Aladin

Příliš štědrá stopáž pro příliš jednoduchou story. Vinou toho se tak divák mezi sympaticky lehkonohým pohádkovým rozjezdem a zdařile gradující finální půlhodinkou nemá v ději o co pořádně opřít. Vizuálně je to pěkné (pěkně barevné), písničky jsou taky fajn (byť by tam vlastně vůbec nemusely být) a casting ústředního tria typově výborný (jen padouch Jafar si určitě zasloužil charismatičtější hereckou tvář). Hraný Aladin určitě není žádný průser, ale bohužel ani terno srovnatelné např. s Favreauovou Knihou džunglí. Možná nejvíc mě ale mrzí, že na něm není v podstatě nijak poznat, že ho režíroval Guy Ritchie. Holt asi bylo hodně bláhové doufat, že mu Disney nesváže jeho drzé britské pracky a dovolí mu dodat (další) notoricky známé látce velice osobitou podobu jako v případě Krále Artuše a vlastně i Sherlocka Holmese. 65 % (29.05.2019)

Aladin je zkurvený terorista, představující pro pomalu degenerující světovou kulturu úplně totéž, co Binládin pro Světové obchodní centrum. A Guy je Vpitchie! Úplně! Pohřbít totiž svůj dřívější talent, jedinečný styl a nespornou originalitu komerčním zaprodáním se nejhoršímu rakovinotvornému kurviči dětského vkusu, který to opět bez skrupulí napálil tupým, prázdným, povrchním, ale mohutně přebarvičkovaným Boeingem plným zubokazných máršmelousů rovnou do křivozubých úsměvů mongoloidních diváků, to je přinejmenším ukázka ztráty sebeúcty na úkor hrabivé bezcharakternosti za každou cenu, nebo zoufalství. Kdejaký Sindibád, jakož i původní příběh Aladina, vám potvrdí, jak jsou Pohádky tisíce a jedné noci rozmanité, mnohdy napínavé a plné fantazie, ovšem Globální degenerátor zase vyplodil jen umělohmotný vykrmovač korporátního prasátka, ze kterého by Šehrezáda z fleku hodila sultánovi kosu na turban. Plytký až dementní buzikál „Na pandžábské svatbě 3“, kde se tři čtvrtiny hrací doby jen nějaký mimořádně odpudivý a nesympatický cigoš úlisně snaží v paláci zasunout svůj hnusně pokřivený scimitar do pochvy byť prudce píchatelné a slušně zpívající princezny, do čehož místy až trapně a násilně freščurákuje modrý Wilík. Ten ostatně v mých očích taky právě spláchnul svou veleúspěšnou kariéru, podloženou pečlivým výběrem kůl rolí, do smrdutého hajzlu osmiciferných podílů z prodejů nabubřelého a uvnitř dutého hovna zástupům slaboduchých přežvykovačů popkornu (10.08.2019)

Zloděj Aladin by rád sbalil princeznu, ale skončí v rukou zloducha Jafara, který ho chce využít k tomu, aby mu donesl kouzelnou lampu. Aladin ale zjistí, že v lampě žije Džin, který mu splní tři přání. A rozhodne se usilovat o princeznu s jeho pomocí. Jafar se ale nevzdává… Guy Ritchie natočil svižnou a vizuálně strhující rodinnou pohádku, která parádně kombinuje humor, napětí a romanci a hrají v ní hodně sympatičtí herci. Problém je, že je až příliš podobná animovanému originálu a co se příběhu týká, nic moc nového nepřináší. Jak moc je to problém, to si musí každý ujasnit sám. Řemeslo je to ale víc než poctivé. (23.05.2019)

Zmodernizovaných příběh, skoro jak vystřižený ze severních Čech, o bujarém Ferovi, který díky čorkám věčnou lásku a slávu najde. Obohacený o křečovité písničky, kterých je tu víc jak na kdejakém koncertě, a Willa, který by proti Avatarům i Šmoulům v pohodě vyhrál Mr.Blueverse. A taky je tím jediným, kvůli čemu na hraného Aladina ve třiceti vůbec koukat. (22.02.2020)

Ty moderní západní hodnoty o silných ženách působí v arabské pohádce hodně divně, ale budiž. Vizuálně podmanivá Richieho verze klasické Disneyovky odsypá a jediná slabá místa jsou tak písničky, kterých je snad víc než v animované předloze. Smith je super, Aladdin celkem sympaťák a Jasmína kost. P.S: Byla ta kontroverze v tom, že hrál Will otroka nebo o tom, že měl jako otrok modrou barvu? (18.09.2019)