2001: Vesmírna odysea

Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla. (22.02.2008)

Strauss - Ligeti - Chačaturjan - Strauss, smrtící hudební kombinace, kterou bych si samostatně nikdy nepustil, ale ve filmu funguje dokonale. Což ostatně platí pro Kubrickovy filmy obecně. Jinak je to ale hypnotický výlet směrem k filmařským, potažmo diváckým hranicím a je jasné, že asi nebude pro každého. Vize a dokonalost. (03.10.2005)

Pro někoho může být tenhle film možná nudný, ale mě takový rozhodně nepřipadal. Atmosféra a napětí by se daly krájet ... Skvěle vykonstruovaný děj, skvěle padnoucí hudba (nečekaně - opravdu jsem nevěřila, že by klasika mohla takhle pasovat do sfi-fi), tohle sci-fi je jiné než většina ostatních filmů tohoto žánru. Nečekejte, že když se vzbouří lodní počítač, bude následovat spousta výbuchů a zoufalý (fyzický) zápas s technikou. Přestože (nebo spíš možná protože) tam takovéhle scény nenajdeme, jsme (tedy alespoň já byla) strašně napjatí od začátku do konce. Akorát konec zřejmě přesahuje moje intelektuální možnosti a trochu jsem ho nepochopila. Snad to spraví ještě jedno shlédnutí. (03.10.2004)

Stanley to vychytal. Planeta opic nebyla první. První byla Planeta opic Stanlehyo Kubricka:) Pravdou je, že toto umělecké dílo rozhodně není pro každého a může být vnímáno odlišnými směry. Ona zdlouhavost záběrů mi vůbec nevadila. Stejně jako jejich mlčenlivost a klid. Jako bych úplně vnímala tu nicotu vesmíru, nekonečný prostor a "hvězdný" klid. Vizuálně je Vesmírná odysea excelentní, stejně jako svým operním hudebním doprovodem, který společně dohromady vytváří zvláštní, specifický a těžko popsatelný zážitek. O čem vlastně je Vesmírná odysea? Nevím. Slovy je těžko definovatelná. A přesně tak to mistr Kubrick chtěl. Je to skryto v časoprostoru, v nekonečnu, do kterého nevidíme, nevíme, co se v něm skrývá a jeho hloubku si možná ani nedokážeme představit. (10.03.2012)

Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10 (22.07.2008)