Gogol. Strašnaja mesť

Posledná časť serie a rozhodne je sa na čo pozerať. Lebo v tejto časti je zmŕtvychvstanie a následná nepodarená dvoj poprava, príde i postava s ktorou sme sa rozlúčili v prvej časti. Zistime, kto sa skrýva pod maskou killera a príde i nečakaný hosť. Cele je to obalene v riadnej fantasy omáčke a na konci už pomaly ani neviete, kto je kladný hrdina a kto záporný. Je to tu strašne prekombinované i komplikovane. Na konci ma trocha zamrzelo, že zomrela postava s ktorou som si počas tejto serie vytvoril kladný vzťah i keď, celkovo tá postava, až tak kladná nebola. Táto časť nenudí, stále sa tu niečo deje a ten koniec je plný zvratov, tam sa pomaly ani nedýcha, že kto všetko je pozvaný na koncový večierok. A je tu i nejaká tá vybíjaná. Ja som spokojný, silné 4*. (02.09.2021)

Hohol se Strašně mstí divákovi tím, že ve vzácných chvílích, kdy je nějakým omylem vzhůru, preferuje Předkusnu Nudiprdnu Vyblitnaju  před koukatelnou Gnijnou Utopenkovou. Ze záhrobí se vrací více lidí, než tam stíhá odcházet, motivaci některých postav by pochopil snad jen sám Nikolaj Vasilejevič na prahu svého šílenství, závěrečné zvraty a zvratky zmatou i lecjakého protřelého rusoznalce. Ovšem i tak stojí celá trilogie za vidění, už jen proto, aby si divák mnul pacičky, kde a v jaké době sám žije, či, a to je ještě důležitější, že někdy až celé DNY! neomdlí. (06.01.2022)

Velkolepý závěr temné gogolovské trilogie. Do pestrého a záživného děje se podařilo vměstnat spoustu nečekaných zvratů, černou i bílou magii, nadpřirozeno, krvavé souboje, lásku i nenávist až za hrob, třenice ukrajinských kozáků s Poláky, tajné kvazizednářské spolky, i Puškina s Lermontovem. Triky, výprava a vizuální stránka celkově jsou na špičkové úrovni. Je samozřejmé, že ruská historie, respektive realita života v carském Rusku, je popkulturně upravena v podobném stylu, v jakém se upravují americké či evropské dějiny a historické reálie ve filmech hollywoodských. Ale tenhle ruský způsob se mi líbil víc. (24.01.2022)

,,ČEKALA JSEM  STALETÍ… A TEPRVE TENTO MLADÍK DOKÁZAL ROZPUSTIT TVÉ LEDOVÉ SRDCE...“   Nejvíc mrzí, že je to (stejně jako dvojka) jen 16+, páč to mohlo bejt dobrý, krvavý maso. I bez toho „masa“jde o fajnový uzavření trilogie, který probíhá v duchu mysteriózní romantiky.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Večery na samotě u Dikaňky“, kterou v roce 1830 napsal Nikolaj Vasiljevič Gogol, neznám. 2.) Vždycky jsem chtěl mít doma Oksanu jako fontánu.  ///  Thx za titule „peta.jashek“.              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (18.11.2021)

Gogol sám je sice v této trilogii možná zbytečně laděn do Deppkoidně Ospalého módu a krom toho, že měl v hlavě i jinak pořádnej Bordell, pro mě zcela nepochopitelně před intenzivně mu nadbíhající lascivní Oksanou (pravda, sice tak trochu a priori nemrtvou, ale kdo je nakonec dokonalý, že?), jíž bych s chutí namočil ztvrdlou skývu do boršče a polil pelmeně smetanou, preferoval pizizubou svíčkovou frigidu Lízu (ehm, muhehe), od níž zády by se sama od sebe otočila a k lesu prchla i chaloupka na kuří nožce. ALE!!! i přes zmíněné drobné preferenční nedostatky na straně hlavní postavy a hrubé estetické u hlavní hrdinky jde v případě všech tří dílů o z kvalitních základů výtečně adaptovanou zábavu prefíkaně balancující mezi temnou fantasy, hororem, detektivkou, klasickou pohádkou a sem tam komedií, se skvěle napsanými, s výše uvedenou výhradou trefně obsazenými a solidně zahranými postavami odříkávajícími smysluplné dialogy, z níž, aspoň dle mně doposud známých částí předloh (a ty neznámé na základě zhlédnutí intenzivně doháním!), se Nikolaj Vasiljevič rozhodně nyní nemusí měnit v dynamo. Snad jen Šerloka Helsingoviče Tarasova nemuseli na druhou třetinu poslat ze střídačky baskervillsky bloumat po ukrajinských hvozdech, kór když to Vilo přímo v dědině – docela mi tam chyběl, ovšem v závěru dle předpokladu nezklamal. Samostatnou kapitolou je pak působivý atmosferický vizuál, nad nímž sice nejeden milovník kýčovitě přeplácané bombastičnosti a la Avangejs patrně ohrne nos, kterýžto ovšem jednoho mě v souhrnu s výše uvedenými superlativy nutí na tomto místě pronést takřka heretické prohlášení, že toto dílo místy směle dýchá na paty i prvním čtyřem výletům do Středozemě Jackova syna (což v praxi znamená, že si hravě maže na pirohy drtivou většinu toho, co bylo ve fantasy žánru za poslední cca čtvrtstoletí vyprodukováno). Až jsem po zhlédnutí posledního dílu chvíli dumal, zda kvůli této chvályhodné bratrské filmové pomoci zase něco nevykosit ze své filmové topky. Panu Baranovovi pak okamžitě píšu zvací dopis pro jeho další počiny, přičemž za tohle bych mu snad prominul i jeden dva Zašitnické přešlapy. P.S.: Doufám, že úplným závěrem si tvůrci nabili na pokračování a již nyní extaticky vyhlížím Alexandra Sergejeviče Batmana, kterak s Robinem Lermontovem v závěsu nahání po střechách nočního Pitěru kikimory a baby Jagy! (24.11.2021)