Morálka paní Dulské

Je až k neuvěření jak s vysokým temperamentem, a to na samém sklonku své filmové kariéry a v podstatě i jejího života se tato velká herečka (pro všechny tenkrát matka Baldinka) přehrála do zcela negativní role...Morálka paní Dulské, žena od početné rodiny, kterou vede svou pevnou rukou a kdy je ochotná použít i ty nejnemorálnější a pletichářské způsoby. Po jejím boku si zahrál Bedřich Vrbský pasivní a ve filmu skoro nemluvící manžel..Dvě úplně povahově rozdílné dcery rozmazlený a závistivý spratek Heša (Alena Martinovská) a milounká Mela (Jana Brejchová), lehkomyslný syn Zbyšek (skvělý Vladimír Ráž), hodná služebná Hanka (Věra Tomášová) a koketní bezohledná neteř Juljačevičová (Vlasta Fabianová)..Konečný obrat a zvrat byl opravdu vyloženě komický. Tisíc zlatých nakonec veškeré to trápení vyřešilo. Lepší průměr 3,5/5* a to lepší od Jiřího Krejčíka. (08.03.2008)

Ani pořádně nevím proč, ale čekal jsem spíše komedii a úvodní minuty Morálky paní Dulské mě v tom navíc utvrzovaly, takže čím dramatičtější pak byl film, tím jsem já byl překvapenější. Před Zdeňkou Baldovou klobouk dolů - ve vážném stavu hrála tak přesvědčivě a s takovým nasazením, že by snad nikoho ani nenapadlo myslet na její podlomené zdraví. (26.01.2017)

Krejčík je mistr komedií a to i díky skvělému hereckému obsazení. Kromě nepřekonatelné Baldové mě velmi zaujala nezvykle "lehká" postava Vlasty Fabianové, která mě výtečně bavila. Marie Tomášová byla krásná a měla talent, kterého tehdejší doba nedokázala pořádně využít a Jana Brejchová tu hraje sice naivní, ale procítěnou roli. Naopak její sestra je až příliš schematická a Vladimír Ráž působí krajně nesympaticky. Ale to je jen drovná vada, kterou bohatě vyváží nezapomenutelné scény a atmosféra doby. Například grimasy, které Baldová předvádí na lekcích tance mě úplně dostaly! (15.06.2008)

Zdařilé dramato o tom, že čest rodiny je nade vše, a že pro její uchování je možné užít všech prostředků. Vladimír Ráž hraje zhýralce znuděného životem a svou matkou, Vlasta Fabiánová zase životem protřelou šedou eminenci, jež tahá za nitky všeho, aniž to ostatní tuší. Zdeňka Baldová je ale hlavou rodiny a nedopustí, aby se cokoli dělo jinak, než ona chce. Pěkně rozehraná partie, všechny figurky na šachovnici skvěle napsané a zahrané. Moc hezky natočený kousek vypadající jako film pro pamětníky, ovšem je to vlastně už "retro" z roku 1958. 85% (28.09.2014)

Film o ne vábných stránkách kapitalismu lze udělat nejen s vkusem, ale i úsměvem a nadhledem. Měšťácké pokrytectví (existuje ovšem i proletářské a zdaleka se neomezuje na komunisty) bylo a je vděčnýn tématem. Zatímco soudobý konzumismus je chápán a nazírán současnou veřejností odlišně, zdaleka ne vyhraněně, ten starý byl za stara skoro vždy kritizován. Zprava, zleva, zespodu - a když to jen trochu šlo - i zeshora. Svým způsobem čítankový příběh ve stylu Olbrachtovy ANNY PROLETÁŘKY "ozvláštňuje" několik "maličkostí": vedle brilantní Krejčíkovy režie k tomu přispívá i scénář Jiřího Frieda a pak přímo přehršel uměleckých výkonů, jimž v titulní roli vévodí stařičká Zdena Baldová, pro niž nesmíme zapomínat na Fabianovou, Tomášovou, Šejbalovou či tehdy zvláště mladou Janu Brejchovou. Zhýralost sluší i standardní suverenitě Vladimíra Ráže. Zapomenout nelze ani na dobře fabulovaný obsah, v němž je protikladem jásotu jedné strany (kolem paní Dulské) i postupný nárůst sebevědomí hlavní hrdinky. Právě toto odmítání schematického chování "výcviku a zase výcviku ..." v duchu obligátního dobového černobílého vnímání problému, je zdrojem síly Krejčíkova přístupu. Ocenění zaslouží i rázné pojetí Šejbalové v její roli rázné, přímočaré dívčiny tety. Nezávisle na datu natočení máme před sebou jeden z mála filmů padesátých let, které svou úrovní i sdílností oprávněně oslovují již několik generací filmových diváků. (16.04.2008)