravdu dost dobrý. Šoupu plný počet hvězdiček, protože Kubrick je přeci génius ! (12.10.2006)

A půl. Více než důstojný odchod génia a mistra filmového umění Stanleyho Kubricka. Člověk s pověstí tvrdého, nekompromisního režiséra, který dokáže ze svých hereckých svěřenců vytáhnout výkony úchvatné a místy až nemožné, na které by se možná někdy sami od sebe ani nezmohli. Ústřední manželská dvojice v podání Toma Cruise a Nicole Kidman je dokonale strhující a celkovému dojmu z jejich výkonů taktéž jistě napomohl jejich skutečný vztah. Tento film je jako vzácný umělecký kousek, okolo něhož je jakoby rozmístěna jistá aura mystiky, když se na něj díváte. Výborné dialogy, strhující děj a nezapomenutelné, působivé scény. Ona samotná seance je fascinujícím kouskem celého filmu a ve spojení s odříkáváním tajemných slov a fenomenální hudbou ve mne vyvolala dojem, jako by se vše odehrávalo v nějakém snu, v němž se Vám při vstupu do zakázaných území naskytnou možnosti zažít nepopsatelné orgie kdesi mezi pekelnými plameny. Pronikavé tóny klavíru, nahota ženských těl, bizarnosti, představy, chtíč, touha, sex, slova a pravda. Při které srdce začne zběsile bušit, myslí se začnou prohánět naši vlastní démoni a oči ani tělo nejsou schopny pohybu. To je Eyes Wide Shut. Stanley dokázal z Nicole a Toma vyždímat vše a převedl na plátno obdivuhodný kousek kinematografie. (12.12.2010)