Vyšší princip

Doteď byl pro mne Vyšší princip pouze položkou v maturitní otázce. Nyní dostal i fyzickou podobu. Na ní mi vadila zejména Skálová a také rozvláčnost děje. Film sice není viditelně natahovaný, ale celou dobu se tak nějak vleče. No a Skálová. Ta mi začala svým pohledem a řečmi, ať už když lovila Ryšánka nebo prosila tatínka, lézt na nervy hned po pěti minutách a lezla po nich úspěšně až do konce... Překvapil mne Hujer jako uvědomělý kolaborant a zejména vysoké požadavky na znalost němčiny... 80% (26.02.2012)

Dokonalý, mistrovský klenot naší kinematografie. Zničující, kruté a nelidské svědectví o tehdejší době, odehrávající se ve školním prostředí. O její moci, necitelnosti a lhostejnosti. Bezmoc a strach je nejvíce ukazován prostřednictvím hlavních hrdinů, studentů, kterým nebylo dopřáno, aby plně prožili svá bezstarostná, studentská léta. Vše se změní díky jednomu nevinnému, avšak neomluvitelnému žertu, díky němuž se stali nečekaným terčem vyslanců protektorátu, a který bude mít děsivé následky jak pro ně, tak jejich rodinu a vyučujícího profesora, excelujícího Františka Smolíka. Vše se vytratilo a oni přestali být naivními, rozjařenými lidmi, s lehkostí a úsměvy v obličeji, a během filmu se stali těmi, jimž se prožité události nesmazatelně podepsaly na tvářích. Milostné vzplanutí Jany Brejchové ke spolužákovi Ivanu Mistríkovi, tvořící jednu z vedlejších dějových linií, nabývá nešťastných rozměrů právě proto, že vzniklo ve chvíli, kdy již nebylo možno, aby jejich láska dostála svého naplnění. Strhující herectví, velmi hustá a tíživá atmosféra, všudy přítomný strach a zdrcující konec, neodvratitelně završující celý film. (31.01.2007)

Fenomenální! Brutální důsledky heydrichiády, konfrontovány s lehkou naivitou maturitního ročníku, nikdy nebyly na filmovém páse hmatatelnější. Strach obyčejných lidí vypustit z úst byť jediné špatné slovo, vážení občané, kteří ohýbají hřbet, a ti, kteří si i v nejtěžších chvílích uchovali rovnost vůči sobě samotným. Dokonalý filmový epitaf všem, kteří padli za oběť jedné z nejzákeřnějších pomst, jaké kdy byly vykonány. (03.04.2010)

Snad nejlepší český černobílý film, který jsem kdy viděl.Dokonalé obsazení, kterému vévodí opravdu vynikající herec František Smolík, nemluvě o opravdu přísnému kantoru němčiny Václavu Lohniskému a egoistickému Rudolfu Hrušínskému z krámku obuvi a dalších.Neuvěřitelně napínavý děj a hlavně žádné happyendy.Režisérovi se opravdu podařilo vystihnout realitu 2. světové války a její dopad na atmosféru v celém městě a ve škole v období maturity. (09.06.2006)

"Vyšší princip morální mi nedovoluje Vás k něčemu nutit. Úvod nabáda k naturalistickej surovej vízii nacistickej okupácie po atentáte na Heydricha, Krejčík sa však na situáciu díva trochu iným spôsobom a, podobne ako práve spomínaný Romeo, Julie a tma sleduje osudy skupiny študentov posledného ročníka a učiteľov na gymnáziu, ktorí spočiatku kvôli malému nedorozumeniu čelia nacistickej mašinérii a stroju na zabíjanie. Pôsobivý príbeh obyčajných ľudí tvárou v tvár smrti s rebéliou na perách. Hercov netreba komentovať. Škoda len, že som pri neskorom nočnom vysielaní mal problém udržať oči otvorené, čo zážitok neželane skresľuje. 85% (07.05.2014)