Ad Astra

Psychologický rozbor mysle astronauta, který nemá vyspořádanej vztah s mrtvým (?) otcem. Žádný sci-fi biják, ale chytře napsaná, sebereflexní monologová spověď Pittovy postavy o vnitřních pochybách nad smyslem absolutní oddanosti práci za cenu odklonění se od cesty, kterou člověka směruje jeho srdce. Cestování vesmírem, i když hezky víceúrovňově pojaté, to celé “pouze” vizuálně zatraktivňuje a dodává tomu kouzelný filozofický rozměr. Finále může skalní sci-fisty, čekající velké věci, dokonce trochu sklamat. Blízký bratříček Chazellova First Mana, který byl ale emocionálnější a křehčejší. (13.09.2019)

Komornější side-kick Interstellaru s podobnou formální opulencí, hudebním aranžmá i filozofičnem, avšak umělecky a scénáristicky méně ambiciózní, bez kulervoucího finále, i pomyslně highlightových scén. Vesmírná vztahovka otce a syna a příběh o správných životních volbách a rozhodnutích, které se vyjmečně neodehrávají na planetě Zemi. Brad Pitt opět fantastický. (24.09.2019)

I'm looking forward to the day my solitude ends. Tak tohle je přesně ten film, u kterýho by vůbec nevadilo, kdyby měl klidně i o hodinu stopáže navíc. Možná s míň voiceoverem, ale za to s víc vizuálním vyprávením, vždyť ty Hoytemovy obrazy se soundtrackem od Max Richtera a Nilse Frahma někdy dokážou ještě víc, než Pittův vnitřní monolog. Ale i tak, těším se na druhou projekci, protože se chci znovu vrátit do tohohle nádhernýho filmovýho světa, kde můžete letět na Mars, kde jsou na Měsíci piráti, a kde se musíte vydat až na kraj naší solární soustavy, abyste se vyrovnali s daddy issues a začli si vážit toho, co a koho máte kolem sebe. Nádherná a emotivní podívaná, Imax recommended. (18.09.2019)

Ad Astra) Jak se asi může zvrhnout sáhodlouhá cesta vesmírem sociopatického bezemočního kosmonauta, trpícího samomluvou? Ano, hádáte správně. Ve dvouhodinové pičoidní rádoby existenciální blábolení deprivované Brady. (Astofyzikální dopad - mínus dvě hvězdy) Vždycky jsem si myslel, že astronautika a astrofyzika jsou téměř exaktní vědy, ovšem NASU 22. století zjevně povede partička vymatlaných kreacionistů a pro samé hřešící pomatené kudlanky na výletě do Ředitelovy kuchyně nebude ve vesmíru kam plivnout. Naštěstí tentokrát aspoň nechali HALa bezpečně zafajrvolovaného v Kubrikově serverovně a proložili to třemi vypečenými akčními scénami, tudíž to jednoho nenutí řezat si už po půlhodině nudou žíly, nehledě na očekávání, co se z toho nakonec vysvrbí. A tady přichází další, mimořádně zhnusená hvězda dolů, protože to, co se z toho vysvrbilo, byl řídký průjem scénáristické bezradnosti - (Bojlerový poplach!!!) - alias opravdu jen prachsprostý jeblý fotr na Neptunu. Což opravdu po těch spruzených oleženinách dost nasere! Ad Brada) Když už máš napiču scénáristu, zaplať aspoň Bradu, ten na to pár zoufalců určitě natahá. Satanžel nemá moc co hrát a celou dobu jen tak zádumčivě čumí jak Lajka do průzoru, což by zvládl kdejaký Patyzón za desetinu ceny. Ad HOMO) „Páči sa mi tento Martin Pomothy, pretože nehovorí ani česky ani slovensky. Presně jako ja.“ Major Terazky. Ak budeš naďalej pissať po česky a robiť si piču z toho uja z vedľajšej salaše, zoberie ťa na motýle a najebe ti EET aj na reklamy na žinčicu! (22.12.2019)

9/10 Meditativní scifi zážitek, ve kterém mě (100% přesný) Brad Pitt vzal na cestu, na jejímž konci jsem zůstal zcela opařen a beze slov. Audiovizuání porno. Prostý scénář, zaobalen do komplexního myšlenkového pochodu, jenž funguje jen v případě, zda přistoupíte na jeho hru. A já dychtivě souhlasil. (06.10.2019)