Hádaj, kto príde na večeru

Sidney Poitier bol megasympaťák, ktorý pôsobil navyše aj inteligentne a tak poslúžil Kramerovi výborne k jeho snahe odbúravať v rámci štúdiovej kinematografie vžitý väčšinový rasizmus. Tracy a Hepburn sú rodičia mladej Joey, ktorá im predstaví svojho priateľa, doktora, inej pleti. Ako rovnako inteligentní ľudia sa musia pokojne a rozvážne s danou situáciou vysporiadať. Čiže predsudkom sa musí postaviť najskôr elita národa, aby im mohla nakoniec čeliť aj celá spoločnosť. Scénka so zmrzlinou je krásna ukážka jednoduchej a účinnej metafory. (09.06.2012)

Je ťažké prijať, že už počas natáčania filmu bol Spencer Tracy ťažko chorý a 17 dní po natočení posledného záberu zomrel. Napriek neľahkým okolnostiam je jeho herecký prejav výrazný a je skutočným pánom hercom. Guess Who's Coming to Dinner je nestarnúca klasika, natočená vkusne, humorne a nad vecou. Nemôžem si pomôcť, ale kulisy a konverzačný charakter filmu po celý čas vytváral až divadelný dojem. Na konci som čakala, že sa zatiahne opona a herci sa znova vrátia na javisko:) (14.10.2011)

Velmi som bol zvedavy, ako dopadne tato neprijemna situacia, ked sa dvaja ludia zalubia, chcu to povedat rodicom, ale boja sa reakcie kvoli farbe pleti. V kazdom pripade to bol skvely scenar a hlavne prilezitost pre hercov, ktori mali moznost byt nominovani na Oscary. Jedine Katharine Hepburn Oscara ziskala za hlavnu ulohu, avsak ostatnim hercom ho vyfukli ini herci. Spencerovi Tracymu za hlavnu ulohu Rod Steiger za dramu V ZIARI NOCI (1967), dalej Cecilovi Kellawayovi Oscara za herca vo vedlajsej ulohe George Kennedy za dramu FRAJER LUKE (1967) a Beah Richardsovej za herecku vo vedlajsej ulohe vyfukla Oscara Estelle Parsons za dramu BONNIE A CLYDE (1967). Reziser Stanley Kramer bol tiez nominovany na Oscara za najlepsieho rezisera, avsak väcsie stastie mal Mike Nichols za dramu ABSOLVENT (1967) a sancu na najlepsi film roka mal aj Hadaj, kto pride na veceru, avsak Akademia rozhodla, ze najlepsim filmom sa stane uz spominana drama V ZIARI NOCI. _________ Sidney Poitier - (John Prentice) +++ Spencer Tracy - (Matt Drayton) +++ Katharine Hepburn - (Christina Drayton) +++ Katharine Houghton - (Joey Drayton) +++ Cecil Kellaway - (Monsignor Ryan) +++ Beah Richards - (Mrs. Prentice) +++ Roy Glenn - (Mr. Prentice) +++ Isabel Sanford - (Tillie) +++ Virginia Christine - (Hilary St. George) +++ Produkcia: Stanley Kramer +++ (15.10.2011)

Legendární film, který se v době vzniku jednoznačně přihlásil ke konceptu Ameriky zbavené rasové segregace a etnických předsudků. Představoval tehdy jeden z kulturních symbolů boje za rovnoprávnost černošské menšiny. S odstupem desítek let je patrné, že snímek působí příliš výchovně a učebnicově. Představuje úzkostlivě vypulírovaný ideální tezovitý model s černošským nápadníkem bez jediného kazu. Dvojice už dávno odrostlých snoubenců, která přijde s historkou, že jim stačilo 20 minut na to, aby se navždy zamilovali, a po 10denní známosti se hodlá vzít, představuje pozoruhodnou známku nezralosti a přímočaré směřování k životnímu průšvihu, nehledíc na rasový problém. Ten byl v polovině 60. let vážně palčivý - opovržení a naschvály okolí vůči smíšenému páru byly tou snesitelnější variantou - na spoustě míst totiž reálně hrozil lynč. Dceruška navíc působí dojmem slečinky z bohaté rodiny s liberální výchovou, která si toho v životě moc odpírat nemusela a kterou nikdo neučil čelit těžkým překážkám. Pokud Kramerův film ještě dnes sklízí pozitivní ohlasy, pak díky tématu, které je v obecné rovině dodnes aktuální. Mimochodem, víte, kdo k vám jednou přijde na večeři? Především ale se na oblibě snímku podepsalo herecké obsazení. Hned tři ze čtyř hlavních aktérů patří do síně filmové slávy a je radost se na ně dívat. Pro Spencera Tracyho to byla důstojná tečka jeho dlouhé umělecké dráhy. K dané problematice by se dalo dodat, že i když to podle hollywoodských snímků nevypadá, rasově smíšené páry s výjimkou velkých měst východního pobřeží dodneška v Americe nejsou běžné. Celkový dojem: 80 %. (20.03.2013)

Takhle s pětačtyřicetiletým zpožděním je to spíše úsměvné. Ale nutno říci, že to bylo výborně napsané a ještě lépe zahrané. Sidney Poitier byl zřejmě jediným pro bělochy přijatelným černochem a z postavy služebné Tillie museli všichni černošští bojovníci za rovnoprávnost vzteky mlátit hlavou o sedadlo před sebou. Úspěch zaručen. ;-) (23.10.2012)