Vyšší princip

Na svou dobu (15 let po válce a okupaci) jde čistě filmařsky o nepochybně nadprůměrné a působivé drama s výbornými (době danými) hereckými výkony, leč ta klišé klišé klišé (!)... Tak těžko se mi tohle dílo hodnotí - vedle nesporných ryze uměleckých kvalit působí dnes již dost rušivě ona době poplatná schémata, živící všechny ty historii vnucované komunistické >protektorátní mýty< - uřvaní zlí němci, hloupí nadutí kolaboranti, zbabělá falešná buržoasie, neoblíbený zlý němčinář - versus andělsky hodný latinář, skvělí a lidsky zralí studenti, prostí čeští občané málem všichni svatí vlastenci... Je to tak falešný a zoufale pokrytecký pohled - černobílý - jako fimový materiál, na nějž je tenhle film natočen... Ty čtyři hvězdičky jsou tedy víceméně z jakési nostalgie a s hodně přivřenýma očima. Možná i trošku pokrytecky... (09.05.2006)

Tenhle film nám prezentovali už na základní škole, abychom věděli, jaké zvěrstvo v naší zemi pobývalo. Hlavně nás připravovali na jednu zásadní scénu, kdy třídní učitel posílá své žáky na smrt...a to tedy panejo byla síla. Ona je pokaždé kdy se na ten film znovu dívám a není se čemu divit. Líp a jednodušejc ztvárnit nacistickou sviňi totiž ani nešlo. (11.11.2009)

Nedůvěřoval jsem plně ve schopnosti českého režiséra Jiřího Krejčíka, který se rozhodl zadaptovat Drdův Vyšší princip. Musím se však sklonit a přiznat mu jeho kvality. Vyšší princip patří mezi skvosty české (-slovenské) kinematografie a jen škoda, že není tolik znám u normálních lidí. Herci v čele s Františkem Smolíkem odvádějí úžasné výkony. Přímo úchvatnou atmosféru by tomuto snímku mohli závidět mnohé válečné filmy z let pozdějších i předcházejících. Režisér Krejčík na plátno přivedl skutečný a věrohodný pohled do světa druhé světové války, se vším špatným i dobrým. V celém příběhu jde nalézt mnohé a při každém dalším shlédnutí jsem okouzlován novými myšlenkami a maličkostmi dotvářejícími velmi věrohodný a mrazivý snímek. (11.09.2007)

Priznám sa,že v československej kinematografii mám resty,známka asi dostatočná,takú určite nemajú študenti gymplu,ktorí sa akurát pripravujú na maturu,ale nachádzajú sa v dobe Protektorátu Čechy a Morava,pričom sa prednedávnom odohral atentát na Reinhard Heydrich,nacistické nemilosrdné brutálne hovädo,chuj,debil,kde Gabčík a Kubiš spravili dobrý skutok,ale schytali a odniesli si to nevinní,na ktorých si vylievali zlosť... Síce zabili jedného debila,ale ešte ich kopec zostalo... Na tom nič nemení vec dovtedy,kým študent neurobí karikatúru z Heydricha,niekto to zrejme našiel,nabonzoval ich a gestapo si na nich dokonalo posvieti,onedlho sa všetci dopočujú v rozhlase ďalších popravených... Klasika,že Slováci mali šťastie,že kolaborovali,čo zaobstaral Jozef Tiso,Česi boli okupovaní,mali nad sebou krutú kontrolu,ktorí sa extrémne pomstili po atentáte na tohoto pacienta,ale čo im to bolo platné,za nich si to odniesli nevinní ľudia...Možno mali čakať,no,mne sa to ľahko hovorí... Z filmového hľadiska ide o psychologický,napínavý,perfektný film,kde atmosféra sa mi zdala autentická,reálna,svedomitá,taká,aká bola v tej dobe! Výborní mladí herci na čele s Janou Brejchovou a Ivanom Mistríkom,kamera,zvuk taktiež dokonalé! A samozrejme pán Smolík si uvedomuje vážnosť a snaží sa pomôcť,ale... V budúcnosti sa chcem zamerať na klasickú československú tvorbu,ktorú musím dohnať,lebo sa tu nachádzajú diela,ktoré by som mal jednoznačne vidieť! (02.03.2015)

Konfrontace prvorepublikového humanismu a jednoho z nejvýraznějších, občas kontroverzně vnímaných a přijímaných činů našeho odboje za druhé světové války vyniká pečlivým prokreslením atmosféry malého českého města i doby tzv. druhé heydrichiády. Současně startovní film celé nové herecké generace (Mistrík, Kodet ad.). Způsob, jakým se režisér Krejčík dokázal vyrovnat s Drdovou předlohou a současně v patosu zachovat potřebnou věcnost a konkrétnost, je obdivuhodný. Ani se nechce věřit, že autorem scénáře i literární předlohy je předseda Svazu spisovatelů z padesátých let, ještě předtím výrazný talent české iteratury i filmu (MĚSTEČKO NA DLANI). Silným místem filmu je i čapkovský intelektuál, středoškolský profesor v strhujícím podání Františka Smolíka, pro nějž to byla určitě ne-li nejlepší, určitě jedna z jeho vrcholných filmových kreací. Je zřejmé, že s černobíkým viděním bez ohledu na jeho založení a proklamace nelze vystačit. Doba vzniku by totiž dílo takového dosahu měla a priori vyloučit. Opak je pravdou. (26.08.2007)