Barry Lyndon

Konečně jsem splatila starý dluh...Barry Lyndon je ledovec. Monumentálně chladný a úchvatný. A většinu z něho tvoří část, která je skryta. Ano, pohltil mě. 184 minut zhudebněných obrazů, fascinující odcizení, které paradoxně přitahuje.....Ne, tohle kouzelné dílo neoplývá duchaplnými dialogy ani nečaruje s psychologickým vývojem hlavního bezkrevného anti-hrdiny..... Středobodem Kubrickovy pikareskní adaptace (Thackerayovo porozumění upravil k nemilosrdnému obrazu svému) pro mě nebyl průměrný hochštapler Barry a jeho sinusoidní toulky světem nahoru a dolů po společenském žebříčku, ale vypravěč, jehož neúhybnou metodou je satirický komentář. Distance je velmi mocnou zbraní, protože nutí diváka pod lupou sledovat dílo, které není řinčivým historickým filmem, ale ani příběhem hrdiny, kterému straníme. Jeden z filmů, kde můžete převyprávět děj obraz po obrazu a přitom o něm nevypovíte vůbec nic. Tenhle obtížně uchopitelný portrét z časů Sedmileté války nenese žádné jednoduše dékodovatelné poselství a ponoření do něj je jiného druhu, protože má jinakou strukturu a pomalost tu není pomalostí, ale procítěností tahů na plátně. Zvláštní smyslový zážitek, ve kterém se i ostrý otisk režisérovy osobnosti nádherně rozpil v barvách a tónech. Drama, díky kterému se mi záhadně zkrátily tři hodiny života, potože v Barry Lyndonovi čas plyne jinak. Kubrick natočil svým způsobem nonverbální film- říká toho hodně, ale jen málo z toho říká slovy. (10.05.2007)

Vizuálně dokonalé dílo mistra Kubricka! Z technického hlediska není snímku co vytknout. Na člověka úplně dýchne atmosféra té doby. Úžasná kompozice obrazů, vynikající kamera ( po zásluze odměněna oscarem ), dokonalý výběr in ( ex) teriérů, parádní dobové kostými, vše doplněno vhodně zvolenou hudbou. Vynikající herecký výkon zde podává Ryan O' Neal jako Radmond Barry. Barry Lyndon je lehce sarkasticky vyprávěný příběh bezvýznamného Ira, kterému se podaří vystoupit na vrchol společenského žebříčku, aby následně zažil tvrdý pád. Snímek ( ač má 184 minut ) nenudí , ba právě naopak a pokud se člověk naladí na pomalé tempo vyprávění příběhu, tak si to bude parádně užívat ( tak jako já) . Největší podíl na výsledku má bezesporu mistr Stanley Kubrick ( toho oscara by si zasloužil ) . Jedná se o nadčasové dílko. p.s. nemůžu nezmínit vynikajícím způsobem odvedenou práci vypravěče, který má na výsledné podobě snímku velkou zásluhu. Kdo viděl, ví o čem mluvím! (29.05.2009)

Příběh sám o sobě je celkem poutavý v knížce, ale pro film ho nedokázali správně zrychlit ani pokrátit ani udělat trochu zajímavějším. Všechno se strašně táhne, na všecko je dostatek času, všechny záběry jsou dlouhý, všecky scény jsou zdlouhavý, všechny rozhovory jsou vlastně spíš přes monolog vypravěče. Nudící to je, nudný ale ne. Aby to bylo nudný, muselo by to ještě o krůček ustoupit do větší šedi. Takto to totiž celý tři hodiny balancuje na hraně, pomalu plyne, člověk čeká, kdy konečně něco opravdu zajímavýho přijde a ejhle je to tu, konečný titulky. Ale něco opravdu zajímavýho nebo zapamatováníhodnýho tam nebylo. Dokonce ani něco tak dramatickýho a akčního, jako je válka, není dramatický a už vůbec ne akční. Dokonce ani ten souboj není akční. Exteriéry a kostýmy jsou skvělý, jenže to člověk prostě po pár minutách přestane vnímat. Na tenhle film se znovu podívám, až si nebudu pamatovat o čem byl (tak mě napadá, že bych to měl udělat už teď, protože jsem se na něj dodíval před dávnými 30 minutami). Ne, dělám si srandu, až zase za pár let, když nebudu mít nic lepšího na práci, než chytat lelky. Ani mi to vlastně nepřišlo jako historický film, o době nebo historii se člověk nedozví ani prd. a to, že by Barry získal nebo ztratil své bohatství nějakým svým chováním, to mi taky moc nesedělo. Spíš ke všemu přicházel (a odcházel) jak slepej k houslím. (08.10.2006)

O Kubrickovi se říká, že nebyl – a ani nechtěl být – skutečným vypravěčem; místo toho přes mrtvoly (herce a štáb) ilustroval svoje postoje a estetické teze. „Kubrick je chladný intelektuál bez smyslu pro humor a jeho filmy jsou přesně takové a stejně jako romantický sadista Hitchcock si i Kubrick počíná jako obsedantní technokrat, který se k umění nachomýtl omylem“ hřímala kritika v roce 1975. Točil filmy o lidech, nebo točil filmy o strojích? Toť věčná polemika salónních debatérů. Na rozdíl od otřesného Spartaka, k němuž se dostal Kubrick takříkajíc na poslední chvíli a nemohl ho kontrolovat, Barry Lyndona si pohlídal a náležitě vyladil a nalezl způsob, jak technicky a autenticky zachytit minulou dobu skrze speciální objektivy (Kubrick si liboval v práci se světlem a sluncem, v aranžování a alternování „magické hodiny“). V tomhle směru suverénně nekolísá, věci jsou přesně na svých místech, srovnané podle zvláštních pravidel, jimž někdy nerozumí ani Kubrick sám. Ale v tom je právě ta síla, krása a čistota Kubrickova díla, a tedy setrvalá (věčná) hodnota – v tom nezúčastněném podání pravdy, v badatelské lhostejnosti. Proto je Barry Lyndon asi jediný film, který přestože vás znaví a emocionálně neuspokojí, máte po jeho skončení nutkavou touhu dopřát si ho znovu. (22.02.2008)

"Pure cinema. Its aching beauty will wipe you out." - Frank Rich, New York Post. "Dvě srdce, která se přitahují. Jejich nitra se dorozumívají. Jako dvě hoříci zrcadla. Koncentrují světlo a odrážejí ho zpět. Paprsky nasbírané... střídavě... rozdělené. Se množí. Rostou do velikosti i krásy. A stávají se aktivnějšími. Čím více se kříží. Tím více jsou v tom jednom stejném bodu. Znovu spojeny." - Francouzská báseň, čtená služebnou Lady Lyndonové, v Barry Lyndonovi. (28.02.2007)